Mattheum 25
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Tunc simile erit regnum cælorum decem virginibus: quæ accipientes lampades suas exierunt obviam sponso et sponsæ.
1Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
2Quinque autem ex eis erant fatuæ, et quinque prudentes:
2Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
3sed quinque fatuæ, acceptis lampadibus, non sumpserunt oleum secum:
3Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
4prudentes vero acceperunt oleum in vasis suis cum lampadibus.
4Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
5Moram autem faciente sponso, dormitaverunt omnes et dormierunt.
5A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
6Media autem nocte clamor factus est: Ecce sponsus venit, exite obviam ei.
6O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
7Tunc surrexerunt omnes virgines illæ, et ornaverunt lampades suas.
7Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
8Fatuæ autem sapientibus dixerunt: Date nobis de oleo vestro, quia lampades nostræ extinguuntur.
8Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
9Responderunt prudentes, dicentes: Ne forte non sufficiat nobis, et vobis, ite potius ad vendentes, et emite vobis.
9I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
10Dum autem irent emere, venit sponsus: et quæ paratæ erant, intraverunt cum eo ad nuptias, et clausa est janua.
10A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
11Novissime vero veniunt et reliquæ virgines, dicentes: Domine, domine, aperi nobis.
11Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
12At ille respondens, ait: Amen dico vobis, nescio vos.
12A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
13Vigilate itaque, quia nescitis diem, neque horam.
13Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
14Sicut enim homo peregre proficiscens, vocavit servos suos, et tradidit illis bona sua.
14Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
15Et uni dedit quinque talenta, alii autem duo, alii vero unum, unicuique secundum propriam virtutem: et profectus est statim.
15I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
16Abiit autem qui quinque talenta acceperat, et operatus est in eis, et lucratus est alia quinque.
16Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
17Similiter et qui duo acceperat, lucratus est alia duo.
17Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
18Qui autem unum acceperat, abiens fodit in terram, et abscondit pecuniam domini sui.
18Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
19Post multum vero temporis venit dominus servorum illorum, et posuit rationem cum eis.
19Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
20Et accedens qui quinque talenta acceperat, obtulit alia quinque talenta, dicens: Domine, quinque talenta tradidisti mihi, ecce alia quinque superlucratus sum.
20A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
21Ait illi dominus ejus: Euge serve bone, et fidelis: quia super pauca fuisti fidelis, super multa te constituam; intra in gaudium domini tui.
21I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
22Accessit autem et qui duo talenta acceperat, et ait: Domine, duo talenta tradidisti mihi, ecce alia duo lucratus sum.
22Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
23Ait illi dominus ejus: Euge serve bone, et fidelis: quia super pauca fuisti fidelis, super multa te constituam; intra in gaudium domini tui.
23Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
24Accedens autem et qui unum talentum acceperat, ait: Domine, scio quia homo durus es; metis ubi non seminasti, et congregas ubi non sparsisti:
24Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
25et timens abii, et abscondi talentum tuum in terra: ecce habes quod tuum est.
25I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
26Respondens autem dominus ejus, dixit ei: Serve male, et piger, sciebas quia meto ubi non semino, et congrego ubi non sparsi:
26A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
27oportuit ergo te committere pecuniam meam numulariis, et veniens ego recepissem utique quod meum est cum usura.
27Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
28Tollite itaque ab eo talentum, et date ei qui habet decem talenta:
28Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
29omni enim habenti dabitur, et abundabit: ei autem qui non habet, et quod videtur habere, auferetur ab eo.
29(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
30Et inutilem servum ejicite in tenebras exteriores: illic erit fletus, et stridor dentium.
30A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
31Cum autem venerit Filius hominis in majestate sua, et omnes angeli cum eo, tunc sedebit super sedem majestatis suæ:
31A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32et congregabuntur ante eum omnes gentes, et separabit eos ab invicem, sicut pastor segregat oves ab hædis:
32A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33et statuet oves quidem a dextris suis, hædos autem a sinistris.
33A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34Tunc dicet rex his qui a dextris ejus erunt: Venite benedicti Patris mei, possidete paratum vobis regnum a constitutione mundi:
34Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35esurivi enim, et dedistis mihi manducare: sitivi, et dedistis mihi bibere: hospes eram, et collegistis me:
35Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36nudus, et cooperuistis me: infirmus, et visitastis me: in carcere eram, et venistis ad me.
36Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37Tunc respondebunt ei justi, dicentes: Domine, quando te vidimus esurientem, et pavimus te: sitientem, et dedimus tibi potum?
37Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38quando autem te vidimus hospitem, et collegimus te: aut nudum, et cooperuimus te?
38Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39aut quando te vidimus infirmum, aut in carcere, et venimus ad te?
39Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40Et respondens rex, dicet illis: Amen dico vobis, quamdiu fecistis uni ex his fratribus meis minimis, mihi fecistis.
40A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41Tunc dicet et his qui a sinistris erunt: Discedite a me maledicti in ignem æternum, qui paratus est diabolo, et angelis ejus:
41Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42esurivi enim, et non dedistis mihi manducare: sitivi, et non desistis mihi potum:
42Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43hospes eram, et non collegistis me: nudus, et non cooperuistis me: infirmus, et in carcere, et non visitastis me.
43Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44Tunc respondebunt ei et ipsi, dicentes: Domine, quando te vidimus esurientem, aut sitientem, aut hospitem, aut nudum, aut infirmum, aut in carcere, et non ministravimus tibi?
44Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45Tunc respondebit illis, dicens: Amen dico vobis: Quamdiu non fecistis uni de minoribus his, nec mihi fecistis.
45Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46Et ibunt hi in supplicium æternum: justi autem in vitam æternam.
46I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.