Mattheum 15
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Tunc accesserunt ad eum ab Jerosolymis scribæ et pharisæi, dicentes:
1A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2Quare discipuli tui transgrediuntur traditionem seniorum? non enim lavant manus suas cum panem manducant.
2Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3Ipse autem respondens ait illis: Quare et vos transgredimini mandatum Dei propter traditionem vestram? Nam Deus dixit:
3A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4Honora patrem, et matrem: et, Qui maledixerit patri, vel matri, morte moriatur.
4Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5Vos autem dicitis: Quicumque dixerit patri, vel matri: Munus, quodcumque est ex me, tibi proderit:
5Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6et non honorificabit patrem suum, aut matrem suam: et irritum fecistis mandatum Dei propter traditionem vestram.
6A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7Hypocritæ, bene prophetavit de vobis Isaias, dicens:
7Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8[Populus hic labiis me honorat: cor autem eorum longe est a me.
8Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9Sine causa autem colunt me, docentes doctrinas et mandata hominum.]
9Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10Et convocatis ad se turbis, dixit eis: Audite, et intelligite.
10A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11Non quod intrat in os, coinquinat hominem: sed quod procedit ex ore, hoc coinquinat hominem.
11Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12Tunc accedentes discipuli ejus, dixerunt ei: Scis quia pharisæi audito verbo hoc, scandalizati sunt?
12Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13At ille respondens ait: Omnis plantatio, quam non plantavit Pater meus cælestis, eradicabitur.
13A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14Sinite illos: cæci sunt, et duces cæcorum; cæcus autem si cæco ducatum præstet, ambo in foveam cadunt.
14Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15Respondens autem Petrus dixit ei: Edissere nobis parabolam istam.
15I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16At ille dixit: Adhuc et vos sine intellectu estis?
16Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17Non intelligitis quia omne quod in os intrat, in ventrem vadit, et in secessum emittitur?
17Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18Quæ autem procedunt de ore, de corde exeunt, et ea coinquinant hominem:
18Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19de corde enim exeunt cogitationes malæ, homicidia, adulteria, fornicationes, furta, falsa testimonia, blasphemiæ:
19Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20hæc sunt, quæ coinquinant hominem. Non lotis autem manibus manducare, non coinquinat hominem.
20Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21Et egressus inde Jesus secessit in partes Tyri et Sidonis.
21A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22Et ecce mulier chananæa a finibus illis egressa clamavit, dicens ei: Miserere mei, Domine fili David: filia mea male a dæmonio vexatur.
22A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23Qui non respondit ei verbum. Et accedentes discipuli ejus rogabant eum dicentes: Dimitte eam: quia clamat post nos.
23Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24Ipse autem respondens ait: Non sum missus nisi ad oves, quæ perierunt domus Israël.
24On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25At illa venit, et adoravit eum, dicens: Domine, adjuva me.
25Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26Qui respondens ait: Non est bonum sumere panem filiorum, et mittere canibus.
26On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27At illa dixit: Etiam Domine: nam et catelli edunt de micis quæ cadunt de mensa dominorum suorum.
27A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28Tunc respondens Jesus, ait illi: O mulier, magna est fides tua: fiat tibi sicut vis. Et sanata est filia ejus ex illa hora.
28Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29Et cum transisset inde Jesus, venit secus mare Galilææ: et ascendens in montem, sedebat ibi.
29A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30Et accesserunt ad eum turbæ multæ, habentes secum mutos, cæcos, claudos, debiles, et alios multos: et projecerunt eos ad pedes ejus, et curavit eos,
30I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31ita ut turbæ mirarentur, videntes mutos loquentes, claudos ambulantes, cæcos videntes: et magnificabant Deum Israël.
31Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32Jesus autem, convocatis discipulis suis, dixit: Misereor turbæ, quia triduo jam perseverant mecum, et non habent quod manducent: et dimittere eos jejunos nolo, ne deficiant in via.
32Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33Et dicunt ei discipuli: Unde ergo nobis in deserto panes tantos, ut saturemus turbam tantam?
33I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34Et ait illis Jesus: Quot habetis panes? At illi dixerunt: Septem, et paucos pisciculos.
34I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35Et præcepit turbæ ut discumberent super terram.
35I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36Et accipiens septem panes, et pisces, et gratias agens, fregit, et dedit discipulis suis, et discipuli dederunt populo.
36A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37Et comederunt omnes, et saturati sunt. Et quod superfuit de fragmentis, tulerunt septem sportas plenas.
37I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38Erant autem qui manducaverunt quatuor millia hominum, extra parvulos et mulieres.
38Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39Et, dimissa turba, ascendit in naviculam: et venit in fines Magedan.
39A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.