Mattheum 24
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Et egressus Jesus de templo, ibat. Et accesserunt discipuli ejus, ut ostenderent ei ædificationes templi.
1A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové.
2Ipse autem respondens dixit illis: Videtis hæc omnia? amen dico vobis, non relinquetur hic lapis super lapidem, qui non destruatur.
2Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
3Sedente autem eo super montem Oliveti, accesserunt ad eum discipuli secreto, dicentes: Dic nobis, quando hæc erunt? et quod signum adventus tui, et consummationis sæculi?
3A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa?
4Et respondens Jesus, dixit eis: Videte ne quis vos seducat:
4I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.
5multi enim venient in nomine meo, dicentes: Ego sum Christus: et multos seducent.
5Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé.
6Audituri enim estis prælia, et opiniones præliorum. Videte ne turbemini: oportet enim hæc fieri, sed nondum est finis:
6Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec.
7consurget enim gens in gentem, et regnum in regnum, et erunt pestilentiæ, et fames, et terræmotus per loca:
7Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech.
8hæc autem omnia initia sunt dolorum.
8Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí.
9Tunc tradent vos in tribulationem, et occident vos: et eritis odio omnibus gentibus propter nomen meum.
9A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
10Et tunc scandalizabuntur multi, et invicem tradent, et odio habebunt invicem.
10A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti.
11Et multi pseudoprophetæ surgent, et seducent multos.
11A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé.
12Et quoniam abundavit iniquitas, refrigescet caritas multorum:
12A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých.
13qui autem perseveraverit usque in finem, hic salvus erit.
13Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude.
14Et prædicabitur hoc Evangelium regni in universo orbe, in testimonium omnibus gentibus: et tunc veniet consummatio.
14A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání.
15Cum ergo videritis abominationem desolationis, quæ dicta est a Daniele propheta, stantem in loco sancto, qui legit, intelligat:
15Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,)
16tunc qui in Judæa sunt, fugiant ad montes:
16Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám.
17et qui in tecto, non descendat tollere aliquid de domo sua:
17A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého.
18et qui in agro, non revertatur tollere tunicam suam.
18A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá.
19Væ autem prægnantibus et nutrientibus in illis diebus !
19Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech.
20Orate autem ut non fiat fuga vestra in hieme, vel sabbato:
20Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek.
21erit enim tunc tribulatio magna, qualis non fuit ab initio mundi usque modo, neque fiet.
21Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude.
22Et nisi breviati fuissent dies illi, non fieret salva omnis caro: sed propter electos breviabuntur dies illi.
22A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti.
23Tunc si quis vobis dixerit: Ecce hic est Christus, aut illic: nolite credere.
23Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte.
24Surgent enim pseudochristi, et pseudoprophetæ: et dabunt signa magna, et prodigia, ita ut in errorem inducantur (si fieri potest) etiam electi.
24Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené.
25Ecce prædixi vobis.
25Aj, předpověděl jsem vám.
26Si ergo dixerint vobis: Ecce in deserto est, nolite exire; Ecce in penetralibus, nolite credere.
26Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte.
27Sicut enim fulgur exit ab oriente, et paret usque in occidentem: ita erit et adventus Filii hominis.
27Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka.
28Ubicumque fuerit corpus, illic congregabuntur et aquilæ.
28Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice.
29Statim autem post tribulationem dierum illorum sol obscurabitur, et luna non dabit lumen suum, et stellæ cadent de cælo, et virtutes cælorum commovebuntur:
29A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati.
30et tunc parebit signum Filii hominis in cælo: et tunc plangent omnes tribus terræ: et videbunt Filium hominis venientem in nubibus cæli cum virtute multa et majestate.
30A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou.
31Et mittet angelos suos cum tuba, et voce magna: et congregabunt electos ejus a quatuor ventis, a summis cælorum usque ad terminos eorum.
31Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich.
32Ab arbore autem fici discite parabolam: cum jam ramus ejus tener fuerit, et folia nata, scitis quia prope est æstas:
32Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto.
33ita et vos cum videritis hæc omnia, scitote quia prope est, in januis.
33Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží.
34Amen dico vobis, quia non præteribit generatio hæc, donec omnia hæc fiant.
34Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou.
35Cælum et terra transibunt, verba autem mea non præteribunt.
35Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
36De die autem illa et hora nemo scit, neque angeli cælorum, nisi solus Pater.
36O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj.
37Sicut autem in diebus Noë, ita erit et adventus Filii hominis:
37Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.
38sicut enim erant in diebus ante diluvium comedentes et bibentes, nubentes et nuptum tradentes, usque ad eum diem, quo intravit Noë in arcam,
38Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
39et non cognoverunt donec venit diluvium, et tulit omnes: ita erit et adventus Filii hominis.
39A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.
40Tunc duo erunt in agro: unus assumetur, et unus relinquetur.
40Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán.
41Duæ molentes in mola: una assumetur, et una relinquetur.
41Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána.
42Vigilate ergo, quia nescitis qua hora Dominus vester venturus sit.
42Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.
43Illud autem scitote, quoniam si sciret paterfamilias qua hora fur venturus esset, vigilaret utique, et non sineret perfodi domum suam.
43Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého.
44Ideo et vos estote parati: quia qua nescitis hora Filius hominis venturus est.
44Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde.
45Quis, putas, est fidelis servus, et prudens, quem constituit dominus suus super familiam suam ut det illis cibum in tempore?
45Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?
46Beatus ille servus, quem cum venerit dominus ejus, invenerit sic facientem.
46Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.
47Amen dico vobis, quoniam super omnia bona sua constituet eum.
47Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
48Si autem dixerit malus servus ille in corde suo: Moram fecit dominus meus venire:
48Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,
49et cœperit percutere conservos suos, manducet autem et bibat cum ebriosis:
49I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci,
50veniet dominus servi illius in die qua non sperat, et hora qua ignorat:
50Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví.
51et dividet eum, partemque ejus ponet cum hypocritis: illic erit fletus et stridor dentium.
51I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.