Matthew 15
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Then came to Jesus scribes and Pharisees, which were of Jerusalem, saying,
1A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2Why do thy disciples transgress the tradition of the elders? for they wash not their hands when they eat bread.
2Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3But he answered and said unto them, Why do ye also transgress the commandment of God by your tradition?
3A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4For God commanded, saying, Honour thy father and mother: and, He that curseth father or mother, let him die the death.
4Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5But ye say, Whosoever shall say to his father or his mother, It is a gift, by whatsoever thou mightest be profited by me;
5Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6And honour not his father or his mother, he shall be free . Thus have ye made the commandment of God of none effect by your tradition.
6A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7Ye hypocrites, well did Esaias prophesy of you, saying,
7Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8This people draweth nigh unto me with their mouth, and honoureth me with their lips; but their heart is far from me.
8Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9But in vain they do worship me, teaching for doctrines the commandments of men.
9Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10¶ And he called the multitude, and said unto them, Hear, and understand:
10A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11Not that which goeth into the mouth defileth a man; but that which cometh out of the mouth, this defileth a man.
11Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12Then came his disciples, and said unto him, Knowest thou that the Pharisees were offended, after they heard this saying?
12Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13But he answered and said, Every plant, which my heavenly Father hath not planted, shall be rooted up.
13A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14Let them alone: they be blind leaders of the blind. And if the blind lead the blind, both shall fall into the ditch.
14Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15Then answered Peter and said unto him, Declare unto us this parable.
15I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16And Jesus said, Are ye also yet without understanding?
16Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17Do not ye yet understand, that whatsoever entereth in at the mouth goeth into the belly, and is cast out into the draught?
17Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18But those things which proceed out of the mouth come forth from the heart; and they defile the man.
18Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19For out of the heart proceed evil thoughts, murders, adulteries, fornications, thefts, false witness, blasphemies:
19Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20These are the things which defile a man: but to eat with unwashen hands defileth not a man.
20Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21¶ Then Jesus went thence, and departed into the coasts of Tyre and Sidon.
21A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22And, behold, a woman of Canaan came out of the same coasts, and cried unto him, saying, Have mercy on me, O Lord, thou Son of David; my daughter is grievously vexed with a devil.
22A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23But he answered her not a word. And his disciples came and besought him, saying, Send her away; for she crieth after us.
23Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24But he answered and said, I am not sent but unto the lost sheep of the house of Israel.
24On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25Then came she and worshipped him, saying, Lord, help me.
25Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26But he answered and said, It is not meet to take the children’s bread, and to cast it to dogs.
26On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27And she said, Truth, Lord: yet the dogs eat of the crumbs which fall from their masters’ table.
27A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28Then Jesus answered and said unto her, O woman, great is thy faith: be it unto thee even as thou wilt. And her daughter was made whole from that very hour.
28Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29And Jesus departed from thence, and came nigh unto the sea of Galilee; and went up into a mountain, and sat down there.
29A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30And great multitudes came unto him, having with them those that were lame, blind, dumb, maimed, and many others, and cast them down at Jesus’ feet; and he healed them:
30I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31Insomuch that the multitude wondered, when they saw the dumb to speak, the maimed to be whole, the lame to walk, and the blind to see: and they glorified the God of Israel.
31Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32¶ Then Jesus called his disciples unto him , and said, I have compassion on the multitude, because they continue with me now three days, and have nothing to eat: and I will not send them away fasting, lest they faint in the way.
32Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33And his disciples say unto him, Whence should we have so much bread in the wilderness, as to fill so great a multitude?
33I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34And Jesus saith unto them, How many loaves have ye? And they said, Seven, and a few little fishes.
34I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35And he commanded the multitude to sit down on the ground.
35I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36And he took the seven loaves and the fishes, and gave thanks, and brake them , and gave to his disciples, and the disciples to the multitude.
36A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37And they did all eat, and were filled: and they took up of the broken meat that was left seven baskets full.
37I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38And they that did eat were four thousand men, beside women and children.
38Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39And he sent away the multitude, and took ship, and came into the coasts of Magdala.
39A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.