Joba 30
Baibal Olcim (Matupi Chin)Translation
Baibal Olcim (Matupi Chin)
Kralice Bible (1613)
1Tedae a kum la kai lakah aka noe long khaw kai taengah luem uh coeng. Te rhoek kah a napa pataeng ka boiva kah ui taengah khueh ham ka hnawt lah mako.
1Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
2Amih kut dongkah thadueng khaw kai taengah metlam a om? Amih te a hminkhah lamni a paltham.
2Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
3Vaitahnah neh khokha rhamling lamkah pumhong loh hlaem vaengah khohaeng neh imrhong kah rhamrhae te a cilh.
3Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
4Tangpuem dongkah baekkoi te a hlaek uh tih a buh la hlingcet yung a khueh.
4Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
5A nam lamloh a haek uh tih amih taengah hlanghuen bangla a o uh.
5Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
6Soklong cakhom kah laipi neh thaelsawk khui ah kho a sak.
6Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
7Tangpuem khuiah pang uh tih lota hmuiah poem uh.
7V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
8Aka ang ca rhoek neh ming mueh ca rhoek ni khohmuen lamloh a hawt uh.
8Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
9Te dongah amih kah rhotoeng la ka om coeng tih amih taengah ol la ka om.
9Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
10Kai aka tuei rhoek tah kai lamloh lakhla uh tih ka mikhmuh ah timtui khaw tuem uh pawh.
10V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
11A lirhui lakah ka lirhui he pawl coeng. Te dongah kai he m'phaep tih ka mikhmuh ah kamrhui han tueih uh.
11Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
12Ka bantang kah hlangyoe loh tlai ka kho a kalh. Amih kah rhainah caehlong te kai taengah a picai uh.
12Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
13Ka talnah khuiah ka hawn a mak uh tih, amih aka bom pawt khaw hoeikhang uh.
13Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
14A puut aka len bangla ael uh tih a khohli rhamrhael hmuiah paluet uh.
14Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
15Kai soah mueirhih pai tih khohli bangla ka moeihoeihnah a hloem vaengah kai kah khangnah te khomai bangla a yah.
15Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
16Kai lamloh ka hinglu a kingling coeng tih phacip phabaem khohnin loh kai n'tuuk.
16A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
17Khoyin ah ka rhuh te ka pum dong lamloh a cueh. Kai aka thuek he a dim moenih.
17Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
18Thadueng cungkuem dongah ka pueinak a phuelhthaih tih ka angkidung te rhawnmoep bangla ka vah.
18Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
19Kai he dikpo khuila n'dong tih laipi neh hmaiphu bangla n'thuidoek.
19Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
20Na taengah bomnah kam bih dae kai nan doo moenih. Ka pai akhaw kai he nan yakming moenih.
20Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
21Kai soah a muen la na poeh tih na ban thaa neh kai nan konaeh thil.
21Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
22Kai he khohli dongah nan phueih. Kai nan ngol thil vaengah kai nan paci sak tih lungming cueihnah a yawn.
22Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
23Mulhing boeih kah tingtunnah im la dueknah neh kai nan mael sak ham khaw ka ming.
23Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
24A yoethaenah khuiah bombihnah a yaak vaengah kut aka thueng he lairhok dongah a om moenih.
24Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
25Khohnin a mangkhak dongah ka rhap tih khodaeng dongah ka hinglu a omdam moenih.
25Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
26A then ka lamtawn vaengah boethae ha pawk. Vangnah te ka ngaiuep vaengah a hmuep ha pai.
26Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
27Ka bung he tlawk tih a kuemsuem moenih. Kai he phacip phabaem khohnin loh n'doe.
27Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
28Khomik a tal dongah maelhmai a hmuep la ka cet. Hlangping neh ka pai tih ka pang.
28Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
29Pongui kah a manuca neh tuirhuk vanu kah a hui la ka om.
29Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
30Ka vin khaw kamah dong lamloh mu tih ka rhuh khaw kholing neh tlum coeng.
30Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
31Ka rhotoeng te nguekcoinah la, ka phavi rhah ol la poeh.
31A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.