约伯记 30
Chinese Union Version, punctuated (Simplified)
Kralice Bible (1613)
1但如今，比我年少的人戏笑我； 其人之父我曾藐视， 不肯安在看守我羊群的狗中。
1Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
2他们壮年的气力既已衰败， 其手之力与我何益呢？
2Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
3他们因穷乏饥饿，身体枯瘦， 在荒废凄凉的幽暗中啃干燥之地，
3Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
4在草丛之中采咸草， 罗腾的根为他们的食物。
4Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
5他们从人中被赶出； 人追喊他们如贼一般，
5Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
6以致他们住在荒谷之间， 在地洞和岩穴中；
6Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
7在草丛中叫唤， 在荆棘下聚集。
7V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
8这都是愚顽下贱人的儿女； 他们被鞭打，赶出境外。
8Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
9现在这些人以我为歌曲， 以我为笑谈。
9Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
10他们厌恶我，躲在旁边站着， 不住地吐唾沫在我脸上。
10V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
11松开他们的绳索苦待我， 在我面前脱去辔头。
11Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
12这等下流人在我右边起来， 推开我的脚，筑成战路来攻击我。
12Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
13这些无人帮助的， 毁坏我的道，加增我的灾。
13Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
14他们来如同闯进大破口， 在毁坏之间滚 在我身上 。
14Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
15惊恐临到我， 驱逐我的尊荣如风； 我的福禄如云过去。
15Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
16现在我心极其悲伤； 困苦的日子将我抓住。
16A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
17夜间，我里面的骨头刺我， 疼痛 不止，好像啃我。
17Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
18因 神 的大力，我的外衣污秽不堪， 又如里衣的领子将我缠住。
18Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
19神把我扔在淤泥中， 我就像尘土和炉灰一般。
19Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
20主啊 ，我呼求你，你不应允我； 我站起来，你就定睛看我。
20Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
21你向我变心，待我残忍， 又用大能追逼我，
21Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
22把我提在风中，使我驾风而行， 又使我消灭在烈风中。
22Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
23我知道要使我临到死地， 到那为众生所定的阴宅。
23Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
24然而，人仆倒岂不伸手？ 遇灾难岂不求救呢？
24Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
25人遭难，我岂不为他哭泣呢？ 人穷乏，我岂不为他忧愁呢？
25Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
26我仰望得好处，灾祸就到了； 我等待光明，黑暗便来了。
26Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
27我心里烦扰不安， 困苦的日子临到我身。
27Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
28我没有日光就哀哭行去 ； 我在会中站着求救。
28Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
29我与野狗为弟兄， 与鸵鸟为同伴。
29Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
30我的皮肤黑 而脱落 ； 我的骨头因热烧焦。
30Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
31所以，我的琴音 变 为悲音； 我的箫声 变 为哭声。
31A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.