Марко 15
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1И одмах ујутру учинише веће главари свештенички са старешинама и књижевницима, и сав сабор, и свезавши Исуса одведоше Га и предадоше Пилату.
1A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
2И упита Га Пилат: Јеси ли ти цар јудејски? А Он одговарајући рече му: Ти кажеш.
2I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3И тужаху Га главари свештенички врло.
3I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
4А Пилат опет упита Га говорећи: Зар ништа не одговараш? Гледај шта сведоче на тебе.
4Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
5Али Исус више не одговори ништа тако да се дивљаше Пилат.
5Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
6А о сваком празнику пушташе им по једног сужња кога искаху.
6Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
7А беше један затворен, по имену Варава, са својим другарима који су у буни пролили крв.
7I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
8И повикавши народ стаде искати што им свагда чињаше.
8A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
9А Пилат им одговори говорећи: Хоћете ли да вам пустим цара јудејског?
9Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
10Јер знаше да су Га из зависти предали главари свештенички.
10(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
11Али главари свештенички подговорише народ боље Вараву да траже да им пусти.
11Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
12А Пилат опет одговарајући рече им: А шта хоћете да чиним с тим што га зовете царем јудејским?
12A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
13А они опет повикаше: Распни га.
13A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
14А Пилат им рече: А какво је зло учинио? А они гласно викаху: Распни га.
14A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
15А Пилат желећи угодити народу пусти им Вараву, а Исуса шибавши предаде да Га разапну.
15Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
16А војници Га одведоше у судницу, и сазваше сву чету војника,
16Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
17и обукоше Му скерлетну кабаницу, и оплетавши венац од трња метнуше на Њ.
17I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
18И стадоше Га поздрављати говорећи: Здраво, царе јудејски!
18I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
19И бијаху Га по глави трском, и пљуваху на Њ, и падајући на колена поклањаху Му се.
19A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
20И кад Му се наругаше, свукоше с Њега скерлетну кабаницу, и обукоше Га у Његове хаљине и изведоше Га да Га разапну.
20A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
21И натераше неког Симона из Кирине, оца Александровог и Руфовог, који иђаше из поља, да Му понесе крст.
21I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
22И доведоше Га на место Голготу, које ће рећи: Костурница.
22I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
23И даваху Му да пије вино са смирном, а Он не узе.
23I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
24И кад Га разапеше, разделише хаљине Његове бацајући коцке за њих ко ће шта узети.
24A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
25А беше сат трећи кад Га разапеше.
25A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
26И беше натпис Његове кривице написан: Цар јудејски.
26A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
27И с Њим распеше два хајдука, једног с десне, а једног с леве стране Њему.
27Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
28И изврши се писмо које говори: и метнуше Га међу злочинце.
28I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29И који пролажаху, хуљаху на Њ машући главама својим и говорећи: Аха! Ти што цркву разваљујеш и за три дана начињаш,
29A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
30помози сам себи и сиђи с крста.
30Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
31Тако и главари свештенички с књижевницима ругаху се говорећи један другом: Другима поможе, а себи не може помоћи.
31Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
32Христос цар Израиљев нека сиђе сад с крста да видимо, па ћемо му веровати. И они што беху с Њим разапети ругаху Му се.
32Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
33А у шестом сату би тама по свој земљи до сата деветог.
33A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
34И у деветом сату повика Исус гласно говорећи: Елои! Елои! Лама савахтани? Које значи: Боже мој! Боже мој! Зашто си ме оставио?
34A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
35И неко од оних што стајаху онде чувши то говораху: Ено зове Илију.
35A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
36А један отрча те напуни сунђер оцта, па натакнувши на трску појаше Га говорећи: Станите да видимо хоће ли доћи Илија да га скине.
36A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
37А Исус повика гласно, и издахну.
37Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
38И завеса црквена раздре се на двоје с врха до на дно.
38A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
39А кад виде капетан који стајаше према Њему да с таквом виком издахну, рече: Заиста човек овај Син Божји беше.
39Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
40А беху и жене које гледаху издалека, међу којима беше и Марија Магдалина и Марија Јакова малог и Јосије мати, и Соломија,
40Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
41које иђаху за Њим и кад беше у Галилеји, и служаху Му; и друге многе које беху дошле с Њим у Јерусалим.
41Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
42И кад би увече (јер беше петак, то јест уочи суботе),
42A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
43дође Јосиф из Ариматеје, поштен саветник, који и сам царство Божје чекаше, и усуди се те уђе к Пилату и заиска тело Исусово.
43Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
44А Пилат се зачуди да је већ умро; и дозвавши капетана запита га: Је ли давно умро?
44Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
45И дознавши од капетана, даде тело Јосифу.
45A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
46И купивши платно, и скинувши Га, обави платном, и метну Га у гроб који беше исечен у камену, и навали камен на врата од гроба.
46A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
47А Марија Магдалина и Марија Јосијина гледаху где Га метаху.
47Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.