Marcum 15
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Et confestim mane consilium facientes summi sacerdotes cum senioribus, et scribis, et universo concilio, vincientes Jesum, duxerunt, et tradiderunt Pilato.
1A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
2Et interrogavit eum Pilatus: Tu es rex Judæorum? At ille respondens, ait illi: Tu dicis.
2I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3Et accusabant eum summi sacerdotes in multis.
3I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
4Pilatus autem rursum interrogavit eum, dicens: Non respondes quidquam? vide in quantis te accusant.
4Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
5Jesus autem amplius nihil respondit, ita ut miraretur Pilatus.
5Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
6Per diem autem festum solebat dimittere illis unum ex vinctis, quemcumque petissent.
6Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
7Erat autem qui dicebatur Barrabas, qui cum seditiosis erat vinctus, qui in seditione fecerat homicidium.
7I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
8Et cum ascendisset turba, cœpit rogare, sicut semper faciebat illis.
8A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
9Pilatus autem respondit eis, et dixit: Vultis dimittam vobis regem Judæorum?
9Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
10Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum summi sacerdotes.
10(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
11Pontifices autem concitaverunt turbam, ut magis Barabbam dimitteret eis.
11Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
12Pilatus autem iterum respondens, ait illis: Quid ergo vultis faciam regi Judæorum?
12A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
13At illi iterum clamaverunt: Crucifige eum.
13A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
14Pilatus vero dicebat illis: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant: Crucifige eum.
14A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
15Pilatus autem volens populo satisfacere, dimisit illis Barabbam, et tradidit Jesum flagellis cæsum, ut crucifigeretur.
15Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
16Milites autem duxerunt eum in atrium prætorii, et convocant totam cohortem,
16Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
17et induunt eum purpura, et imponunt ei plectentes spineam coronam.
17I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
18Et cœperunt salutare eum: Ave rex Judæorum.
18I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
19Et percutiebant caput ejus arundine: et conspuebant eum, et ponentes genua, adorabant eum.
19A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
20Et postquam illuserunt ei, exuerunt illum purpura, et induerunt eum vestimentis suis: et educunt illum ut crucifigerent eum.
20A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
21Et angariaverunt prætereuntem quempiam, Simonem Cyrenæum venientem de villa, patrem Alexandri et Rufi, ut tolleret crucem ejus.
21I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
22Et perducunt illum in Golgotha locum: quod est interpretatum Calvariæ locus.
22I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
23Et dabant ei bibere myrrhatum vinum: et non accepit.
23I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
24Et crucifigentes eum, diviserunt vestimenta ejus, mittentes sortem super eis, quis quid tolleret.
24A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
25Erat autem hora tertia: et crucifixerunt eum.
25A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
26Et erat titulus causæ ejus inscriptus: Rex Judæorum.
26A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
27Et cum eo crucifigunt duos latrones: unum a dextris, et alium a sinistris ejus.
27Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
28Et impleta est Scriptura, quæ dicit: Et cum iniquis reputatus est.
28I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29Et prætereuntes blasphemabant eum, moventes capita sua, et dicentes: Vah ! qui destruis templum Dei, et in tribus diebus reædificas,
29A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
30salvum fac temetipsum descendens de cruce.
30Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
31Similiter et summi sacerdotes illudentes, ad alterutrum cum scribis dicebant: Alios salvos fecit; seipsum non potest salvum facere.
31Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
32Christus rex Israël descendat nunc de cruce, ut videamus, et credamus. Et qui cum eo crucifixi erant, convitiabantur ei.
32Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
33Et facta hora sexta, tenebræ factæ sunt per totam terram usque in horam nonam.
33A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
34Et hora nona exclamavit Jesus voce magna, dicens: Eloi, eloi, lamma sabacthani? quod est interpretatum: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?
34A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
35Et quidam de circumstantibus audientes, dicebant: Ecce Eliam vocat.
35A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
36Currens autem unus, et implens spongiam aceto, circumponensque calamo, potum dabat ei, dicens: Sinite, videamus si veniat Elias ad deponendum eum.
36A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
37Jesus autem emissa voce magna expiravit.
37Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
38Et velum templi scissum est in duo, a summo usque deorsum.
38A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
39Videns autem centurio, qui ex adverso stabat, quia sic clamans expirasset, ait: Vere hic homo Filius Dei erat.
39Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
40Erant autem et mulieres de longe aspicientes: inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Jacobi minoris, et Joseph mater, et Salome:
40Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
41et cum esset in Galilæa, sequebantur eum, et ministrabant ei, et aliæ multæ, quæ simul cum eo ascenderant Jerosolymam.
41Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
42Et cum jam sero esset factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum),
42A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
43venit Joseph ab Arimathæa nobilis decurio, qui et ipse erat exspectans regnum Dei, et audacter introivit ad Pilatum, et petiit corpus Jesu.
43Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
44Pilatus autem mirabatur si jam obiisset. Et accersito centurione, interrogavit eum si jam mortuus esset.
44Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
45Et cum cognovisset a centurione, donavit corpus Joseph.
45A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
46Joseph autem mercatus sindonem, et deponens eum involvit sindone, et posuit eum in monumento quod erat excisum de petra, et advolvit lapidem ad ostium monumenti.
46A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
47Maria autem Magdalene et Maria Joseph aspiciebant ubi poneretur.
47Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.