Matouš 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
1Тада ће бити царство небеско као десет девојака које узеше жишке своје и изиђоше на сусрет женику.
2Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
2Пет од њих беху мудре, а пет луде.
3Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
3И луде узевши жишке своје не узеше са собом уља.
4Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
4А мудре узеше уље у судовима са жишцима својим.
5A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
5А будући да женик одоцни, задремаше све, и поспаше.
6O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
6А у поноћи стаде вика: Ето женика где иде, излазите му на сусрет.
7Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
7Тада усташе све девојке оне и украсише жишке своје.
8Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
8А луде рекоше мудрима: Дајте нам од уља свог, јер наши жишци хоће да се угасе.
9I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
9А мудре одговорише говорећи: Да не би недостало и нама и вама, боље је идите к трговцима и купите себи.
10A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
10А кад оне отидоше да купе, дође женик, и готове уђоше с њим на свадбу, и затворише се врата.
11Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
11А после дођоше и оне друге девојке говорећи: Господару! Господару! Отвори нам.
12A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
12А Он одговарајући рече им: Заиста вам кажем: не познајем вас.
13Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
13Стражите дакле, јер не знате дан ни час у који ће Син човечији доћи.
14Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
14Јер као што човек полазећи дозва слуге своје и предаде им благо своје;
15I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
15и једном, дакле, даде пет таланата, а другом два, а трећем један, сваком према његовој моћи; и отиде одмах.
16Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
16А онај што прими пет таланата отиде те ради с њима, и доби још пет таланата.
17Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
17Тако и онај што прими два доби и он још два.
18Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
18А који прими један отиде те га закопа у земљу и сакри сребро господара свог.
19Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
19А по дугом времену дође господар тих слуга, и стаде се рачунати с њима.
20A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
20И приступивши онај што је примио пет таланата, донесе још пет таланата говорећи: Господару! Предао си ми пет таланата; ево још пет таланата ја сам добио с њима.
21I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
21А господар његов рече му: Добро, слуго добри и верни! У малом био си ми веран, над многим ћу те поставити; уђи у радост господара свог.
22Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
22А приступивши и онај што је примио два таланта рече: Господару! Предао си ми два таланта; ево још два таланта ја сам добио с њима.
23Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
23А господар његов рече му: Добро, слуго добри и верни! У малом био си ми веран, над многим ћу те поставити; уђи у радост господара свог.
24Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
24А приступивши и онај што је примио један таланат рече: Господару! Знао сам да си ти тврд човек: жњеш где ниси сејао, и купиш где ниси вејао;
25I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
25па се побојах и отидох те сакрих таланат твој у земљу; и ево ти своје.
26A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
26А господар његов одговарајући рече му: Зли и лењиви слуго! Знао си да ја жњем где нисам сејао, и купим где нисам вејао:
27Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
27Требало је дакле моје сребро да даш трговцима; и ја дошавши узео бих своје с добитком.
28Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
28Узмите дакле од њега таланат, и подајте оном што има десет таланата.
29(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
29Јер сваком који има, даће се, и претећи ће му; а од оног који нема, и шта има узеће се од њега.
30A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
30И неваљалог слугу баците у таму најкрајњу; онде ће бити плач и шкргут зуба.
31A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
31А кад дође Син човечији у слави својој и сви свети анђели с Њиме, онда ће сести на престолу славе своје.
32A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
32И сабраће се пред Њим сви народи, и разлучиће их између себе као пастир што разлучује овце од јараца.
33A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
33И поставиће овце с десне стране себи, а јарце с леве.
34Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
34Тада ће рећи цар онима што Му стоје с десне стране: ходите благословени Оца мог; примите царство које вам је приправљено од постања света.
35Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
35Јер огладнех, и дасте ми да једем; ожеднех, и напојисте ме; гост бејах, и примисте ме;
36Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
36го бејах, и оденусте ме; болестан бејах, и обиђосте ме; у тамници бејах, и дођосте к мени.
37Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
37Тада ће Му одговорити праведници говорећи: Господе! Кад Те видесмо гладна, и нахранисмо? Или жедна, и напојисмо?
38Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
38Кад ли Те видесмо госта, и примисмо? Или гола, и оденусмо?
39Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
39Кад ли Те видесмо болесна или у тамници, и дођосмо к Теби?
40A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
40И одговарајући цар рећи ће им: Заиста вам кажем: кад учинисте једном од ове моје најмање браће, мени учинисте.
41Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
41Тада ће рећи и онима што Му стоје с леве стране: Идите од мене проклети у огањ вечни приправљен ђаволу и анђелима његовим.
42Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
42Јер огладнех, и не дадосте ми да једем; ожеднех, и не напојисте ме;
43Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
43гост бејах, и не примисте ме; го бејах, и не оденусте ме; болестан и у тамници бејах, и не обиђосте ме.
44Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
44Тада ће Му одговорити и они говорећи: Господе! Кад Те видесмо гладна или жедна, или госта или гола, или болесна или у тамници, и не послужисмо Те?
45Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
45Тада ће им одговорити говорећи: Заиста вам кажем: кад не учинисте једном од ове моје мале браће, ни мени не учинисте.
46I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
46И ови ће отићи у муку вечну, а праведници у живот вечни.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.