Matouš 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
1“Na Tokosrai lun kusrao ac fah mau ouinge: oasr mutan fusr singoul su us lam lalos ac som in osun nu sin sie mwet pisrla.
2Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
2Limekosr selos lalfon, ac limekosr lalmwetmet.
3Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
3Ma limekosr ma lalfon uh us lam lalos, tuh wangin oil elos us saya.
4Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
4A ma limekosr ma lalmwetmet uh us pac sufa sessesla ke oil welulos.
5A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
5Mwet pisrla el pahtla in tuku, ouinge elos nukewa mutawauk in mwetkeli ac motulla.
6O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
6“Ke sun infulwen fong, sie pusra kasla ac fahk, ‘Mwet pisrla el a tuku ‘nge! Fahsru osun nu sel!’
7Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
7Mutan fusr nukewa ngutalik ac akoela lam lalos.
8Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
8Na mutan lalfon limekosr ah fahk nu sin ma lalmwetmet limekosr ah, “Se lasr kutu oil lomtal an, mweyen lam lasr uh ac kunla.’
9I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
9Na ma lalmwetmet limekosr ah fahk, ‘Kut fin ac sot, na ac sufalla nu sesr kewa. Fahla molela kutu lomtal ke nien kuka ah.’
10A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
10Ouinge mutan lalfon uh som moul oil lalos, ac ke elos som, mwet pisrla el tuku. Mutan limekosr ma lalmwetmet uh welul utyak nu ke kufwen marut uh, na kauli srungul ah.
11Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
11Tok, na mutan limekosr saya elos tuku, ac fahk, ‘Leum! Leum! Ikasla nu sesr!’
12A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
12Na mwet pisrla el fahk, ‘Tia ku! Nga tia etekomtal!’”
13Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
13Na Jesus el fahk, “Ke ma inge kowos taran, tuh kowos tia etu len sac ku ao sac.”
14Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
14“Na Tokosrai lun kusrao ac fah mau ouinge: Oasr sie mwet ma ako in som mutwata ke sie pac facl, na el pangonma mwet kulansap lal ac sang elos in liyaung ma lal nukewa.
15I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
15El sang nu sin kais sie fal nu ke lupan ku lal: nu sin sie el sang ipin mani gold limekosr tausin, ac nu sin sie pac el sang luo tausin, ac nu sin sie pac el sang sie tausin. Na el som.
16Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
16Na mwet se ma eis limekosr tausin uh som, orekmakin mani yorol uh ac laesla pac ke limekosr tausin ah.
17Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
17In lumah sac pacna, mwet se ma eis tausin luo ah orekmakin ac laesla pac ke luo tausin.
18Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
18Tusruktu mwet se ma eis sie tausin el som, pukanak luf se infohk uh, ac okanla mani lun leum lal uh loac.
19Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
19Tukun pacl na loeloes se, leum se lun mwet kulansap inge foloko ac siyuk selos koanon orekma lalos.
20A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
20Mwet se ma eis tausin limekosr ah tuku ac sang pac tausin limekosr saya, ac fahk, ‘Kom tuh ase limekosr tausin ipin mani gold, ac liye nga orekmakin ac laesla ke tausin limekosr pac.’
21I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
21Na leum sac fahk, ‘Kom mwet kulansap wo ac oaru. Wona orekma lom. Kom oaru in liyaung ma pu, inge nga ac fah sot tuh kom in karingin ma pus. Fahsru ac wiyu engankin mwe insewowo luk!’
22Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
22Toko, el su eis tausin luo el tuku ac fahk, ‘Leum, kom tuh ase luo tausin ipin mani gold, ac liye nga orekmakin ac laesla ke tausin luo pac.’
23Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
23Na leum sac fahk, ‘Kom mwet kulansap wo ac oaru. Wona orekma lom. Kom oaru in liyaung ma pu, inge nga ac fah sot tuh kom in karingin ma pus. Fahsru ac wiyu engankin mwe insewowo luk!’
24Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
24Na mwet kulansap se ma eis ipin mani gold tausin se ah, el tuku ac fahk, ‘Leum, nga etu lah kom mwet na upa se. Kom kosrani yen kom tia taknelik we, ac kom orani fokin ima yen kom tia sisalik fita nu we.
25I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
25Nga tuh sangeng, oru nga som ac okanla mani lom uh infohk uh. Liye! Pa inge ma lom uh.’
26A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
26Na leum sac fahk, ‘Kom mwet kulansap koluk ac alsrangesr! Kom etu na lah nga kosrani yen nga tia taknelik we, ac orani fokin ima yen nga tia sisalik fita uh we.
27Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
27Kom funu sang mani luk uh nu in bank, nga lukun foloko ac eis nufon wi kap kac uh.
28Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
28Eisla mani an lukel ac sang nu sel su oasr tausin singoul yoro.
29(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
29Tuh el su oasr ma yoro, ac fah itukyang pac kutu nu sel, na ac fah yohk ac yolyak ma yorol. A el su wangin ma yoro, finne ma srisrik ma oan yorol, ac fah itukla lukel.
30A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
30Ac funu mwet kulansap wangin sripa se inge, sisella nu acn lohsr likinum uh, yen el ac fah tung ac ngalis inwihsel we.’
31A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
31“Ke Wen nutin Mwet el ac tuku in wolana lal wi lipufan lal, el ac fah muta fin tron fulat lal,
32A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
32ac mwet in mutunfacl nukewa fah tukeni nu ye mutal. Na el ac fah sraclik mwet uh nu ke u luo, oana ke mwet liyaung sheep uh ac srela sheep liki goat uh.
33A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
33El ac fah filiya mwet suwoswos uh lac paol layot, ac mwet ngia layen lasa.
34Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
34Na tokosra el ac fah fahk nu sin mwet su muta layot, ‘Fahsru, kowos su akinsewowoyeyuk sin Papa tumuk! Fahsru ac usrui tokosrai se su nuna akoeyukla nu suwos oe ke mutaweyen orekla faclu.
35Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
35Mweyen nga tuh masrinsral ac kowos kiteyu mongo; nga malu ac kowos se ma nimuk; nga sie mwet sac ac kowos suliyuyak nu in lohm suwos;
36Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
36wangin nuknuk luk ac kowos ase nuknuk luk; nga mas ac kowos kasreyu, nga muta in presin ac kowos liyeyume.’
37Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
37Na mwet suwoswos elos ac fah fahk nu sel, ‘Leum, ku ngac kut liye kom masrinsral ac kut sot ma nom, ku malu ac kut sot ma nimom?
38Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
38Ngac kut liye kom sie mwet sac ac sulikomyak nu in lohm sesr, ku wangin nuknuk lom ac kut sot nuknuk lom?
39Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
39Ac ngac kut liye kom mas, ku muta in presin, ac kut tuku nu yurum?’
40A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
40Na Tokosra el ac fahk, ‘Pwayena nga fahk nu suwos, ke kowos oru ma inge nu sin sie su srik liki nukewa sin mwet lik, kowos oru nu sik.’
41Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
41“Na el ac fah fahk nu selos su muta lasa, ‘Fahla likiyu, kowos su selngawiyuk sin God! Fahla nu ke e su ac fah firir ma pahtpat su akoeyukla nu sel Satan ac mwet lal!
42Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
42Mweyen nga tuh masrinsral a kowos tia kiteyu mongo; nga malu a kowos tia ase ma nimuk;
43Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
43nga sie mwet sac a kowos tia suliyuyak nu in lohm suwos; wangin nuknuk luk a kowos tia ase nuknuk luk; nga tuh mas ac muta in presin a kowos tia liyeyume.’
44Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
44Na elos ac topuk nu sel, ‘Leum, ngac kut tuh liye kom masrinsral, ku malu, ku sie mwet sac, ku wangin nuknuk lom, ku mas, ku muta in presin, ac tia kasrekom?’
45Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
45Na Tokosra el ac fahk, ‘Pwayena nga fahk nu suwos, ke kowos tia kasru sie mwet su srik liki nukewa sin mwet inge, kowos tia oru nu sik.’
46I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
46Na mwet inge ac fah supweyukla nu ke kai ma pahtpat, ac mwet suwoswos elos ac fah som nu ke moul ma pahtpat.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.