Matouš 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
1Ke Jesus ac mwet tumal lutlut elos apkuranyang nu Jerusalem, elos tuku nu Bethphage, su oan sisken Fineol Olive. Ke elos muta we, Jesus el supwala luo sin mwet tumal lutlut in som meet lukeltal,
2Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
2ac pa inge ma el sap eltal in oru: “Komtal som nu in siti srisrik se ma oan meeto, na ke komtal ac utyak, komtal ac konauk soko donkey ma kapir oan we, su oasr soko natu tu siskal. Tulala ac use kewa nu yuruk.
3A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
3Ac kutena mwet fin kaskas nu sumtal, komtal fah fahk, ‘Leum el enenaltal,’ na el ac sa na in fuhleltalma.”
4Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
4Ma inge orek tuh in akpwayei kas lun mwet palu su fahk,
5Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
5“Fahkang nu sin siti Zion, Liye, tokosra lom el tuku nu yurum! El inse pusisel, ac muta fin soko donkey, Aok, fin natu soko ah.”
6I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
6Ouinge mwet tumal lutlut luo ah som ac oru oana ma Jesus El fahk nu seltal.
7Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
7Eltal use donkey soko ac ma fusr soko natul, ac filiya nuknuk laltal nu facltal, na Jesus el sroang ac muta fac.
8Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
8Sie un mwet na lulap elos laknelik nuknuk lalos inkanek uh, ac kutu mwet uh pakela lesak ac sang lohala inkanek uh.
9A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
9Mwet su fahsr meet liki Jesus, ac elos su fahsr tokol, elos nukewa wowoyak ac fahk, “Kaksakin Wen nutin David! God Elan akinsewowoye el su tuku Inen Leum! Kaksakin God!”
10A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
10Ke Jesus el utyak nu Jerusalem, mwet nukewa in siti uh wonak, ac elos asiyuki, “Su mwet se inge?”
11Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
11Ac u se ma welul Jesus ah fahk, “El inge Jesus, mwet palu su tuku liki Nazareth in Galilee.”
12I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
12Jesus el utyak nu in Tempul ac luselosyak nukewa su kuka ac moul in Tempul uh. El topkakunla tepu lun mwet ayaol mani uh, ac oayapa mwe muta lalos su kukakin wule uh,
13A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
13ac el fahk nu selos, “Simla in Ma Simusla lah God El fahk, ‘Tempul luk ac fah pangpang iwen pre,’ a kowos oru nien wikla lun mwet pisrapasr!”
14I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
14Mwet kun ac mwet sukapas elos tuku nu yorol in Tempul, ac el akkeyalosla.
15Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
15Mwet tol fulat ac mwet luti Ma Sap elos arulana kasrkusrak ke elos liye orekma wolana ma el oru inge, ac ke tulik uh wowoyak in Tempul ac fahk, “Kaksakin Wen nutin David!”
16A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
16Na elos siyuk sin Jesus, “Ku kom lohng ma elos fahk inge?” Na Jesus el fahk, “Aok, nga lohng. Ya kowos soenna riti Ma Simusla? Fahk mu, ‘O God, kom loteang nu sin tulik srisrik ac tulik fusr in etu in oru kaksak pwaye nu sum.’”
17A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
17Jesus el fahsr lukelos ac som liki siti uh nu Bethany, ac mongla we ke fong sac.
18Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
18Toang na in len tok ah, ke Jesus el folokla nu in siti uh, el masrinsralla.
19A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.
19El liye soko sak fig su tu sisken innek uh ac el kuhfla nu kac, tusruktu wangin fahko kac, a sra mukena. Na el fahk nu sin sak soko ah, “Kom ac fah tiana sifil isus fahko!” In kitin pacl ah na sak soko ah uli.
20A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
20Mwet tumal lutlut elos liye ma inge, ac elos arulana fwefela kac. Ac elos siyuk, “Fuka tuh sak fig soko inge arulana sa in uli?”
21I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
21Na Jesus el topuk ac fahk, “Pwayena nga fahk nu suwos, kowos fin lulalfongi na ac tia alolo, kowos ac ku in oru ma nga oru nu sin sak fig soko inge. Ac tia ma inge mukena, a kowos ac ku pac in fahk nu sin eol soko inge, ‘Mukuiyak ac srola nu in meoa uh,’ na ac srola.
22A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
22Fin oasr lulalfongi lowos, ma nukewa ma kowos siyuk kac in pre lowos uh kowos ac eis.”
23A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
23Jesus el foloko nu in Tempul; ac ke el luti, mwet tol fulat ac mwet matu elos tuku nu yorol ac siyuk sel, “Ma ya ku lom in oru ma inge? Su sot ku ingan nu sum uh?”
24Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
24Na Jesus el fahk, “Nga ac siyuk suwos mwe siyuk sefanna, ac kowos fin ku in topuk, na nga ac fahkot lah ma ya ku ma nga orekmakin in oru ma inge uh.
25Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
25Ku lal John in baptaisi mwet uh tuku ya me — ma sin God, ku ma sin mwet uh?” Elos mutawauk in asiyuki inmasrlolos, “Mea kut ac fahk uh? Kut fin fahk mu, ‘Ma sin God,’ na el ac ange, ‘Ac efu kowos ku tia lulalfongel John?’
26Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
26A kut fin fahk mu, ‘Ma sin mwet uh,’ na kut ac sangeng ke ma mwet ac oru nu sesr, mweyen elos nukewa lulalfongi mu John el sie mwet palu.”
27I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
27Ke ma inge elos topuk Jesus ac fahk, “Kut tia etu.” Na el fahk nu selos, “Fin ouinge, nga ac tia pac fahk nu suwos lah ma ya ku luk in oru ma inge uh.”
28Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
28“Na mea kowos nunku ke sramsram se inge? Oasr wen luo nutin mwet se. El som nu yurin el su matu ac fahk, ‘Wen nutik, fahla ac orekma ke ima in grape uh misenge.’
29A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
29Ac wen sac fahk, ‘Nga ac tia som,’ a tok el aolla nunak lal ac som.
30I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
30Na papa sac som nu yurin wen se ma fusr ac fahk oapana nu sel, na wen sac fahk, ‘Aok, papa, nga ac som,’ a el tiana som.
31Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
31Su kac sin wen luo ah oru ma lungse lun papa sac?” Na elos fahk, “Wen se ma matu ah.” Ouinge Jesus el fahk nu selos, “Pwayena nga fahk nu suwos, mwet eisani tax ac mutan kosro uh ac ku in utyak nu in Tokosrai lun God meet liki kowos.
32Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
32Tuh John Baptais el tuku nu yuruwos ac akkalemye ouiyen moul pwaye, ac kowos tia lulalfongel; a mwet eisani tax ac mutan kosro elos lulalfongel. Kowos ne liye ma inge a toko kowos tiana ekulla nunak lowos in lulalfongel.”
33Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
33Na Jesus El fahk, “Lohng pac pupulyuk se inge. Oasr ima in grape se lun mwet kacto se. El kuhlasak, ac pukanak luf se mwe itat wain, na el musaela nien soan se. Tukun ma inge el sang ima se inge nu sin kutu mwet in karingin, ac el som liki facl sac.
34A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
34Ke sun pacl in korsrani grape uh, el supwala mwet kulansap lal nu yurin mwet karingin ima uh in eis ip lal ke fokin ima uh.
35Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
35Mwet karingin ima sac sruokya mwet kulansap inge — srungulak sie, uniya sie, ac tungalak sie.
36Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
36Na mwet kacto sac sifilpa supwala mwet kulansap pus liki meet, ac mwet karingin ima sac oru nu selos oapana elos oru meet ah.
37Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
37Na tok, el supwala wen natul sifacna nu yorolos. In nunak lal el mu, ‘Pwayena elos ac sunakin wen se nutik inge.’
38Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
38Tusruktu, ke mwet karingin ima uh liye wen sac, elos fahk nu sin sie sin sie, ‘Wen se nutin mwet kacto sac pa inge. Fahsru kut unilya, na ima se inge ac fah ma lac lasr!’
39I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
39Ouinge elos sruokilya, sisella liki ima sac, ac unilya.”
40Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
40Na Jesus el siyuk, “Mwet se la ima sac fin tuku, mea el ac oru nu sin mwet karingin ima sac?”
41Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
41Na elos fahk, “Kalem lah el ac uniya mwet koluk inge, ac sang ima sac nu sin kutu pac mwet in karingin, su ac fah sang ip lal ke fokin ima uh in pacl fal.”
42Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
42Na Jesus el fahk nu selos, “Ya kowos soenna rit in Ma Simusla, ‘Eot se ma mwet musa uh sisla, Pa yohk sripa oemeet uh. Leum pa oru ma inge uh; Fuka lupan usrngukiya in liye!’”
43Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
43Na Jesus el fahk pac nu selos, “Ke ma inge nga fahk nu suwos: Tokosrai lun God ac fah itukla liki kowos, ac itukyang nu sin mwet su ac orala fahko pwaye.” [
44A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
44Kutena mwet su putatla nu fin eot se inge ac fah musalsalu mano. Ac eot se inge fin putatla nu fin sie mwet, manol ac fah pusraksrakelik.]
45A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
45Ke mwet tol fulat ac mwet Pharisee elos lohng kas in pupulyuk lun Jesus inge, elos etu lah el kaskas kaclos.
46I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
46Ouinge elos srike in sruokilya, tusruktu elos sangeng sin un mwet uh, mweyen mwet uh pangon mu Jesus el sie mwet palu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.