Matouš 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
1Jerusalem taengla a yoei uh vaengah Olives tlang kah Bethphage la pawk uh. Te vaengah Jesuh loh a hnukbang panit te a tueih tih,
2Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
2“ Na rhaldan kah kho la cet rhoi lamtah muli-marhang neh a taengah a ca a pael te kawl na hmuh rhoi ni. Hlam rhoi lamtah kai taengla hang khuen rhoi .
3A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
3Khat khat loh nangmih rhoi te khoem n'thui sak atah, 'Boeipa loh a ngoe,’ ti nah.Te vaengah koe han hlah bitni,” a ti nah.
4Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
4He he a om daengah ni tonghma loh a thui te a soep eh.
5Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
5“Zion nu te thui pah, na manghai tah nang taengla ha pawk coeng te, muli-marhang so neh laak tal ca soah khaw muelhtuet la ngol,” a ti.
6I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
6Hnukbang rhoi te cet rhoi tih Jesuh kah a thuinuet bangla a saii rhoi.
7Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
7Muli-marhang neh a ca te a khuen rhoi tih himbai a tloeng uh thil phoeiah a ngoldoelh thil.
8Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
8Te vaengah hlangping a kumngai loh longpuei ah a himbai te a phaih uh. A tloe rhoek loh thing kah a hlaeng te a hlaek uh tih longpuei ah a phaih uh.
9A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
9Te phoeiah a hmaila aka lamhma neh a hnuk kah aka vai hlangping loh pang uh tih, “David capa tah Hosanna, Boeipa ming neh aka pawk tah a yoethen pai, sangkoek ah Hosanna,” a ti uh.
10A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
10Jerusalem la a kun vaengah khopuei boeih hinghuen tih, “Anih he unim,” a ti uh.
11Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
11Te vaengah hlangping loh, “Anih he Galilee Nazareth lamkah tonghma Jesuh ni,” a ti uh.
12I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
12Jesuh te bawkim khuila kun tih bawkim kah hno yoi rhoek neh hno lai rhoek te boeih a haek, tangkathung rhoek kah caboei neh vahu aka yoi rhoek kah ngoltlang te a palet pah.
13A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
13Te phoeiah amih te, “ Ka im tah , ' Thangthuinah im la khue saeh ,’ tila a daek coeng. Tedae nangmih loh dingca rhoek kah a khuirhung la na khueh uh,” a ti nah.
14I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
14Te vaengah amah te mikdael rhoek neh aka khaem rhoek loh Bawkim ah a paan uh tih amih te a hoeih sak.
15Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
15Tedae khobae rhambae la a saii neh camoe rhoek loh bawkim ah pang tih, “David Capa tah Hosanna,” a ti uh khosoihham rhoek neh cadaek rhoek loh a hmuh uh vaengah a yakdam uh.
16A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
16Te dongah Jesuh te, “He rhoek loh a thui te na yaak a?” a ti nah. Te vaengah Jesuh loh amih te, “ Ue, na tae uh mahnim? “' Cahmang neh cacun rhoek kah ka lamkah loh thangthennah na rhoekbah coeng ,’ a ti ta,” a ti nah.
17A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
17Te phoeiah amih te a hnoo phoeiah khopuei lamkah loh Bethany la cet tih pahoi rhaeh.
18Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
18Khopuei la yueya a bal vaengah tah a bungpong.
19A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.
19Long ah thaibu kung pakhat a hmuh tih a taengla a paan. Tedae a hnah bueng mueh atah a kung dongah bang khaw hmu pawh. Te dongah, “ Dungyan duela nang kah a thaih om boel saeh,” a ti nah tih thaibu kung tah pahoi koh.
20A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
20Hnukbang rhoek loh a hmuh uh vaengah a ngaihmang uh tih, “Metlamlae thaibu kung tlek a koh ca,” a ti uh.
21I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
21Jesuh loh amih te a doo tih, “ Nangmih taengah rhep kan thui, tangnah na khueh uh tih na boelhkhoeh pawt atah, thaibu kung bueng te na saii uh pawt vetih hekah tlang he phoek tih tuili khuila hlak ham pataeng na ti nah uh koinih coeng tangloeng ngawn ni .
22A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
22Te phoeiah thangthuinah neh vawpvawp na bih uh te tah tangnah neh na dang uh ni,” a ti nah.
23A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
23Bawkim khuila Jesuh pawk tih a thuituen vaengah khosoihham rhoek neh pilnam kah a ham rhoek loh anih te a paan uh. Te phoeiah, “Mebang saithainah nen lae saii he ? Te phoeiah hekah saithainah he u long nang m'paek ?“a ti na uh.
24Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
24Jesuh loh amih te a doo tih, “Nangmih te ol pakhat kan dawt eh. Te te kai taengah nan thui uh atah he rhoek he mebang saithainah neh ka saii khaw nangmih taengah kan thui bitni .
25Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
25Baptisma Johan tah me lamkah lae ana om? Vaan lamkah a? Hlang lamkah a?” a ti nah. Te vaengah te rhoek loh amamih khuiah a poek uh tih, “'Vaan lamkah,’ n'ti uh koinih mamih te, 'Balae tih anih te na tangnah uh pawh,’ a ti veh.
26Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
26Tedae hlang lamkah n'ti uh koinih hlangping he koek n'rhih uh. Hlang boeih loh Johan te tonghma la a khueh uh,” a ti uh.
27I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
27Te dongah Jesuh te a doo uh tih, “ Ka ming uh pawh,” a ti uh . Tedae Jesuh loh amih te , “ Mebang saithainah neh ka saii he khaw nangmih taengah ka thui mahpawh .
28Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
28Nangmih ta metlam na poek? Hlang pakhat loh a ca panit a khueh. A cuek te a paan tih , “ Ka ca tihnin ah dum ah cet lamtah saii ne,” a ti nah .
29A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
29Te vaengah te long te a doo tih , ' Ka ngaih pawh ,’ a ti nah. Tedae a hnukkhueng ah yut tih koep cet .
30I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
30Pakhat te a paan tih lamhma kah banngla a ti nah. Te long tah a doo tih , ' Ka cet ni boeipa ,’ a ti nah dae cet pawh .
31Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
31Te rhoi panit khuiah ulae a napa kah kongaih aka saii,” a ti nah. Te vaengah, “Lamhma loh,” a ti na uh. Jesuh loh amih te, “ Nangmih taengah rhep ka thui, mangmucoi neh hlanghalh rhoek tah Pathen ram khuila nangmih lakah lamhma uh ni .
32Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
32Johan loh duengnah longpuei neh nangmih taengla ha pawk dae anih te na tangnah uh moenih. Tedae mangmucoi rhoek neh hlanghalh rhoek loh anih te a tangnah. Nangmih loh na hmuh uh coeng dae anih te tangnah ham a tloihsoi ah khaw na yut uh moenih .
33Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
33A tloe nuettahnah he hnatun uh lah. Lokung hlang pakhat om tih anih loh dum a tue. Te te vongtung a tung tih a khuiah misurrhom a too, imsang khaw a sak. Te phoeiah lotawn rhoek a phaam sak tih vik yiin .
34A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
34A thaih tue a yoei vaengah a sal rhoek te a thaih doe sak ham lotawn rhoek taengla a tueih .
35Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
35Te vaengah lotawn rhoek loh lokung kah sal rhoek te a tuuk uh tih, pakhat te a boh uh, pakhat te a ngawn uh, pakhat te a dae uh .
36Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
36Te phoeiah sal tloe te lamhma kah lakah muep a tueih dae amih te khaw a saii uh tangkhuet .
37Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
37A hnukkhueng ah a capa te amih taengla a tueih tih , “ Ka capa tah a yahnah uh bitni,” a ti .
38Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
38Tedae lotawn rhoek loh a capa te a hmuh uh vaengah amamih te , “ Anih tah rhopangkung la om, Halo, anih he ngawn uh sih lamtah a rho he rhawt pa uh sih,” a ti uh .
39I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
39Te dongah anih te a tuuk uh phoeiah misurdum lamkah loh voelh a haek uh tih a ngawn uh .
40Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
40Te dongah misurdum kah boeipa te a pawk vaengah lotawn rhoek te metlam a saii eh? ” a ti nah.
41Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
41Te vaengah, “Amih boethae duet rhoek te a poci sak vetih misurdum te a tloe kah lotawn rhoek a phaam sak ni. Te rhoek long tah a thaih te amah tue vaengah a taengla a thuung ni,” a ti uh.
42Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
42Jesuh loh amih te, “ Cacim khuiah na tae uh mahnim? Im sa rhoek loh a hnawt uh lungto te imkil lu la poeh. He tah Boeipa lamkah loh poeh tih mamih mikhmuh ah a khuet la om ta .
43Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
43Te dongah nangmih taengah kan thui , “ Pathen kah ram tah nangmih taeng lamkah loh a khuen vetih a thaih aka saii namtom taengah a paek ni
44A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
44Te dongah hekah lungto soah aka tla tah tlawt vetih, lungto loh a tlak thil te khaw amah ni aka tip eh,” a ti nah.
45A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
45Tedae khosoihham rhoek neh Pharisee rhoek loh a yaak uh vaengah, anih kah nuettahnah te amih kawng ni a thui tila a ming uh.
46I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
46Te dongah anih te tuuk hamla a mae uh dae Jesuh te tonghma la a khueh uh dongah hlangping te a rhih uh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.