Matouš 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
1Jerusalem phak tom boeh moe, Olive mae Berthphage vangpui to phak o naah, Jesu mah a hnukbang kami long hnetto patoeh,
2Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
2nihnik khaeah, Na hma ah kaom avang ah caeh hoih, paeh ih laa hrang acaa hoi amno to na hnu hoi roep tih: khram hoih loe kai khaeah hoi hoiah,
3A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
3mi kawbaktih mah doeh lok na dueng hoi nahaeloe, Angraeng mah angtoeng; na thak let tih hmang, tiah thui pae hoih, tiah a naa.
4Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
4Hae hmuennawk boih loe Tahmaa mah, Khenah, tuinom kaom, nangcae ih siangpahrang loe laa hrang nuiah angthueng ueloe, laa hrang acaa angthueng hoiah nangcae khaeah angzo tih, tiah Zion canu khaeah thui paeh, tiah thuih ih lok akoep han ih ni oh.
5Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
no verse 5 in this text
6I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
6A hnukbang hnik loe caeh hoi moe, Jesu mah thuih ih lok baktih toengah a sak hoi.
7Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
7Nihnik mah laa hrang amno hoi a caa to zaeh hoi moe, a nuiah kahni baih pae hoi, anih to a nuiah anghnut o sak.
8Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
8Pop parai kaminawk mah angmacae ih kahni to loklam ah baih o; thoemto kaminawk mah loe thing tanghang to pakhruk o moe, loklam ah baih o.
9A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
9A hmabang caeh kami hoi a hnuk bangah angzo pop parai kaminawk mah David Capa khaeah, Hosanna: Angraeng ih ahmin hoi angzo kami loe tahamhoih nasoe; kasang koek Hosanna, tiah hangh o.
10A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
10Anih Jerusalem vangpui thungah akun naah, vangpui boih angthawk o moe, hae kami loe mi aa? tiah thuih o.
11Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
11Paroeai kaminawk mah, hae kami loe Kalili prae Nazareth vangpui ih tahmaa Jesu ni, tiah a naa o.
12I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
12Jesu loe tempul thungah caeh moe, hmuenmae zaw kami hoi qan kaminawk to a haek, phoisa atlaeng kaminawk ih caboi to palet pae moe, pahuu zaw kaminawk ih anghnuthaih hmuennawk doeh palet pae king.
13A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
13Nihcae khaeah, Kai ih im loe lawkthuihaih im tiah kawk o tih, tiah tarik ih oh; toe nangcae mah loe kamqunawk ohhaih ahmuen ah na sak o lat, tiah a naa.
14I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
14Mikmaeng hoi khokkhaemnawk loe tempul thungah anih khaeah angzoh o moe, anih mah nihcae to ngantuisak.
15Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
15Anih mah sak ih dawnrai hmuen to hnuk o moe, nawktanawk mah tempul thungah, David Capa khaeah, Hosanna, tiah hang o ih lok to kalen koek qaima hoi ca tarik kaminawk mah thaih o naah, palungphui o;
16A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
16anih khaeah, Hae kaminawk mah thuih o ih lok na thaih maw? tiah a naa o. Jesu mah nihcae khaeah, Ue: nawktanawk hoi tahnu nae li nawktanawk ih pakha thung hoiah nang to saphaw o tih, tiah tarik ih ca to na kroek o vai ai maw? tiah a naa.
17A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
17Anih mah nihcae to caehtaak ving, Bethany avang ah a caeh moe, to ah anghak.
18Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
18Anih khawnbang khawnthaw vangpui ah amlaem naah, zok amtlam.
19A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.
19Loklam taengah kaom thaiduetkung to a hnuk naah a taengah a caeh, aqam khue ai ah loe tidoeh hnu ai; to naah thaiduetkung khaeah, Vaihi hoi kamtong natuek naah doeh athaih athai hmah lai ah, tiah a naa. Thaiduetkung loe akra ai ah azaem roep.
20A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
20A hnukbang kaminawk mah hnuk o naah dawnrai o, kawbangmaw thaiduetkung loe azaem roep halat! tiah a thuih o.
21I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
21Jesu mah nihcae khaeah, Loktang kang thuih o, palung haenghaih tawn ai ah, tanghaih na tawnh o nahaeloe, hae thaiduetkung khaeah sak ih hmuen khue ai, hae mae khaeah doeh angthui ah loe, tuipui thungah krah ah, tiah na naa o nahaeloe, angthui tih.
22A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
22Tanghaih hoiah lawkthuih moe, hnik ih hmuen to na hnu o boih tih.
23A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
23Anih loe tempul thungah angzoh, anih mah kaminawk patuk nathuem ah qaima hoi kacoehtanawk anih khaeah angzoh o moe, naa ih sakthaihaih akaa hoiah maw hae baktih hmuennawk hae na sak? Mi mah maw hae baktih sakthaihaih ang paek? tiah a dueng o.
24Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
24Jesu mah nihcae khaeah, Kai mah doeh lok maeto kang dueng o toeng han, nang pathim o nahaeloe, naa ih sakthaihaih akaa hoiah maw hae baktih hmuennawk hae ka sak, tito kang thuih o han.
25Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
25Johan tuinuemhaih loe naa hoiah maw angzoh? Van bang ih maw, to tih ai boeh loe kaminawk khae hoi ih? tiah a naa. To naah angmacae hoi angmacae to lok angdueng o, Van bang ih tiah a thuih o nahaeloe, tikhoe na tang o ai loe? tiah na naa tih,
26Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
26kaminawk khae hoi ih ni, tiah a thuih o nahaeloe, kaminawk boih mah Johan loe tahmaa ni, tiah poek o pongah, kaminawk to zit han oh koek, tiah a thuih o.
27I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
27To pongah nihcae mah Jesu khaeah, Ka panoek o ai, tiah pathim pae o. Jesu mah, to tiah nahaeloe naa ih sakthaihaih akaa hoiah maw hae baktih hmuennawk hae ka sak, tito kang thui o mak ai, tiah a naa.
28Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
28Nangcae loe kawbangah maw na poek o? Kami maeto mah capa hnetto tawnh; anih loe capa kacoeh khaeah caeh moe, Ka capa, vaihniah kai ih misur takha thungah caeh ah loe, toksah ah, tiah a naa.
29A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
29Anih mah ka caeh mak ai, tiah pathim; toe nawnetta oh pacoengah dawnpakhuem moe, a caeh let.
30I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
30To pacoengah hnetto haih capa khaeah caeh moe, to tiah a thuih pae let. Anih mah, Ka caeh han hmang, angraeng, tiah a naa; toe caeh ai.
31Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
31Nihnik thungah ampa koehhaih sah kami loe mi maw? tiah a naa. Nihcae mah anih khaeah, hmaloe ih kami, tiah pathim pae o. Jesu mah nihcae khaeah, Loktang kang thuih o, tamut cong kami hoi tangzat zaw kaminawk mah Sithaw prae ah na caeh o taak tih.
32Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
32Nangcae loklam katoeng hnuksak hanah Johan nangcae khaeah ang zoh, toe anih to na tang o ai: tamut cong kami hoi tangzat zaw kami mah loe tang o: to tiah kaom hmuen to na hnuk o, toe anih tang hanah, dawnpakhuemhaih na tawn o ai.
33Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
33Patahhaih lok kalah tahngai o let bae ah: takha tawnkung maeto oh, anih mah misurkung to thling, takha to pakaa takui boih pacoengah, misurtui pasawhhaih long to takaeh moe, toephaih im to a sak, takha thungah toksak hanah toksah kami to pacae pacoengah, angmah to loe kholong kangtla ah a caeh.
34A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
34Misurthaih pakhrikhaih atue phak naah loe, misurthaih pakhrik hanah, takha toepkung khaeah a tamnanawk to patoeh.
35Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
35Takha thung toksah kaminawk mah anih ih tamnanawk to naeh o moe, tamna maeto loe boh o, kalah maeto loe hum o, kalah maeto doeh thlung hoiah vah o.
36Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
36Takha tawnkung mah hmaloe ih tamna pong kapop ah tamnanawk to patoeh let: toe takha thungah toksah kaminawk mah nihcae to patoeh hmaloe ih tamnanawk baktih toengah sak o let.
37Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
37Toe ka capa loe nihcae mah saiqat o tih hmang, tiah a poek pongah, a capa to hnukkhuem koek ah patoeh.
38Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
38Toe takha toep kaminawk mah a capa to hnuk o naah, Hae kami loe qawktoep kami ni; angzo oh, anih hae hum si loe, anih ih qawk to lomh pae o si, tiah a thuih o.
39I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
39Anih to a naeh o, takha thung hoiah vah o moe, hum o.
40Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
40To pongah misur takha tawnkung angzoh naah loe, takha thungah toksah kaminawk to kawbangmaw sah tih? tiah a naa.
41Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
41Nihcae mah anih khaeah, Kahoih ai kaminawk to khet kamcuk ai ah amrosak ueloe, misur athaihaih atue phak naah angmah han athaih kapaek thaih kalah kami hanah misur takha to tlaisak tih, tiah a naa o.
42Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
42Jesu mah nihcae khaeah, Im sah kaminawk mah pahnawt o sut ih thlung loe, kacak koek im takii ih thlung ah oh boeh: hae loe Angraeng mah sak ih hmuen ah oh, aicae mikhnuk ah loe dawnrai hmuen ah oh, tiah kaom lok to Cabu thungah na kroek o vai ai maw?
43Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
43To pongah kang thuih o, Nangcae khae hoi ih Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae to la ving ueloe, athaih athai han koi acaeng khaeah paek tih.
44A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
44Mi kawbaktih doeh hae thlung nuiah amtimh kami loe koi phaeng tih: thlung mah taeh ih kaminawk doeh adip pueng tih, tiah a naa.
45A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
45Anih mah thuih ih patahhaih lok to qaima hoi Farasinawk mah thaih o naah, nihcae thuih koehhaih ih ni, tito panoek o.
46I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
46To pongah nihcae mah anih naeh thaihaih loklam to pakrong o, toe kaminawk mah anih loe tahmaa maeto ni, tiah poek o pongah, nihcae mah pop parai kaminawk to zit o.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.