Matouš 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
1Jesu loe Sabbath niah lawk thungah caeh; a hnukbang kaminawk loe zok amthlam o pongah, cangqui pazut o moe, pakuep o.
2Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
2Farasinawk mah hnuk o naah anih khaeah, Khenah, na hnukbang kaminawk loe Sabbath niah sak han koi ai hmuennawk to a sak o, tiah naa o.
3On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
3Toe anih mah nihcae khaeah, David mah zok amthlam naah, angmah hoi nawnto kaom kaminawk hoi sak o ih hmuen to na kroek o ai maw?
4Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
4Anih Sithaw imthung ah akun naah, anih hoi angmah ih ampuinawk mah caak han koi ai, qaimanawk khue mah caak han ih takaw to a caak o to loe.
5Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
5Qaimanawk mah Sabbath niah tempul thungah Sabbath to amhnong o sak, toe coek han koi tawn ai ah a oh o, tiah kaom kaalok to na kroek o vai ai maw?
6Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
6Kang thuih o, Tempul pong kalen kue hae ahmuen ah oh.
7Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
7Angbawnhaih na ai ah, palungnathaih to ni ka koeh, tiah thuih ih lok to na thaih o kop nahaeloe, zaehaih tawn ai kami to zaehaih na net o mak ai.
8Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
8Kami Capa loe Sabbath Angraeng ah oh, tiah a naa.
9A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
9Anih loe to ahmuen hoiah tacawt moe, nihcae ih sineko thungah caeh:
10A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
10khenah, to ah ban khaem kami maeto oh. Anih to zae net o thai hanah, nihcae mah anih khaeah, Sabbath niah ngantuisak han hoih maw? tiah lok a dueng o.
11On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
11Anih mah nihcae khaeah, Nangcae thung ih kami maeto mah tuu maeto tawnh, tuu to Sabbath niah tangqom thungah krah nahaeloe, anih mah tuu to la mak ai maw?
12A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
12Kami loe tuu pongah nazetto maw atho oh kue? To pongah Sabbath niah kahoih hmuen sak han hoih, tiah a naa.
13Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
13To kami khaeah, Na ban to payangh ah, tiah a naa. Anih mah ban to payangh; to naah kalah ban maeto baktiah oh let.
14Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
14Toe Farasinawk loe tasa bangah tacawt o moe, anih to kawbangmaw a hum o thai han, tiah lok angdueng o.
15A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
15Jesu mah to hmuen to panoek naah, to ahmuen to tacawt taak: paroeai kaminawk anih hnukah bang o, anih mah nihcae to ngantuisak boih.
16A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
16Anih loe kawbaktih kami maw, tito minawk khaeah thuih han ai ah a thuih pae.
17Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
17Tahmaa Isaiah mah thuih ih lok akoep thai hanah anih mah,
18Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
18khenah, ka qoih ih ka tamna; ka palung duek ih anih khaeah anghoehaih ka tawnh: anih nuiah ka Muithla to ka suek han, anih mah Gentel kaminawk khaeah toenghaih amtuengsak tih.
19Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
19Anih loe angaek mak ai, hang mak ai; mi mah doeh loklam ah anih ih lok to thaih mak ai.
20Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
20Pazawk hanah toenghaih hoiah caeh ai karoek to, a cawh ih sakrungkung to angkhaek mak ai, tlangqui pong ih hmaikhue doeh paduek mak ai.
21A ve jménu jeho národové doufati budou.
21Anih ih ahmin pongah Gentel kaminawk mah tanghaih to tawn o tih, tiah a thuih.
22Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
22To naah taqawk katawn, mikmaeng, lokaa, naa doeh kapang kami maeto anih khaeah angzoh o haih: anih mah to kami to ngantuisak, to naah mikmaeng khue ai, lok doeh aa kami to lok apaeh moe, a mik doeh amtueng pae roep.
23I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
23Kaminawk boih dawnrai o moe, Hae kami loe David ih capa na ai maw? tiah a thuih o.
24Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
24Toe Farasinawk mah to lok to thaih o naah, Hae kami loe taqawk angraeng Beelzabub ih ahmin hoiah ni taqawknawk to a haek, tiah a naa o.
25Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
25Jesu mah nihcae poekhaih to panoek pae naah, nihcae khaeah, Kawbaktih prae doeh maeto hoi maeto angtuh moe, ampraek prae loe anghmat angtaa; kawbaktih vangpui doeh maeto hoi maeto angtuh moe, ampraek vangpui loe, angdoe thai ai.
26A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
26Setan mah Setan to haek nahaeloe, angmah hoi angmah misa ah angcoeng moe, ampraek pongah, kawbangah maw a prae loe angdoe thai tih?
27A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
27Kai mah Beelzabub rang hoiah taqawknawk to ka haek nahaeloe, nang ih kaminawk mah loe mi ih ahmin hoiah maw taqawknawk to haek o?
28Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
28Toe Sithaw ih Muithla hoiah taqawknawk to ka haek nahaeloe, Sithaw prae loe nangcae khaeah phak boeh.
29Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
29Thacak parai kami to taoeng hmaloe ai ah, kawbangmaw thacak parai im tawnkung ih imthung ah akun ueloe, anih ih hmuennawk to paro pae thai tih? Taoeng pacoengah ni anih ih im to phrae pae thai tih.
30Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
30Kai hoi nawnto om ai kami loe kai ih misa ah oh, kai hoi nawnto om ai kami loe anghaeh phang.
31Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
31To pongah kang thuih o, Zaehaih hoi Sithaw kasae thui kaminawk loe zae tahmenhaih om tih, toe Kacai Muithla kasae thui kaminawk loe tahmenhaih om mak ai.
32A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.
32Mi kawbaktih doeh kami Capa kasae thui kami loe, zae tahmenhaih om tih: toe Kacai Muithla kasae thui kami loe, vaihi thuem hoi angzo han koi adung ah doeh, zae tahmenhaih to om mak ai.
33A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
33Kahoih thingkung pongah athaih kahoih to athaih, kahoih ai thingkung pongah kasae athaih to athaih: thingkung maeto loe athaih hoiah panoek thaih.
34Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
34Nangcae pahui caanawk, kawbangmaw kami zae ah kaom nangcae mah kahoih hmuen to na thui o thai tih? Palung thungah amtlai hmuen to ni pakha mah thuih.
35Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
35Kahoih kami loe kahoih poekhaih hoiah kahoih hmuennawk to tacawtsak: kasae kami loe kasae hmuen thung hoiah kasae hmuennawk to tacawtsak.
36Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
36Toe kang thuih o, Kaminawk loe avang ai apaeh ih lok pongah, lokcaekhaih niah lokduenghaih to om tih.
37Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
37Na thuih ih loknawk pongah toenghaih to na hnu ueloe, na thuih ih loknawk pongah lokcaekhaih to na hnu tih, tiah a naa.
38Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
38To pacoengah Farasinawk hoi ca tarikkung thoemto kaminawk mah anih khaeah, Patukkung, nang khae hoi angmathaih maeto hnuk han ka koeh o, tiah a naa o.
39On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
39Toe anih mah nihcae khaeah, Kahoih ai kami hoi daan ai ah zu sava nuiah zaehaih sah kaminawk loe angmathaih to pakrong o; tahmaa Jonah ih angmathaih khue ai ah loe, angmathaih kalah paek mak ai boeh.
40Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
40Jonah loe tanga pui ih zokthung ah ni thumto hoi qum thumto oh; to baktih toeng ah kami Capa doeh long thungah ni thumto hoi qum thumto om tih.
41Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
41Nineveh vangpui kaminawk loe Jonah mah thuih ih lok pongah dawnpakhuem o pongah, nihcae loe lokcaekhaih niah hae adung ih kaminawk hoi nawnto angdoe o ueloe, lok na caek o tih: khenah, Jonah pongah kalen kue haeah oh.
42Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
42Aloih bang ih siangpahrang nongpata mah lokcaekhaih niah vaihi dung ih kaminawk hoi nawnto angdoe ueloe, lok na caek o tih: anih loe Solomon palunghahaih lok to tahngaih hanah, long boenghaih ahmuen hoiah angzoh; khenah, Solomon pongah kalen kue haeah oh.
43Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
43Taqawk sae loe kami takoh thung hoiah tacawt pacoengah, anih loe praezaek ahmuen ah caeh moe, anghakhaih to pakrong, toe hnu ai.
44Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
44To pongah anih mah, Ka tacawt taak ih im ah kam laem let han, tiah thuih; anih angzoh naah loe, kacai pin ah pahuih moe, raemh tangcae ah kaom kakong ahmuen to a hnuk.
45Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
45To pacoengah anih loe caeh moe, angmah pongah kasae kue kalah taqawk sarihtonawk to akun haih, nihcae loe a thungah akun o moe oh o: to naah to kami loe tangsuek ih pongah doeh nung kue. To baktih toengah vaihi thuem ih kasae caanawk khaeah doeh om tih, tiah a naa.
46A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
46Kaminawk khaeah lok a thuih li naah, khenah, anih ih amno hoi angmah ih nawkamyanawk loe anih hoi lokpaeh hanah, tasa bangah angdoet o.
47I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
47To naah kami maeto mah anih khaeah, Khenah, nam no hoi nam nawkamyanawk loe nang hoi lokpaeh hanah tasa bangah angdoet o, tiah a naa.
48On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
48Toe anih mah lokthui kami khaeah, Kam no hoi kam nawkamya loe mi aa? tiah a naa.
49A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
49Anih mah a hnukbang kaminawk to ban hoiah takhih moe, Khenah, hae kaminawk loe kai ih amno hoi nawkamyanawk ah oh o, tiah a naa.
50Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
50Mi kawbaktih doeh van ah kaom kam Pa koehhaih sah kami loe, kai ih nawkamya, ka tanuh hoi kam no ah ni oh o, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.