Matouš 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)
1V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
1I A wa la, hele aku la o Iesu i ka la Sabati mawaena o na mahina ai, pololi iho la na haumana ana, a hoomaka aku la lakou e lalau i na huhui palaoa, a ai iho la.
2Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
2Ike aku la ka poe Parisaio, i aku la lakou ia ia, Aia ke hana nei kau poe haumana i ka mea ku ole i ke kanawai ke hana i ka la Sabati.
3On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
3I mai la oia ia lakou, Aole anei oukou i heluhelu i ka mea a Davida i hana'i, a me ka poe me ia, i ka wa i pololi ai lakou?
4Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
4Ia ia i komo aku ai iloko o ka hale o ke Akua, a ai iho la i ka berena hoike, ka mea ku pono ole ia ia ke ai, aole hoi i ka poe me ia, na ka poe kahuna wale no.
5Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
5Aole anei oukou i heluhelu ma ke kanawai, o ka poe kahuna iloko o ka luakini i na la Sabati, ua hana lakou i ka la Sahati, aole hoi a lakou hala?
6Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
6Ke olelo aku nei au ia oukou, Eia maanei kekahi, ua oi aku ia mamua o ka luakini.
7Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
7Ina paha i ike oukou i ke ano o keia, O ke aloha ko'u makemake. aole ka mohai, ina ua hoohewa ole mai oukou i ka poe hala ole.
8Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
8No ka mea, o ko Keiki a ke kanaka, oia ka Haku no ka la Sabati.
9A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
9Holo aku la ia mai ia wahi aku, a komo aku la iloko o ko lakou halehalawai.
10A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
10Aia ilaila he kanaka, ua maloo kona lima: ninau mai la lakou ia ia, i mea e hoopii aku ai lakou ia ia, i mai la, He mea pono anei ke hoola aku i ka la Sabati?
11On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
11I aku la oia ia lakou, Owai la ke kanaka o oukou hookahi hipa kana, a i haule iho i ka lua i ka la Sabati, aole anei ia e lalau aku ia ia, a e huki mai iluna?
12A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
12Aole anei e oi aku ke kanaka mamua o ka hipa? He mea pono no ke hana maikai i ka la Sabati.
13Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
13Alaila, olelo aku la ia i ua kanaka la, E o mai kou lima: o mai la ia, a ola ae la ia e like me kela lima.
14Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
14Hele aku la ka poe Parisaio iwaho, kukakuka ae la lakou i mea e make ai oia ia lakou.
15A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
15A ike iho la o Iesu ia mea, hele aku la ia mai ia wahi aku; a he nui ka poe kanaka i hahai aku ia ia, hoola iho la oia ia lakou a pau.
16A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
16Papa mai la oia ia lakou, aole lakou e hai hoike aku ia ia:
17Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
17I ko ai ka olelo a ke kaula a Isaia, i i mai ai,
18Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
18Aia hoi kuu kauwa a'u i koho ai, kuu mea aloha, ia ia ka olioli o kuu naau; e kau aku ana au i kuu Uhane maluna iho ona, a e hai aku ia i ke kanawai i na lahuikanaka.
19Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
19Aole ia e hakaka, aole hoi e walaau aku, aole hoi e lohea kona leo ma na alanui.
20Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
20Aole e hai ia ia ka ohe pepe, aole hoi ia e kinai i ka uiki e hoopipi ana, a kui aku ia i ke kanawai a lanakila.
21A ve jménu jeho národové doufati budou.
21A e paulele hoi na lahuikanaka ma kona inoa.
22Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
22Alaila, haliia mai io na la kekahi kanaka i uluhia e ka daimonio, ua makapo, ua paa hoi ka leo; a hoola iho la kela ia ia, a olelo ae la ka leopaa, a ike ae hi ka makapo.
23I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
23Kahaha iho la na kanaka a pau, i ae la, O ka Mamo anei keia a Davida?
24Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
24A lohe ae la ka poe Parisaio, i ae la lakou, Ma o Belezebuba la wale no, ke alii o na daimonio, kana mahiki ana aku i na daimonio.
25Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
25Ike ae la o Iesu i ko lakou manao ana, i aku la ia lakou, O ke aupuni i mokuahana ia ia iho, e pau ia, a o ke kulanakauhale a o ka poe ohana i mokuahana ia ia iho, aole ia e mau.
26A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
26Ina paha o Satana e mahiki aku ia Satana, ua mokuahana oia ia ia iho, a pehea la hoi e mau ai kona aupuni?
27A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
27Ina paha owau e mahiki aku i na daimonio ma o Belezebuba la, ma owai la hoi e mahiki aku ai na keiki a oukou ia lakou? Nolaila, e lilo lakou i poe hooponopono ia oukou.
28Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
28Ina paha owau e mahiki aku i na daimonio ma ka Uhane o ke Akua, ina ua kokoke mai ke aupuni o ke Akua io oukou nei.
29Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
29Pehea la e hikiai i kekahi ke komo iloko o ka hale o ke kanaka ikaika, a hao i kona waiwai? Aia nakinaki ia mamua i ke kanaka ikaika a paa, alaila e hao ia i na mea o kona hale.
30Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
30O ka mea aole me au nei, o ko'u enemi no ia; a o ka mea hoiliili pu ole me au, ua hooleilei wale aku no ia.
31Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
31Ke olelo aku nei hoi au ia oukou, O na hala a pau, a me na olelo hoino e kalaia'na no na kanaka: aka, o ka olelo hoino aku i ka Uhane Hemolele, aole ia e kalaia no na kanaka.
32A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.
32O ka mea olelo hoino mai i ke Keiki a ke kanaka, e kalaia'na oia; aka, o ka mea olelo hoino i ka Uhane Hemolele, aole loa e kalaia'na oia i keia ao, aole hoi i kela ao aku.
33A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
33Ina e hoomaikai aku oukou i ka laau, e hoomaikai pu no hoi i ko na hua; aka i ole, alaila e hoino aku i ka laau me ka hoino pu i kona hua; no ka mea, ua ikea ka laau ma kona hua.
34Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
34E ka hanauna moonihoawa! pehea la e hiki ai ia oukou ka poe ino ke olelo i na mea maikai? No ka mea, no ka piha o ka naau e olelo ai ka waha.
35Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
35O ke kanaka maikai, ua lawe mai ia i na mea maikai mailoko ae o ka waiwai maikai o ka naau: a o ke kanaka ino, ua lawe mai ia i na mea ino mailoko ae o ka waiwai ino.
36Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
36Ke olelo aku nei au ia oukou, O na huaolelo ino a pau a na kanaka e olelo ai, e hookolokoloia'na lakou ia mea, i ka la e hookolokolo ai.
37Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
37No ka mea, ma kau mau olelo e hoaponoia'i oe, a ma kau mau olelo e hoahewaia'i oe.
38Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
38Alaila, olelo mai la kekahi poe kakauolelo a me na Parisaio, i mai la, E ke Kumu, ke ake nei makou e ike aku i hoailona nou.
39On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
39Olelo aku la ia, i aku la ia lakou, Ke imi nei ka hanauna hewa, moe kolohe, i hoailona: aole loa e haawiia ka hoailona ia lakou, o ka hoailona a ke kaula a Iona wale no.
40Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
40E like me Iona ekolu la ekolu po iloko o ka opu o ka ia nui, pela auanei ke Keiki a ke kanaka, ekolu la ekolu po iloko o ka opu o ka honua.
41Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
41E ku e mai auanei na kanaka o Nineva i keia hanauna i ka la hookolokolo, a e hoohewa mai ia lakou nei; no ka mea, mihi iho la lakou i ka olelo ana a Iona: eia hoi, maanei kekahi i oi aku mamua o Iona.
42Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
42I ka la hookolokolo e ku e mai auanei ke aliiwahine o ke kukuluhema i keia hanauna, a e hoohewa mai ia lakou nei; no ka mea, i hele mai ia mai na palena o ka honua e hoolohe i ka olelo naauao a Solomona; eia hoi, maanei kekahi i oi aku mamua o Solomona.
43Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
43A puka mai ka uhane ino mailoko mai o kekahi kanaka, hele aku no ia ma na wahi panoa, e imi ana i kahi e maha ai, a loaa ole.
44Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
44Alaila, olelo iho no ia, E hoi ana au i ko'u hale, kahi a'u i puka mai ai. A hiki mai, ike iho la ia, ua kaawale ia, ua kahiliia, a ua hoolakolakoia.
45Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
45Alaila, hele aku no ia, a lawe pu mai me ia i na uhane e ae i ehiku, ua oi aku ko lakou ino i kona iho; komo lakou iloko, a noho ilaila: a hewa loa aku ka hope o ua kanaka la i kona noho ana mamua. Pela auanei no hoi keia hanauna hewa.
46A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
46Ia ia i olelo ai i na kanaka, aia ku mai la iwaho kona makuwahine, a me kona poe hoahanau, e ake e olelo pu me ia.
47I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
47I aku la kekahi ia ia, Aia, ke ku mai la iwaho kou makuwahine a me ou mau hoahanau, e ake e olelo pu me oe.
48On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
48Olelo mai la ia, i mai la i ka mea nana i hai aku ia ia, Owai la ko'u makuwahine a me o'u mau hoahanau?
49A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
49O mai la ia i kona lima i na haumana ana, i aku la ia, Aia hoi, ko'u makuwahine a me o'u mau hoahanau.
50Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
50O ka mea i hana i ka makemake o ko'u Makua i ka lani, oia ko'u kaikaina a me ko'u kaikuwahine, a me ko'u makuwahine.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.