Matouš 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
1Pea ʻi heʻenau ofi ki Selūsalema, ʻo hoko ki Petefesi, ki he moʻunga ko ʻOlive, naʻe toki fekau ʻe Sisu ʻae ākonga ʻe toko ua,
2Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
2ʻO ne pehē kiate kinaua, “Mo ō ki he potu kakai ʻoku hangatonu mai, pea te mo ʻilo leva ʻae ʻasi ʻoku noʻotaki, mo hono ʻuhiki: vevete ʻo tataki mai kiate au.
3A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
3Pea kapau ʻe lea ha taha kiate kimoua, te mo pehē, ‘ʻOku na ʻaonga ki he ʻEiki;’ pea te ne tuku mai leva ia.”
4Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
4Naʻe fai eni kotoa pē, koeʻuhi ke fakamoʻoni ʻaia naʻe lea ʻaki ʻe he palōfita, ʻo pehē,
5Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.
5“Mou tala ki he taʻahine ʻo Saione, ‘Vakai, ʻoku haʻu ho Tuʻi kiate koe, ʻoku angamalū, ʻo heka ki he ʻasi, mo e ʻuhiki ko e fānau ʻae ʻasi.’”
6I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,
6Pea naʻe ʻalu ʻae ongo ākonga ʻo na fai ʻo hangē ko e fekau ʻa Sisu kiate kinaua,
7Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
7ʻo ʻomi ʻae ʻasi, mo e ʻuhiki, pea nau ʻai ki ai honau kofu, ʻonau fakaheka, ia ki ai.
8Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.
8Pea folahi atu ʻe he kakai tokolahi honau kofu ʻi he hala; pea naʻe tutuʻu hifo ʻe he niʻihi ʻae ʻuluʻuluʻi ʻakau, ʻo falikiliki ʻaki ʻae hala.
9A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.
9Pea ko e kakai tokolahi naʻe muʻomuʻa mo muimui atu, naʻa nau kalanga, ʻo pehē, “Hosana ki he Foha ʻo Tevita: ‘ʻOku monūʻia ia ʻoku haʻu ʻi he huafa ʻo Sihova;’ Hosana ʻi ʻolunga.”
10A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
10Pea ʻi heʻene hoko ki Selūsalema, naʻe ngatū ʻae kolo kotoa, ʻo pehē, “Ko hai eni?”
11Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.
11Pea pehē ʻe he kakai, “Ko Sisu eni, ko e palōfita ʻo Nāsaleti ʻi Kaleli.”
12I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
12¶ Pea hū ʻa Sisu ki he falelotu lahi ʻoe ʻOtua, ʻo kapusi kituʻa ʻakinautolu kotoa pē naʻe fefakatauʻaki ʻi he falelotu lahi, ʻo ne fulihi ʻae ngaahi palepale ʻoe kau fetongi paʻanga, mo e nofoʻa ʻonautolu naʻe fakatau lupe,
13A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
13ʻo ne pehēange kiate kinautolu, “Kuo tohi, ‘ʻE ui hoku fale ko e falelotu;’ ka kuo mou ngaohi ia ko e ʻana ʻoe kau kaihaʻa.”
14I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.
14Pea naʻe haʻu kiate ia, ʻi he falelotu lahi, ʻae kui mo e pipiki; pea ne fakamoʻui ʻakinautolu.
15Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
15Pea kuo mamata ʻae kau taulaʻeiki lahi mo e kau tangata tohi ki he ngaahi meʻa mana naʻa ne fai, mo e kalanga ʻae tamaiki ʻi he falelotu lahi, ʻo pehē, “Hosana ki he foha ʻo Tevita;” naʻa nau ʻita lahi,
16A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
16ʻonau pehē kiate ia, “ʻOku ke ongoʻi ʻenau lea?” Pea talaange ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻIo; pea ʻoku teʻeki siʻi ke mou lau, ‘Kuo ke maʻu ʻae fakamālō mei he ngutu ʻoe kau valevale mo e kei huhū?’”
17A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.
17¶ Pea tuku ʻe ia ʻakinautolu, kae ʻalu ia mei he kolo ki Pētani; pea mohe ai.
18Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
18Pea pongipongi ai, ʻi heʻene liu mai ki he kolo, kuo fiekaia ia.
19A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.
19Pea mamata ia ki he ʻakau ko e fiki ʻi he hala, pea ʻalu ia ki ai, ka naʻe ʻikai te ne ʻilo ai ha meʻa ka ko e lau pe, pea pehē ʻe ia ki ai, “Ngata ʻi heni, ke ʻoua naʻa tupu ha fua ʻiate koe ʻo lauikuonga.” Pea mate leva ʻae ʻakau ko e fiki.
20A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!
20Pea kuo mamata ki ai ʻae kau ākonga, pea nau ofo, ʻo pehē, “Kuo mate vave ʻae ʻakau ko e fiki!”
21I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
21Pea lea ʻa Sisu, ʻo pehēange kiate kinautolu, “Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, Kapau ʻoku mou maʻu ʻae tui, pea ʻoua naʻa fakataʻetaʻetui, ʻe ʻikai te mou fai pe ʻa ia kuo fai ki he ʻakau ko e fiki, ka ʻoka mou ka tala ki he moʻunga ni foki, ‘Ke hiki koe, mo lī koe ki he tahi;’ ʻe fai ia.
22A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
22Pea ko e meʻa kotoa pē ʻaia te mou kole ʻi he lotu, ʻi he tui, te mou maʻu.”
23A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?
23¶ Pea kuo hū ia ki he falelotu lahi, pea haʻu kiate ia ʻae kau taulaʻeiki lahi mo e mātuʻa ʻoe kakai, ʻi heʻene kei malanga, ʻonau pehē, “Ko e pule fē ʻoku ke fai ai ʻae ngaahi meʻa ni? Pea ko hai naʻa ne tuku ʻae pule ni kiate koe?”
24Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
24Pea lea ʻa Sisu, ʻo pehēange kiate kinautolu, “Te u fehuʻi kiate kimoutolu foki ki he meʻa ʻe taha, pea kapau te mou tala ia kiate au, te u tala foki kiate kimoutolu ʻae pule ko ia ʻoku ou fai ai ʻae ngaahi meʻa ni.
25Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
25Ko e papitaiso ʻa Sione, naʻe mei fē? Mei he langi, pe mei he tangata?” Pea nau fealēleaʻaki, ʻo pehē, “Kapau te tau pehē, ‘Mei he langi;’ pea ʻe pehē ʻe ia kiate kitautolu, ‘Pea ko e hā naʻe ʻikai ai te mou tui kiate ia?’
26Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.
26Pea kapau te tau pehē, ‘Mei he tangata;’ ʻoku tau manavahē ki he kakai; he ʻoku lau kotoa pē ko e palōfita ʻa Sione.”
27I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
27Pea nau talaange kia Sisu, ʻo pehē, “ʻOku ʻikai te mau ʻilo.” Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Pea ʻe ʻikai te u tala kiate kimoutolu ʻae pule ko ia ʻoku ou fai ai ʻae ngaahi meʻa ni.
28Ale co se vám zdá? Èlověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.
28¶ “Ka ko e hā homou loto? Naʻe ai ʻae tangata ʻe taha naʻe toko ua hono foha; pea haʻu ia ki hono ʻuluaki, ʻo ne pehē, ‘Foha, ʻalu ʻo ngāue ʻi heʻeku ngoue vaine he ʻaho ni.’
29A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
29Pea talaange ʻe ia ʻo pehē, ‘ʻE ʻikai:’ kae hili ia ne ne fakatomala pea ʻalu.
30I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.
30Pea haʻu ia ki hono toko ua, ʻo ne lea pehē pe foki. Pea lea ia, ʻo pehē, ‘ʻEiki, te u ʻalu :’ ka naʻe ʻikai ʻalu ia.
31Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
31Ko hai ia ʻiate kinaua naʻe fai ʻae loto ʻo ʻena tamai?” Pea nau talaange kiate ia, “Ko e ʻuluaki.” Pea pehē ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻOku ou tala moʻoni atu kiate kimoutolu, ʻOku tomuʻa hoko ʻae kau tānaki tukuhau mo e kau faʻa feʻauaki ki he puleʻanga ʻoe ʻOtua ʻiate kimoutolu.
32Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
32He naʻe haʻu ʻa Sione kiate kimoutolu ʻi he hala ʻoe māʻoniʻoni, pea naʻe ʻikai te mou tui kiate ia: ka naʻe tui kiate ia ʻae kau tānaki tukuhau mo e kau faʻa feʻauaki: pea hili hoʻomou mamata ki ai, naʻe ʻikai te mou fakatomala ai, ke mou tui kiate ia.”
33Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
33¶ “Fanongo ki he fakatātā ʻe taha: Naʻe ai ʻae ʻeiki ʻe taha, naʻa ne tō ʻae ngoue vaine, ʻo takatakai ʻaki ia ʻae ʻā, ʻo keli ʻi ai ʻae tataʻoʻanga uaine, ʻo ne langa ʻae fale leʻo, ʻo ne tuku ia ki he kau tangata tauhi ngoue, kae ʻalu ia ki he fonua mamaʻo:
34A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
34Pea kuo ofi hono toʻukai vaine, pea fekau ʻe ia ʻene kau tamaioʻeiki ki he kau tauhi ngoue, koeʻuhi ke nau maʻu hono ngaahi fua.
35Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
35Pea puke ʻe he kau tangata ngoue ʻene kau tamaioʻeiki, ʻo haha ʻae tokotaha, mo tāmateʻi ʻae tokotaha, pea tolongaki ʻaki ʻae maka ʻae tokotaha.
36Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.
36Pea toe fekau ʻe ia ʻae kau tamaioʻeiki lahi hake ʻi he ʻuluaki: pea nau fai pehē pe kiate kinautolu.
37Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.
37Pea fekau fakamui ʻe ia ʻa hono foha kiate kinautolu, ʻo ne pehē, ‘Te nau fakaʻapaʻapa ki hoku foha.’
38Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
38Ka kuo mamata ʻae kau tauhi ngoue ki he foha, pea nau fealēleaʻaki, ʻo pehē , ‘Ko eni ʻae foha hoko; haʻu, ke tau tāmateʻi ia, pea tau maʻu hono tofiʻa.’
39I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.
39Pea naʻa nau puke ia, ʻo lī ia kituaʻā ngoue vaine, ʻo tāmateʻi ia.
40Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
40“Pea ko ia, ʻoka haʻu ʻae ʻeiki ʻoe ngoue vaine, ko e hā te ne fai ki he kau tauhi ngoue ko ia?”
41Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
41Pea nau talaange kiate ia, “Te ne fakaʻauha fakamamahi ʻae kau tangata angakovi ko ia, pea tuku ʻene ngoue ki he kau tauhi kehe, te nau ʻoatu kiate ia ʻae fua ʻi hono ngaahi faʻahitaʻu.”
42Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
42Pea pehēange ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻOku teʻeki siʻi te mou lau ʻi he tohi, ‘Ko e maka ko ia naʻe liʻaki ʻe he kau tufunga, ko ia ia kuo hoko ko e fungani ʻoe tuliki; ko e ngāue eni ʻa Sihova, pea ko e meʻa fakaofo ʻi hotau ʻao?’
43Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
43“Ko ia ʻoku ou tala atu ai kiate kimoutolu, ʻE ʻave ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua ʻiate kimoutolu, pea ʻe ʻoatu ia ki ha kakai ʻe tupu ai hono ngaahi fua.
44A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
44Pea ko ia ʻe tō ki he maka ni, ʻe mafesi ai ia: ka ko ia fulipē ʻe tō ia ki ai, te ne momosi ia ke efuefu.”
45A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
45Pea kuo fanongo ʻae kau taulaʻeiki lahi mo e Fālesi ki heʻene ngaahi fakatātā, naʻa nau ʻilo ko ʻene lea kiate kinautolu.
46I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.
46Ka ʻi heʻenau holi ke puke ia, naʻa nau manavahē ki he kakai, he naʻa nau pehē, “Ko e palōfita ia.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.