Matouš 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
1Pea lea ʻa Sisu, ʻo toe pehēange kiate kinautolu ʻi he fakatātā;
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2“ʻOku tatau ʻae puleʻanga ʻoe langi mo e tuʻi ʻe tokotaha, ʻaia naʻe fai ʻae kātoanga ʻi he taʻane ʻa hono foha,
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
3ʻO ne fekau atu ʻene kau tamaioʻeiki ke ui ʻakinautolu naʻe tala ki ai ʻae taʻane: ka naʻe ʻikai te nau fie haʻu.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
4Pea toe fekau atu ʻe ia ʻae kau tamaioʻeiki kehe, ʻo ne pehē, ‘Fakahā kiate kinautolu naʻe tala ki ai , “Vakai, kuo ʻosi ʻeku teu ʻae kai: kuo tāmateʻi ʻeku fanga pulu mo e fanga manu sino, pea kuo ʻosi hono teu ʻoe meʻa kotoa pē: haʻu ki he taʻane.”’
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5Ka naʻa nau fakavaʻivaʻinga ʻaki ia , ʻo taki taha ʻalu, ko e taha ki heʻene ngoue, ko e taha ki heʻene meʻa fakatau:
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
6Pea puke ʻo ngaohikoviʻi mo tāmateʻi, ʻe he niʻihi, ʻa ʻene kau tamaioʻeiki.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
7Ka kuo fanongo ki ai ʻae tuʻi, pea houhau: ʻo ne fekau atu ʻene ngaahi kongakau, ke fakaʻauha ʻae kau fakapō ko ia, pea tutu ʻenau kolo,
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
8Pea toki pehē ʻe ia ki heʻene kau tamaioʻeiki, ‘Kuo ʻosi hono teu ʻae kātoanga taʻane, ka ko kinautolu kuo tala ki ai, ʻoku ʻikai ʻaonga.
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
9Ko ia mou ʻalu ki he ngaahi hala motuʻa, pea ko kinautolu te mou ʻilo, fakahā ki ai ʻae taʻane.’
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
10Pea naʻe ʻalu atu ai ʻae kau tamaioʻeiki ko ia ki he ngaahi hala motuʻa , ʻo fakakātoa kotoa pē naʻa nau ʻilo, ʻae kovi mo e lelei: pea tokolahi ai ʻae kakai ʻi he taʻane.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
11¶ “Pea ʻi he haʻu ʻae tuʻi ke mamata ki he kakai, naʻa ne ʻiloʻi ʻae tangata kuo ʻikai ʻi ai ha kofu taʻane.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
12Pea pehē ʻe ia kiate ia, ‘Kāinga, naʻe fēfeeʻi hoʻo hū mai ki heni ʻoku ʻikai hao kofu taʻane?’ Pea fakalongo pē ia.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13Pea toki pehē ʻe he tuʻi ki he kau tamaioʻeiki, ‘Haʻi hono vaʻe mo e nima pea ʻave, ʻo lī ia ki he poʻuli ʻi tuaʻā: pea ʻe ʻi ai ʻae tangi mo e fengaiʻitaki ʻoe nifo.’
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
14“He ʻoku ui ʻae tokolahi, ka ʻoku fili ʻae tokosiʻi.”
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15¶ Pea toki ʻalu ʻae kau Fālesi, ʻonau fakakaukau pe fēfeeʻi ʻenau femioekina ia ʻi he alea.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
16Pea nau fekau kiate ia ʻenau kau ākonga mo e kau Helotiane, ʻo pehē, “ʻEiki, ʻoku mau ʻilo ʻoku ke moʻoni koe, pea ʻoku ke ako moʻoni ʻaki ʻae hala ʻoe ʻOtua, pea ʻoku ʻikai te ke tokanga ki ha tangata: he ʻoku ʻikai te ke filifilimānako ki he tangata.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
17Ko ia ke ke tala mai kiate kimautolu, Ko e hā ho loto? ʻOku ngofua ke ʻoatu ʻae tukuhau kia Sisa, pe ʻikai?”
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18Ka naʻe ʻilo ʻe Sisu ʻenau angakovi, pea pehē ʻe ia, “ʻAe kau mālualoi, ko e hā ʻoku mou ʻahiʻahiʻi ai au?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
19Fakahā mai ʻae paʻanga tukuhau.” Pea naʻa nau ʻomi kiate ia ʻae tenali.
20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
20Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko e mata eni mo e tohi ʻa hai?”
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
21Pea nau talaange kiate ia, “ʻA Sisa.” Pea toki pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko ia ʻoange kia Sisa ʻae ngaahi meʻa ʻa Sisa; pea ʻoange ki he ʻOtua ʻae ngaahi meʻa ʻae ʻOtua.”
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
22Pea kuo nau fanongo ki ai, naʻa nau ofo, ʻo tuku ia, ka nau ʻalu.
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23¶ Pea haʻu kiate ia ʻi he ʻaho ko ia ʻae kau Sātusi, ʻakinautolu ʻoku pehē, ʻoku ʻikai ha toetuʻu, ʻonau fehuʻi kiate ia,
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
24ʻo pehē, “ʻEiki, naʻe pehē ʻe Mōsese, Kapau ʻe mate ha tangata, kae ʻikai haʻane fānau, ʻe fakamaʻu hono tokoua mo hono uaifi, ʻo fakatupu ʻae hako ki hono tokoua.
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25Pea ko eni, naʻe ʻiate kimautolu ʻae kāinga ʻe toko fitu; ko e ʻuluaki naʻe fakamaʻu mo e uaifi, pea mate ia, kuo ʻikai haʻane fānau, pea tuku hono uaifi ki hono tokoua.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
26Pea pehē pe foki hono toko ua, mo hono toko tolu, ʻo hoko ki hono toko fitu.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
27Pea mate fakamui ʻae fefine.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
28Pea ko ia ʻi he toetuʻu ʻe hoko ia ko e uaifi ʻo hai ʻi he toko fitu? He naʻe maʻu ia ʻekinautolu kotoa pē.”
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
29Pea lea ʻa Sisu, ʻo pehēange kiate kinautolu, “ʻOku mou hē, ʻi he taʻeʻilo ki he ngaahi tohi, mo e mālohi ʻae ʻOtua.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30Koeʻuhi ʻi he toetuʻu ʻe ʻikai te nau mali, pe foaki ke mali, ka ʻe tatau mo e kau ʻāngelo ʻae ʻOtua ʻi he langi.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
31Ka koeʻuhi ko e toetuʻu ʻoe mate, ʻoku teʻeki te mou lau ʻaia naʻe lea ʻaki kiate kimoutolu ʻe he ʻOtua, ʻo pehē,
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
32‘Ko au ko e ʻOtua ʻo ʻEpalahame, pea ko e ʻOtua ʻo ʻAisake, pea ko e ʻOtua ʻo Sēkope?’ ʻOku ʻikai ko e ʻOtua ʻoe mate ʻae ʻOtua, ka ko e moʻui.”
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
33Pea kuo fanongo ʻae kakai, naʻa nau ofo ʻi heʻene akonaki.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34¶ Pea ʻi he fanongo ʻae kau Fālesi kuo ne fakalongo ʻae kau Sātusi, naʻe fakataha leva ʻakinautolu.
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
35Pea fehuʻi ʻahiʻahi kiate ia ʻe honau tokotaha, ko e akonaki ʻi he fono, ʻo pehē,
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
36“ʻEiki, ko e fekau fē ʻi he fono ʻoku lahi?”
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
37Pea tala ʻe Sisu kiate ia, “‘Ke ke ʻofa kia Sihova ko ho ʻOtua ʻaki ho laumālie kotoa, mo hoʻo moʻui kotoa, mo ho loto kotoa.’
38To jest přední a veliké přikázání.
38Ko e ʻuluaki pea ko e lahi ia ʻoe fekau.
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
39Pea ko hono ua ʻoku tatau mo ia, Ke ke ʻofa ki ho kaungāʻapi ʻo hangē pe ko koe.’
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
40Ko e fekau ni ʻe ua ʻoku tautau ai ʻae fono kotoa mo e kau palōfita.”
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41¶ Pea ʻi he kei fakataha ʻae kau Fālesi, naʻe fehuʻi ʻe Sisu kiate kinautolu,
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
42ʻO pehē, “Ko e hā homou loto ki he Kalaisi? Ko e foha ia ʻo hai?” Pea nau talaange kiate ia, “ʻO Tevita.”
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
43Pea pehēange ʻe ia kiate kinautolu, “ʻOku fēfē ai hono ui ia ʻe Tevita ʻi he Laumālie, ‘ʻEiki,’ ʻi heʻene pehē,
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
44‘Naʻe pehē ʻe Sihova ki hoku ʻEiki, Nofo koe ki hoku nima toʻomataʻu, kaeʻoua ke u ngaohi ho ngaahi fili ko ho tuʻungavaʻe”’?
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45Pea kapau ʻoku ui ia ʻe Tevita, ‘ʻEiki,’ pea ko hono foha fēfeeʻi ia?”
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
46Pea naʻe ʻikai ha lea ʻe faʻa lea ʻaki ʻe ha tangata kiate ia; talu mei he ʻaho ko ia naʻe ʻikai faʻa fehuʻi ʻe ha taha kiate ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.