Matouš 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
1Jésus, prenant la parole, leur parla de nouveau en paraboles, et il dit:
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2Le royaume des cieux est semblable à un roi qui fit des noces pour son fils.
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
3Il envoya ses serviteurs appeler ceux qui étaient invités aux noces; mais ils ne voulurent pas venir.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
4Il envoya encore d’autres serviteurs, en disant: Dites aux conviés: Voici, j’ai préparé mon festin; mes bœufs et mes bêtes grasses sont tués, tout est prêt, venez aux noces.
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5Mais, sans s’inquiéter de l’invitation, ils s’en allèrent, celui-ci à son champ, celui-là à son trafic;
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
6et les autres se saisirent des serviteurs, les outragèrent et les tuèrent.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
7Le roi fut irrité; il envoya ses troupes, fit périr ces meurtriers, et brûla leur ville.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
8Alors il dit à ses serviteurs: Les noces sont prêtes; mais les conviés n’en étaient pas dignes.
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
9Allez donc dans les carrefours, et appelez aux noces tous ceux que vous trouverez.
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
10Ces serviteurs allèrent dans les chemins, rassemblèrent tous ceux qu’ils trouvèrent, méchants et bons, et la salle des noces fut pleine de convives.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
11Le roi entra pour voir ceux qui étaient à table, et il aperçut là un homme qui n’avait pas revêtu un habit de noces.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
12Il lui dit: Mon ami, comment es-tu entré ici sans avoir un habit de noces? Cet homme eut la bouche fermée.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13Alors le roi dit aux serviteurs: Liez-lui les pieds et les mains, et jetez-le dans les ténèbres du dehors, où il y aura des pleurs et des grincements de dents.
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
14Car il y a beaucoup d’appelés, mais peu d’élus.
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15Alors les pharisiens allèrent se consulter sur les moyens de surprendre Jésus par ses propres paroles.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
16Ils envoyèrent auprès de lui leurs disciples avec les hérodiens, qui dirent: Maître, nous savons que tu es vrai, et que tu enseignes la voie de Dieu selon la vérité, sans t’inquiéter de personne, car tu ne regardes pas à l’apparence des hommes.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
17Dis-nous donc ce qu’il t’en semble: est-il permis, ou non, de payer le tribut à César?
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18Jésus, connaissant leur méchanceté, répondit: Pourquoi me tentez-vous, hypocrites?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
19Montrez-moi la monnaie avec laquelle on paie le tribut. Et ils lui présentèrent un denier.
20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
20Il leur demanda: De qui sont cette effigie et cette inscription?
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
21De César, lui répondirent-ils. Alors il leur dit: Rendez donc à César ce qui est à César, et à Dieu ce qui est à Dieu.
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
22Étonnés de ce qu’ils entendaient, ils le quittèrent, et s’en allèrent.
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23Le même jour, les sadducéens, qui disent qu’il n’y a point de résurrection, vinrent auprès de Jésus, et lui firent cette question:
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
24Maître, Moïse a dit: Si quelqu’un meurt sans enfants, son frère épousera sa veuve, et suscitera une postérité à son frère.
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25Or, il y avait parmi nous sept frères. Le premier se maria, et mourut; et, comme il n’avait pas d’enfants, il laissa sa femme à son frère.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
26Il en fut de même du second, puis du troisième, jusqu’au septième.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
27Après eux tous, la femme mourut aussi.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
28A la résurrection, duquel des sept sera-t-elle donc la femme? Car tous l’ont eue.
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
29Jésus leur répondit: Vous êtes dans l’erreur, parce que vous ne comprenez ni les Écritures, ni la puissance de Dieu.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30Car, à la résurrection, les hommes ne prendront point de femmes, ni les femmes de maris, mais ils seront comme les anges de Dieu dans le ciel.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
31Pour ce qui est de la résurrection des morts, n’avez-vous pas lu ce que Dieu vous a dit:
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
32Je suis le Dieu d’Abraham, le Dieu d’Isaac, et le Dieu de Jacob? Dieu n’est pas Dieu des morts, mais des vivants.
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
33La foule, qui écoutait, fut frappée de l’enseignement de Jésus.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34Les pharisiens, ayant appris qu’il avait réduit au silence les sadducéens, se rassemblèrent,
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
35et l’un d’eux, docteur de la loi, lui fit cette question, pour l’éprouver:
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
36Maître, quel est le plus grand commandement de la loi?
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
37Jésus lui répondit: Tu aimeras le Seigneur, ton Dieu, de tout ton cœur, de toute ton âme, et de toute ta pensée.
38To jest přední a veliké přikázání.
38C’est le premier et le plus grand commandement.
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
39Et voici le second, qui lui est semblable: Tu aimeras ton prochain comme toi-même.
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
40De ces deux commandements dépendent toute la loi et les prophètes.
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41Comme les pharisiens étaient assemblés, Jésus les interrogea,
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
42en disant: Que pensez-vous du Christ? De qui est-il fils? Ils lui répondirent: De David.
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
43Et Jésus leur dit: Comment donc David, animé par l’Esprit, l’appelle-t-il Seigneur, lorsqu’il dit:
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
44Le Seigneur a dit à mon Seigneur: Assieds-toi à ma droite, Jusqu’à ce que je fasse de tes ennemis ton marchepied?
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45Si donc David l’appelle Seigneur, comment est-il son fils?
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
46Nul ne put lui répondre un mot. Et, depuis ce jour, personne n’osa plus lui proposer des questions.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.