Matouš 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
1Alors des pharisiens et des scribes vinrent de Jérusalem auprès de Jésus, et dirent:
2Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
2Pourquoi tes disciples transgressent-ils la tradition des anciens? Car ils ne se lavent pas les mains, quand ils prennent leurs repas.
3A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
3Il leur répondit: Et vous, pourquoi transgressez-vous le commandement de Dieu au profit de votre tradition?
4Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
4Car Dieu a dit: Honore ton père et ta mère; et: Celui qui maudira son père ou sa mère sera puni de mort.
5Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
5Mais vous, vous dites: Celui qui dira à son père ou à sa mère: Ce dont j’aurais pu t’assister est une offrande à Dieu, n’est pas tenu d’honorer son père ou sa mère.
6A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
6Vous annulez ainsi la parole de Dieu au profit de votre tradition.
7Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
7Hypocrites, Ésaïe a bien prophétisé sur vous, quand il a dit:
8Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
8Ce peuple m’honore des lèvres, Mais son cœur est éloigné de moi.
9Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
9C’est en vain qu’ils m’honorent, En enseignant des préceptes qui sont des commandements d’hommes.
10A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
10Ayant appelé à lui la foule, il lui dit: Écoutez, et comprenez.
11Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
11Ce n’est pas ce qui entre dans la bouche qui souille l’homme; mais ce qui sort de la bouche, c’est ce qui souille l’homme.
12Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
12Alors ses disciples s’approchèrent, et lui dirent: Sais-tu que les pharisiens ont été scandalisés des paroles qu’ils ont entendues?
13A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
13Il répondit: Toute plante que n’a pas plantée mon Père céleste sera déracinée.
14Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
14Laissez-les: ce sont des aveugles qui conduisent des aveugles; si un aveugle conduit un aveugle, ils tomberont tous deux dans une fosse.
15I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
15Pierre, prenant la parole, lui dit: Explique-nous cette parabole.
16Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
16Et Jésus dit: Vous aussi, êtes-vous encore sans intelligence?
17Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
17Ne comprenez-vous pas que tout ce qui entre dans la bouche va dans le ventre, puis est jeté dans les lieux secrets?
18Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
18Mais ce qui sort de la bouche vient du cœur, et c’est ce qui souille l’homme.
19Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
19Car c’est du cœur que viennent les mauvaises pensées, les meurtres, les adultères, les impudicités, les vols, les faux témoignages, les calomnies.
20Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
20Voilà les choses qui souillent l’homme; mais manger sans s’être lavé les mains, cela ne souille point l’homme.
21A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
21Jésus, étant parti de là, se retira dans le territoire de Tyr et de Sidon.
22A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
22Et voici, une femme cananéenne, qui venait de ces contrées, lui cria: Aie pitié de moi, Seigneur, Fils de David! Ma fille est cruellement tourmentée par le démon.
23Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
23Il ne lui répondit pas un mot, et ses disciples s’approchèrent, et lui dirent avec instance: Renvoie-la, car elle crie derrière nous.
24On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
24Il répondit: Je n’ai été envoyé qu’aux brebis perdues de la maison d’Israël.
25Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
25Mais elle vint se prosterner devant lui, disant: Seigneur, secours-moi!
26On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
26Il répondit: Il n’est pas bien de prendre le pain des enfants, et de le jeter aux petits chiens.
27A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
27Oui, Seigneur, dit-elle, mais les petits chiens mangent les miettes qui tombent de la table de leurs maîtres.
28Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
28Alors Jésus lui dit: Femme, ta foi est grande; qu’il te soit fait comme tu veux. Et, à l’heure même, sa fille fut guérie.
29A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
29Jésus quitta ces lieux, et vint près de la mer de Galilée. Étant monté sur la montagne, il s’y assit.
30I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
30Alors s’approcha de lui une grande foule, ayant avec elle des boiteux, des aveugles, des muets, des estropiés, et beaucoup d’autres malades. On les mit à ses pieds, et il les guérit;
31Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
31en sorte que la foule était dans l’admiration de voir que les muets parlaient, que les estropiés étaient guéris, que les boiteux marchaient, que les aveugles voyaient; et elle glorifiait le Dieu d’Israël.
32Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
32Jésus, ayant appelé ses disciples, dit: Je suis ému de compassion pour cette foule; car voilà trois jours qu’ils sont près de moi, et ils n’ont rien à manger. Je ne veux pas les renvoyer à jeun, de peur que les forces ne leur manquent en chemin.
33I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
33Les disciples lui dirent: Comment nous procurer dans ce lieu désert assez de pains pour rassasier une si grande foule?
34I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
34Jésus leur demanda: Combien avez-vous de pains? Sept, répondirent-ils, et quelques petits poissons.
35I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
35Alors il fit asseoir la foule par terre,
36A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
36prit les sept pains et les poissons, et, après avoir rendu grâces, il les rompit et les donna à ses disciples, qui les distribuèrent à la foule.
37I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
37Tous mangèrent et furent rassasiés, et l’on emporta sept corbeilles pleines des morceaux qui restaient.
38Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
38Ceux qui avaient mangé étaient quatre mille hommes, sans les femmes et les enfants.
39A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
39Ensuite, il renvoya la foule, monta dans la barque, et se rendit dans la contrée de Magadan.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.