Matouš
Chapter 22
Kralice Bible (1613)

Read in

Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)Brezhoneg (Breton Gospels, 1827)Judson Burmese Bible (1840)Chamorro: Gospels, Acts and PsalmsChinese Union Version, punctuated (Simplified)Chinese Union Version, punctuated (Traditional)Coptic New TestamentCoptic New Testament (Bohairic)Kralice Bible (1613)Testamenta Marra (Dieri New Testament)Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)Berean Standard BibleDouay-Rheims Bible, American Edition (1899)King James Version with ApocryphaWorld English BibleLondona Biblio (Esperanto, 1910)Louis Segond 1910Lutherbibel 1912Greek New Testament, word by word (STEPBible TAGNT)Greek New Testament: 1904 Patriarchal Text (Byzantine)Greek New Testament: Byzantine Text (Robinson–Pierpont 2018)Greek New Testament: Textus ReceptusSBL Greek New TestamentBaibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)Modern Hebrew BibleDiodati Bibbia 1885Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Korean Bible, 1910 (한국어 성경)Bible Mutal (Kosraean)Clementine Vulgate, 1598Baibal Olcim (Matupi Chin)Meriam Mir GospelsOld Persian Version (ترجمه قدیم)Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)Cornilescu Bible (1924), Cyrillic scriptSynodal Translation (Синодальный перевод)Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicReina-Valera 1909Biblia Takatifu (Swahili): New Testament portionsFreedom Bible (Thai)Tongan Bible, Revised West VersionKulish and Puluj Bible (1905)Vietnamese Bible (1923 translation)
vs Reina-Valera 1909

Compare with

Smith–Van Dyck Arabic Bible (فان دايك)Brezhoneg (Breton Gospels, 1827)Judson Burmese Bible (1840)Chamorro: Gospels, Acts and PsalmsChinese Union Version, punctuated (Simplified)Chinese Union Version, punctuated (Traditional)Coptic New TestamentCoptic New Testament (Bohairic)Testamenta Marra (Dieri New Testament)Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)Berean Standard BibleDouay-Rheims Bible, American Edition (1899)King James Version with ApocryphaWorld English BibleLondona Biblio (Esperanto, 1910)Louis Segond 1910Lutherbibel 1912Greek New Testament, word by word (STEPBible TAGNT)Greek New Testament: 1904 Patriarchal Text (Byzantine)Greek New Testament: Byzantine Text (Robinson–Pierpont 2018)Greek New Testament: Textus ReceptusSBL Greek New TestamentBaibala Hemolele (Hawaiian Bible, 1868 revision)Modern Hebrew BibleDiodati Bibbia 1885Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Korean Bible, 1910 (한국어 성경)Bible Mutal (Kosraean)Clementine Vulgate, 1598Baibal Olcim (Matupi Chin)Meriam Mir GospelsOld Persian Version (ترجمه قدیم)Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)Cornilescu Bible (1924), Cyrillic scriptSynodal Translation (Синодальный перевод)Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicReina-Valera 1909Biblia Takatifu (Swahili): New Testament portionsFreedom Bible (Thai)Tongan Bible, Revised West VersionKulish and Puluj Bible (1905)Vietnamese Bible (1923 translation)Stop comparing
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Matouš 22

Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
1Y RESPONDIENDO Jesús, les volvió á hablar en parábolas, diciendo:
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2El reino de los cielos es semejante á un hombre rey, que hizo bodas á su hijo;
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
3Y envió sus siervos para que llamasen los llamados á las bodas; mas no quisieron venir.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
4Volvió á enviar otros siervos, diciendo: Decid á los llamados: He aquí, mi comida he aparejado; mis toros y animales engordados son muertos, y todo está prevenido: venid á las bodas.
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5Mas ellos no se cuidaron, y se fueron, uno á su labranza, y otro á sus negocios;
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
6Y otros, tomando á sus siervos, los afrentaron y los mataron.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
7Y el rey, oyendo esto , se enojó; y enviando sus ejércitos, destruyó á aquellos homicidas, y puso fuego á su ciudad.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
8Entonces dice á sus siervos: Las bodas á la verdad están aparejadas; mas los que eran llamados no eran dignos.
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
9Id pues á las salidas de los caminos, y llamad á las bodas á cuantos hallareis.
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
10Y saliendo los siervos por los caminos, juntaron á todos los que hallaron, juntamente malos y buenos: y las bodas fueron llenas de convidados.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
11Y entró el rey para ver los convidados, y vió allí un hombre no vestido de boda.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
12Y le dijo: Amigo, ¿cómo entraste aquí no teniendo vestido de boda? Mas él cerró la boca.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13Entonces el rey dijo á los que servían: Atado de pies y de manos tomadle, y echadle en las tinieblas de afuera: allí será el lloro y el crujir de dientes.
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
14Porque muchos son llamados, y pocos escogidos.
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15Entonces, idos los Fariseos, consultaron cómo le tomarían en alguna palabra.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
16Y envían á él los discípulos de ellos, con los Herodianos, diciendo: Maestro, sabemos que eres amador de la verdad, y que enseñas con verdad el camino de Dios, y que no te curas de nadie, porque no tienes acepción de persona de hombres.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
17Dinos pues, ¿qué te parece? ¿es lícito dar tributo á César, ó no?
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18Mas Jesús, entendida la malicia de ellos, les dice: ¿Por qué me tentáis, hipócritas?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
19Mostradme la moneda del tributo. Y ellos le presentaron un denario.
20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
20Entonces les dice: ¿Cúya es esta figura, y lo que está encima escrito?
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
21Dícenle: De César. Y díceles: Pagad pues á César lo que es de César, y á Dios lo que es de Dios.
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
22Y oyendo esto, se maravillaron; y dejándole se fueron.
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23Aquel día llegaron á él los Saduceos, que dicen no haber resurrección, y le preguntaron,
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
24Diciendo: Maestro, Moisés dijo: Si alguno muriere sin hijos, su hermano se casará con su mujer, y despertará simiente á su hermano.
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25Fueron pues, entre nosotros siete hermanos: y el primero tomó mujer, y murió; y no teniendo generación, dejó su mujer á su hermano.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
26De la misma manera también el segundo, y el tercero, hasta los siete.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
27Y después de todos murió también la mujer.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
28En la resurrección pues, ¿de cuál de los siete será ella mujer? porque todos la tuvieron.
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
29Entonces respondiendo Jesús, les dijo: Erráis ignorando las Escrituras, y el poder de Dios.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30Porque en la resurrección, ni los hombres tomarán mujeres, ni las mujeres maridos; mas son como los ángeles de Dios en el cielo.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
31Y de la resurrección de los muertos, ¿no habéis leído lo que os es dicho por Dios, que dice:
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
32Yo soy el Dios de Abraham, y el Dios de Isaac, y el Dios de Jacob? Dios no es Dios de muertos, sino de vivos.
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
33Y oyendo esto las gentes, estaban atónitas de su doctrina.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34Entonces los Fariseos, oyendo que había cerrado la boca á los Saduceos, se juntaron á una.
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
35Y preguntó uno de ellos, intérprete de la ley, tentándole y diciendo:
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
36Maestro, ¿cuál es el mandamiento grande en la ley?
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
37Y Jesús le dijo: Amarás al Señor tu Dios de todo tu corazón, y de toda tu alma, y de toda tu mente.
38To jest přední a veliké přikázání.
38Este es el primero y el grande mandamiento.
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
39Y el segundo es semejante á éste: Amarás á tu prójimo como á ti mismo.
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
40De estos dos mandamientos depende toda la ley y los profetas.
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41Y estando juntos los Fariseos, Jesús les preguntó,
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
42Diciendo: ¿Qué os parece del Cristo? ¿de quién es Hijo? Dícenle: De David.
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
43El les dice: ¿Pues cómo David en Espíritu le llama Señor, diciendo:
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
44Dijo el Señor á mi Señor: Siéntate á mi diestra, entre tanto que pongo tus enemigos por estrado de tus pies?
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45Pues si David le llama Señor, ¿cómo es su Hijo?
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
46Y nadie le podía responder palabra; ni osó alguno desde aquel día preguntarle más.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.