Matouš 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
1Ja Jesujeli kalabana wonti ja nakaldra jeribaka jaurali tanangu kaukaubana wonti ja jatana wonti:
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2„Pariwilpaia milila mitaia kapara jeribaka nganai, nulu noapatamalini buka ngankingana wonti nunkani ngatamuraia.
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
3Ja nulu mili worana nunkani jinpana wonti kamaneli karkala noapatamalini bukaia ja tana delkina wonti.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
4Nakaldra nulu mili nguru jinpana wonti ja jatana wonti: «Kamanelini jatanimai: Mai, buka ngakani ngato matja ngankingana, nganti pirna ngakani ja nganti manipirna ngato nandrana ja pratjana ngankingana warai; kaparanau noapatamalini bukaia.»
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5Ja tanali bulu ngarana wonti ja wapana wonti, kulno mitaia nunkanaia, ja kulno ngankanaia nunkanaia;
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
6Palpali mili nunkani patana wonti ja tanana ngirkibana wonti ja naria nandrana wonti.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
7Mitaia kaparali jenia ngarana, nau tiri pantjina wonti ja mili wolara nunkani jinpana wonti ja tanapini naria nandranietja nandrana wonti, ja ngura tanani nulu japina wonti.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
8Ngadani nau milini nunkanani jatana wonti: «Noapatamalini buka ngato matja ngankingana, windri kamaneli wora wata talku nganai nunkanaia.»
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
9Ngangau palto kunarkuja wapanau, ja noapatamalini bukaia karkanimai pratjana, jura mankamankala nganai.
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
10Ja tana mili wapana wonti paltuni, ja tanali pratjana kampana wonti, tanana matja mankamankana, madlentji ja ngumu. Ja noapatamalini punga manamiririna wonti kamanelieli.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
11Ja mitaia kapara wirina wonti kamaneli najinajibala, ja nulu naka najina wonti kana kulno noapatamalini kati pani.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
12Ja nau jatana wonti nunkangu: «Kamaneliai, worderu jidni ninkida wirina warai noapatamalini kati pani?» Ja nau ngapurina wonti.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13Mitaia kapara milini nunkanani jatana wonti: «Ninaia mara ja tidna dupudupu ngankanau, ja ninaia patanau, ja woranimai ngalpuru pirnaia; naka nauja pirna ngirikidala nganai ja mana katakatangala nganai.»
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
14Ngangau marapu matja karkana ja windri ngalje kalkalkana.“ (Ngantjani‐jaura G. D. 23. Trinitatis.)
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15Ngadani Pharisaia wapana wonti ja ngankamalina wonti, nina jaurali mintieli jeribaka patala.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
16Ja tanali tanani ja Herodini mili nunkangu jinpana wonti ja jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, ngaiani milkila jidni morlalu nganai, ja Godaia paltundru jundru ngujangujara morlalu jinkiai, ja jidni manubaku nganai kanani, ngangau jundru wata kana mudla ngundrai.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
17Ngaianingu jatau: Mina jundru ngundrai, jenia talku nganai mitaia kaparani kalala jinkila kara, pani kara?“
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18Jesujeli madlentji tanani matja ngujamana, Nau jatana wonti: „Minandru jura ngana wontjai, jura kana jeljujelju?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
19Kalalaia mardatandra ngakangu wondralkanau.“ Tanali nunkangu mardatandra kulno wondralkana wonti.
20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
20Ja Nau jatana wonti tanangu: „Waninunkani mudla naupini nganai, ja mina jaura dirkalani parai?“
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
21Tana nunkangu jatana wonti: „Mitaia kaparaia.“ Nau tanangu jatana wonti: „Jinkianau kaparaia poto kaparani ja Godaia poto Godani!“
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
22Tanali jenia matja ngarana, tana pirna ngaruparana wonti, ja nina worarana wonti ja wapana wonti.
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23Nunkangupini ditjini bakana Sadducaia wokarana wonti, tanaia jatai: „Narila wata morla jiritjila nganai;“ ja tanali nina jakalkana wonti,
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
24Ja tana jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, Moses jatana wonti: Kana kulno kupa pani palinani, ngatatajeli nunkanali noa nunkani patananto ja nejini nunkanani ngatamura jiritjibananto.
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25Ngaianingu neji mara wora ja mandru nganana wonti, ja ngoperalali noa patana wonti ja palina wonti; ja ngangau nulu ngatamura pani ngamalkana, nulu noa nunkani ngatatani nunkanani worarana wonti.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
26Nunkangu jeribaka bakana mandrulali ja parkulali mara wora ja mandrujelu.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
27Pratjaterinani ngadani bakana widla palina wonti.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
28Terkakani ditjini, waninunkani noa mara wora ja mandrundru nani nganala nganai, ngangau tanali marapujeli nana ngamalkana wonti?“
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
29Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Jura tjautjau ngundrai, ngangau jura jaura worana ja Godaia ngurula wata ngujamai.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30Ngangau terkakani ditjini tanali wata noa patai ja wata noa pantjiai, a‐ai, tana Godaia angelani pariwilpani jeribaka nganala nganai.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
31Nari jiritjinandru jura wata warapanala, mina Godali jurangu kaukaubana wonti, Nauja jatana wonti:
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
32«Ngani nganai Abrahamani Goda ja Isaakani Goda ja Jakobani Goda?» Goda wata naria Goda nganai, a‐ai, tepia.“
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
33Ja kana wolarali jenia matja ngarana, tana nunkani ngujangujarandru pirna ngaruparana wonti. (Ngantjani‐jaura G. D. 18. Trinitatis.)
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34Pharisaiali matja ngarana, Nulu Sadducaia ngapu ngankana warai, tana jerra jurborina wonti.
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
35Ja kulnujeli tanangundru, jirijiribani jaura jinkinietjali, nina jakalkana wonti ja wontjana wonti:
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
36„Ngujangujara jinkinietjajai, wodanau jirijiribani jauraia kapara nganai jirijiribani jaurani?“
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
37Jesus nunkangu jatana wonti: „Jundru Goda, Kapara jinkani, ngantjamai ngarali jinkanali mungarali jinkanali ja manujeli jinkanali.
38To jest přední a veliké přikázání.
38Naupini jirijiribani jauraia ngoperala ja kapara nganai;
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
39Ja kulno nunkangu jeribaka nganai: Ngurala jinkani ngantjamai, jidna munta jeribaka.
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
40Pudlangupini jirijiribani jaurani jirijiribani jaura ja Prophetaia pratjana parai.“
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41Jendranguta Pharisaia mapaterina wonti, ja Jesujeli tanana jakalkana wonti,
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
42Ja jatana wonti: „Mina jura ngundrai Christungundru, wani Ngatamura Nauja?“ Tana jatana wonti nunkangu: „Davidani.“
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
43Nau tanangu jatana wonti: „Worderu Davidali Jaolali nina Kapara dikai, nau jatana wonti:
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
44«Kapara jatanala Kaparani ngakanani: Ngakangu ngunarani ngamana ngariau, ngato talpala jinkani jinkangu tidnani kuranantulu, tidnaparani piri jeribaka?»
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45Davidali nina Kapara dikanani, worderu Nau nunkani ngatamura nganai?“
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
46Ja tana ngandandarina wonti nunkangu jaura kulno kalabala; ja wata kulnujeli morla wontjana wonti nina jakalkala nunkangupini ditjindru.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.