Matouš 16
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1I přistoupili k němu farizeové a saduceové, a pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal.
1Ja Pharisaia ja Sadducaia wokarana wonti nina wontjala, ja nunkangu ngatjina wonti, Nulu tanangu malka kulno pariwilpandru wondrananto.
2On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe.
2Nulu kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Matja kalkaurarinani, jura jatai: Ditji ngumu nganala nganai ngangau pariwilpani kalkamaralje pirna nganai.
3A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů nemůžete souditi?
3Ja tankubana palkara: Karari ditjini talara wokarala nganai, ngangau pariwilpani nguramaralje pirna nganai, ja ngalpuru pantjiai. Jura kana jeljujelju! Pariwilpaia mudla jura kiri nganai ngujangujamala, windri miljaraia malka jura wata ngujangujamai.
4Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.
4Nguja madlentjali ja pinta wokaribanietjali ngantjai malka kulno; ja tanalia wata malka manila nganai, windri Prophetaia Jonani malka.“ Ja Nulu tanana worarana kurana wonti ja wapana wonti.
5A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.
5Ja mili nunkani jerankari wokarana wonti, ja tana kuritarana wonti buka padakala.
6Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.
6Jesus tanangu jatana wonti: „Najianau ja ngamalkaterianau Pharisaiaia ja Sadducaiaia pulkurutjeribani bukandru.“
7Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba.
7Tana ngankamalina wonti ja jatana wonti: „Jenia Nauja jatai, ngangau ngaiana wata buka padakana warai.“
8A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali?
8Jesujeli jenia matja ngujamana, Nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura ngankamaliai, jura wuldrungundranietja, ngangau jura wata buka padakana warai?
9Ještě-liž nerozumíte, ani pamatujete na pět chlebů, jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu, a kolik jste košů drobtů sebrali?
9Jura wata ngundrai ja wata mangatandra wilpariai buka ngunku mara wora materani 5000, ja worderuntja billi jura kampana paraia?
10Ani na sedm chlebů, jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí, a kolik jste košů drobtů sebrali?
10Ja bakana wata buka ngunku mara wora ja mandru materani 4000, ja worderuntja billi jura kampala wiri?
11I kterakž pak nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě: Varujte se od kvasu farizejského a saducejského?
11Worderu jura bulu ngujamai, ngani wata bukandru jatana warai, jurangu jatana: Jura ngamalkaterinanto Pharisaiaia ja Sadducaiaia pulkurutjeribani bukandru?“
12Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.
12Jendranguta tanali ngujamana wonti, Nau wata jatana warai, tana ngamalkaterinanto bukaia pulkurutjeribani bukandru, a‐ai, Pharisaiaia ja Sadducaiaia ngujangujarandru. (Ngantjani‐jaura Petruni ja Pauluni ditjini.)
13Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým mne praví lidé býti, mne Syna člověka?
13Jesus Cäsaraia Philippi mitani wokarana wonti, ja Nulu mili nunkani jekibana wonti ja jatana wonti: „Mina kana jatai, worana Kanaia Ngatamura nganai?“
14A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
14Tana jatana wonti: „Palpa jatai: Jidni Johannes multibanietja, palpa Elias, palpa Jeremias kara Propheta kulno kara.“
15I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?
15Nau tanangu jatana wonti: „Mina jura jatai, worana ngani nganai?“
16I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, Syn Boha živého.
16Simon Petrujeli kalabana wonti ja jatana wonti: „Jidni Christus nganai, Godaia tepia Ngatamura,“
17A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.
17Ja Jesujeli kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Murlali pirna jidni nganai, Simon, Jonani ngatamura; ngangau palkujeli ja kumarali jinkangu jenia wata tinkari ngankana warai, a‐ai, Ngaperali ngakanali pariwilpani.
18I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí.
18Ja ngani bakana jinkangu jatai: Jidni Petrus nganai, ja nunkangupini marda tulurani ngato milila ngakani wotila nganai, ja turu manali nina wata kalalu ngankala nganai.
19A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
19Ja ngato jinkangu pariwilpaia mililaia mana ngamalkijiribananto jinkila nganai; ja mina jundru mitani dupudupu ngankala nganai, jenia bakana pariwilpani dupudupu nganala nganai; ja mina jundru mitani dukarala nganai, jenia bakana pariwilpani walto nganala nganai.“
20Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.
20Ngadani Nulu mili nunkani daudauana wonti, tanali jenia wata kulnuni kaukaubananto, Nau Jesus Christus nganai.
21A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
21Jendranguta Jesujeli wonina wonti, milini nunkanani wondraterila, Nau Jerusalemia wapananto ja pinaru woraugundru ja Priesta pirnandru ja jaura jinkinietjandru pirna ketjaketjananto, ja tanali nina nari ngankananto, ja Nau ditjini parkulani nakaldra jiritjinanto.
22I odved ho Petr na stranu, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nestaneť se tobě toho.
22Ja Petrujeli nina tjirimalkana wonti, ja wonina wonti nina daudauala ja jatana wonti: „Ngamalkateriamai, Kaparajai, wata jenia jinkangu pantjinanto.“
23Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdiž za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.
23Nau karitjina wonti ja Petrungu jatana wonti: „Ngakangu ngadaia nganamai, Satanajai! jundru ngana ngandrawalkai; ngangau jundru wata ngundrai, mina Godaia nganai, a‐ai, windri mina kanaia.“
24Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
24Jesus milini nunkanani jatana wonti: „Warle ngantjai ngakangu karipaterila, nau munta panila ngundrateriatimai, ja nulu kunarku nunkani maniatimai ja ngakangu karipateriatimai.
25Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
25Ngangau warle tepi nunkani ngantjai kulkala, nulu nina tintala nganai; ja warle tepi nunkani tintai ngakangundru, nulu nina mankamankala nganai.
26Nebo co jest platno člověku, by pak všecken svět získal, a své duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?
26Jenia kanani ngumu nganai kara, nulu mita maru maninani, ja mungara tintaterinani? Mina kalala kanali jinkinanto kara mungarani nunkanani?
27Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
27Ngangau wolja Kanaia Ngatamura Ngaperaia nunkanaia pirnalali wokarala nganai nunkani angela worangunto; ja ngadani Nulu warupotuni kalala jinkila nganai tanani ngankanandru.
28Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.
28Morlalu ngani jurangu jatai: Tanangundru palpa ninkida terkala wapaia, tanalipini nari wata wontjala nganai, tanalia Kanaia Ngatamura mililani nunkanani wokaranani najinantulu.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.