Matouš 18
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest větší v království nebeském?
1Nunkangupini ditjini mili Jesungu wokarana wonti ja jatana wonti: „Worana pariwilpaia mililani morla pirna nganai?“
2A zavolav Ježíš pacholete, postavil je uprostřed nich,
2Ja Jesujeli kupa waka karkana wonti ja tanangu terti terkibana wonti,
3A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
3Ja jatana wonti: „Morlalu ngani jurangu jatai: Jura wata karitjinani ja kupa wakawaka jeribaka pantjinani, jura morlalu wata pariwilpaia mililani wirila nganai.
4Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest větší v království nebeském.
4Worana waka ngankateriai nunkangupini kupani jeribaka, naupini pariwilpaia mililani morla pirna nganai;
5A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.
5Ja warle jenipara kupa waka kulno patai talani ngakanani, nulupini ngana patai.
6Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
6Warle tanangundru kulno wakawaka, ngakangu morlalu ngundranani, karkarkai, nunkangu ngumu nganai, marda wati jerkalani kurananto ja nina panto mandrani terti jikananto.
7Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.
7Jakajai mitani karkarkanandru! Karkarkana kantji nganananto, ja jakajai nunkangupini kanani, nulu karkarkai.
8Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně.
8Marali kara, tidnali kara jidnana karkarkanani, ninaia wokaribamai jo jinkangundru woramai; Ngumu jinkangu nganai, tidna wordu kara, nguna wordu kara, tepini wirila; tanali jidna mara mandrunto kara, tidna mandrunto kara turu nguralia woraiati.
9A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně.
9Ja milkieli jidnana karkarkanani, ninaia dukaramai, ja jinkangundru woramai; Ngumu jinkangu nganai, milki kulnunto tepini wirila; tanali jidna milki mandrunto turu pirnaia woraiati.
10Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
10Ngamalkaterianau, jura kulno tanangundru wakawaka waka ngundraiati; ngangau ngani jurangu jatai: Tanani angelali pariwilpani milingera ngakani Ngaperi mudla pariwilpani najila wapaia.
11Nebo přišel Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
11Ngangau Kanaia Ngatamura wokarana warai kulkala, mina tintaterina warai.
12Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
12Mina jura ngundrai? Kana kulnujeli 100 tjipi ngamalkanani ja kulno tanangundru tintaterinani, nulu wata 99 mardawonpani worarala nganai ja wapala nganai, nina manila, nau tintaterina warai?
13A nahodí-liť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti nepobloudilými.
13Ja jeruja ngananani, nulu nina mankamankana, morlalu ngani jurangu jatai: Nau nunkangu morla mankila nganai tanangu 99, tana wata tintaterina warai.
14Takť není vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.
14Jeruja Ngaperi jurani pariwilpani wata jertapateriai, kulno tanangundru wakawaka tintaterinanto.
15Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
15Ngatatajeli jinkanali jinkangu madlentji ngankanani, wapau, ja kurukurubamai nina kulnujeli. Nulu jidna ngaranani, jundru ngatata jinkani kulkana warai.
16Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo dva, aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.
16Nulu jidna wata ngaranani, maningamai jinkangu kulno kara mandru kara, ngangau jaura pratjana morlalu kuranietja mana mandruni kara parkulani kara parananto.
17Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.
17Nulu tanana bulu ngaranani, mili wolarani kaukaubamai; nulu mili wolara bulu ngaranani, nau jinkangu kana ko ja mardatandra kampanietja jeribaka nganaiatimai.
18Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
18Morlalu ngani jurangu jatai: Mina jura mitani dupudupu ngankala nganai, jenia bakana pariwilpani dupudupu nganala nganai; ja mina jura mitani dukarala nganai, jenia bakana pariwilpani walto nganala nganai.
19Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.
19Nakaldra ngani jurangu jatai: Mandru jurangundru kulnukulnuni ngananani poto kulnuni, ja nunkangundru ngatjinani, nina tanali manila nganai ngakani Ngaperandru pariwilpani.
20Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.
20Ngangau woderi mandru kara, parkulu kara, jela ngamai talani ngakanani, naka ngani tanangu terti nganai.“
21Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?
21Ngadani Petrus nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: „Kaparajai, worderuntja pota ngatatajeli ngakanali ngakangu madlentji ngankala nganai; ja worderuntja pota ngato madlentji nunkani worananto? Pota mara wora ja mandrumata?“
22I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.
22Jesus nunkangu jatana wonti: „Ngani jinkangu jatai: Wata pota mara wora ja mandruta, a‐ai, 70 pota mara wora ja mandrumata. (Ngantjani‐jaura G. D. XXII. Trinitatis.)
23A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.
23Ngangau pariwilpaia milila mitaia kapara jeribaka nganai, nulu ngantjana wonti, milini nunkanani jelali windamala.
24A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.
24Ja nulu matja wonina windamala, tanali mili kulno nunkangu wapalkana wonti, nau nunkangu 10,000 mardatandra pirna wilpanto nganana wonti.
25A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
25Ngangau nulu panila ngamalkana wonti jinkila, kaparali nunkanali jirijiribana wonti, nina ja noa nunkani ja ngatamura nunkani ja warupoto, mina nulu ngamalkana jinkinanto, kalala manila.
26Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.
26Naupini mili nunkangu woraterina wonti ja ngatjina wonti nunkangu ja jatana wonti: «Kaparajai, manju nganamai ngakangu, ngato jinkangu warupoto jinkila nganai.»
27I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.
27Kaparali nunkangu milini kalumiltjamiltjarina wonti ja nina kurakana wonti, ja poto wilpa nulu worani patana wonti.
28Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.
28Ja naupini mili dunkana wonti, ja mili nguruni dankamalina wonti, nau nunkangu 100 mardatandra waka wilpanto nganana wonti, ja nulu nina patana wonti ja jupana wonti ja jatana wonti: «Jinkiamai, mina jidni ngakangu wilpanto nganai.»
29Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.
29Ja mili nguru nunkangu tidnani woraterina wonti ja nunkangu ngatjina wonti ja jatana wonti: «Manju nganamai ngakangu, ngato jinkangu warupoto jinkila nganai.»
30On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.
30Ja nulu wata ngantjana wonti, a‐ai, nau wapana wonti ja nina kanjangari pungani widmana wonti, nulu poto wilpa jinkinantulu.
31Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
31Mili ngurujeli jenia matja najina, mina pantjina warai, tana ngaurongauro pirna pantjina wonti ja wokarana wonti, ja tanali kaparani tananani pratjana kaukaubana wonti.
32Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.
32Ngadani kaparali nunkanali nina karkana wonti ja nunkangu jatana wonti: «Jidni mili madlentji; ninapini poto wilpa warupoto ngato jinkangu worani patana warai, ngangau jidni ngakangu ngatjina warai;
33Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?
33Wata jidni bakana kalumiltjamiltjarinanto mili nguruni, worderu ngani jinkangu kalumiltjamiltjarina warai?»
34I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.
34Ja kapara nunkani tiririna wonti, ja nulu nina jupanietjani jinkina wonti, nulu nunkangu jinkinantulu, mina nau nunkangu poto wilpa nganana wonti.
35Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.
35Jeruja bakana Ngaperali ngakanali pariwilpani jurangu ngankala nganai, jura wata ngarali woranani ngatataja jaranaia madlentji.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.