Matouš 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.
1Nunkangupini ditjini Jesus pungandru dunkana wonti, ja Nau panto dirkalani ngamana ngarina wonti.
2I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
2Ja kana wolara nunkangu jurborina wonti, ja Nau botani wirina wonti ja ngamana ngarina wonti, ja kana wolara dirkalani terkana wonti.
3I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
3Ja Nulu tanangu jaura marapu kaukaubana wonti jeribaka jaurali ja jatana wonti: „Mai, jaupanietja wapana wonti jaupala.
4A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
4Ja nulu jaupanani, palpa paltuni purina wonti, ja paia wokarana wonti ja nina tajina wonti.
5Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.
5Ja palpa marda paltirani purina wonti ja wata mita tjanka marapu ngamalkana wonti ja nurujeli punkana wonti, ngangau mita puta nganana wonti.
6Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.
6Ja ditji matja dunkana, nau winjarina wonti, ja ngangau kapara pani nganana wonti, nau mujarina wonti.
7Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.
7Ja palpa dilkani purina wonti, ja dilka punkana wonti, ja nina palimana wonti.
8A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
8Ja palpa mita ngumuni purina wonti ja tandra punkibana wonti, kulnujeli tandra 100, kulnujeli tandra 60, kulnujeli tandra 30.
9Kdo má uši k slyšení, slyš.
9Warle talpa ngamalkai ngarala, nulu ngaraiatimai!“
10Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
10Ja mili nunkani nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: „Minandru jidni tanangu jeribaka jaurali jatai?“
11On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
11Nulu kalabana wonti ja jatana wonti tanangu: „Jurangu matja jinkina warai, jaura kurukuru Godaia mililandru ngujamananto, ja tanangu jenia wata jinkina warai.
12(Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)
12Ngangau warle ngamalkai, nunkangu Nulia jinkila nganai, ja nulu morla marapu ngamalkala nganai; ja warle wata ngamalkai, nunkangundru Nulia bakana jenia manila nganai, mina nulu ngamalkai.
13Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.
13Jendrangundruja ngani tanangu jeribaka jaurali jatai, ngangau tanali najina bulu najiai, ja ngarana bulu ngarai, ja wata ngujamai.
14A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.
14Ja tanangu morlalu pantjiai Jesaiasani talpadakani jaura, nau jatana wonti: «Talpali jura ngarala nganai ja bulu ngundrala nganai, ja milkieli jura najila nganai ja bulu najila nganai.
15Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.
15Ngangau tananipini kana wolaraia ngara pariai, ja tanaia talpa talpakuru, ja tanaia milki butju ngankateriai, ngangau tanalia milkieli bulu najinanto ja talpali bulu ngarananto ja ngarali bulu ngujamananto, ja wata madlentjandru karitjinanto, ngato tananaia tepi ngankananto.»
16Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.
16Murlali pirna milki jurani nganai, ngangau tanalia najiai, ja talpa jurani, ngangau tanalia ngarai.
17Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.
17Ngangau morlalu ngani jurangu jatai: «Propheta ja kana talku marapu wolkareli nganana wonti najila, mina jura najila wapaia, ja tanali jenia wata najina wonti, ja ngarala, mina jura ngarala wapaia, ja tanali jenia wata ngarana wonti.»“
18Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
18Jeribaka jaura jaupanietjandru ngaranau!
19Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.
19„Warle jaura mililandru ngarai ja wata ngujamai, nunkangu kutji wokarai, ja nulu jenia dukarai, mina ngarani matja jaupana; naupini nau nganai, nina paltuni jaupana warai.
20Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
20Nina marda paltirani jaupana warai, nau nganai, nulu jaura ngarai ja nurujeli murlali nina patai;
21Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.
21Nau kapara pani nganai, a‐ai, nau maraltja nganai. Ketjaketjana ja tirikaripaterina wokaranani jaurandru, nau wolja kalakalarila nganai.
22Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku.
22Nina dilkani jaupana warai, nau nganai, nulu jaura ngarai, ja nunkanipini mitaia manujeli ngundranali ja poto pirnaia jedibanali jaura palimai, ja nulu tandra pani punkibai.
23V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.
23Nina mita ngumuni jaupana warai, nau nganai, nulu jaura ngarai ja ngujamai; nulupini tandra punkibai, kulnujeli tandra 100, kulnujeli tandra 60, kulnujeli tandra 30.“ (Ngantjani‐jaura G. D. V. Epiphanias.)
24Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
24Jeribaka jaura nguru Nulu tanangu kurana wonti ja jatana wonti: „Pariwilpaia milila kana kulno jeribaka nganai, nulu paua ngumu mitani nunkanani jaupana wonti.
25Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.
25Matja kana muka turaranani, talpala nunkani wokarana wonti, ja nulu paua madlentji jaupana wonti ngumuni terti, ja kutingana wonti.
26A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
26Ja nindri punkanani ja tandrarinani, bakana nindri madlentji kantjirina wonti.
27I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?
27Ja pungaia kaparaia mili wora wokarana wonti ja jatana wonti nunkangu: «Kaparajai! wata jundru paua ngumu mitani jinkanani jaupana paraia? Woderindru nindri madlentji?»
28A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej?
28Nau tanangu jatana wonti: «Talpalali jenia ngankana paraia.» Mili nunkangu jatana wonti: «Jundru ngantjai, ngaiani wapananto, nina mulkana dukarala?»
29On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
29Nau jatana wonti: «Pani; buka kanta jura bakana dukaraiati, nindri madlentji dukarana.
30Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
30Pudla wolja jela punkananto kampani ditjielu, ja kampani ditjini ngani kampanietjani jatala nganai: Ngopera nindri madlentji kampanau, ja kuma ngankanau, nina turujeli japila; ja buka tandra kampani pungani ngakanani mapani‐mai.»“
31Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
31Jeribaka jaura nguru Nulu tanangu kurana wonti ja jatana wonti: „Pariwilpaia milila tandra wakawaka jeribaka nganai, ninapini kana kulnujeli manina wonti ja mitani nunkanani jaupana wonti.
32Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
32Nau morla waka nganai tandra nguja marapuni; nau matja pirnarina, nau morla pirna nganai nindri nguja marapuni, ja pitariai, jeruja tjilpini nunkanani paia ngaranala wokarai, ja ngamai.“
33Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
33Jeribaka jaura nguru Nau tanangu jatana wonti: „Pariwilpaia milila pulkurutjeribani buka jeribaka nganai, nina widla kulnujeli manina wonti ja duldruwana wonti koko pirna parkulu buka turarani, nau pulkurutjeranantulu.“
34Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
34Tananapini pratjana Jesus kana wolarani jeribaka jaurali jatana wonti, ja jeribaka jaura panini Nau wata tanangu jatana wonti.
35Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
35Ngangau morlalu pantjinanto, mina Prophetali kaukaubana wonti, nau jatana wonti: „Ngani mana wilparila nganai jeribaka jaurali, ngato kaukaubala nganai, mina kurukuru nganana wonti mita pantjimanandru.“
36Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
36Ngadani Jesujeli kana wolara jinpana wonti ja pungani wokarana wonti. Ja mili nunkani nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: „Jeribaka jaura nindri madlentjandru mitani ngaianingu mildiri ngankamai.“
37On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka.
37Nulu tanangu kalabana wonti: „Nulu paua ngumu jaupai, Nau Kanaia Ngatamura nganai;
38A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
38Buka maru, mita maru nganai; paua ngumu mililaia kupa nganai; nindri madlentji madlentjaia kupa nganai;
39A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.
39Talpalali, nulu jenia jaupana, nau kutji madlentji nganai; kampani ditji mita mudani nganai; kampanietja angela wora nganai.
40Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.
40Worderu tanali nindri madlentji kampai ja turujeli japiai, jeruja bakana mita mudanani nganala nganai.
41Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
41Kanaia Ngatamurajeli angala worana nunkani jinpala nganai ja nunkani mililandru kampala nganai tjikatjika pratjana, ja tanana madlentji ngankanietja.
42A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
42Ja tanali tanana turu pirini worala nganai; naka tana ngirikidala nganai ja mana katakatangala nganai.
43A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
43Jendranguta kana talku mintjila nganai ditji pirna jeribaka tanani Ngaperaia mililani.“ Warle talpa ngamalkai ngarala, nulu ngaraiatimai!
44Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.
44Nakaldra pariwilpaia milila poto pirna jeribaka nganai, nau mitani kurukuru parai; nina kana kulnujeli mankamankana wonti ja kutibana wonti, ja nunkangundru pirna mankina nau wapana wonti, ja warupoto, mina nulu ngamalkana, jinkina wonti, ja ninapini mita burungankana wonti.
45Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.
45Nakaldra pariwilpaia milila jinkimalinietja jeribaka nganai, nulu marda ngumu wontiai.
46Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.
46Ja nulu marda kulno ngumu pirna matja mankamankana, nau wapana wonti, ja warupoto, mina nulu ngamalkana, jinkina wonti, ja nina burungankana wonti.
47Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;
47Nakaldra pariwilpaia milila jama pirna jeribaka nganai, nina kanali panto pirnani worai ja paru nguja marapu kampai.
48Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.
48Ja naupini matja manamiririna, tanali nina taralkana wonti dirkalaia, ja tana ngamana ngarina wonti, ja tanali tanana ngumu pirrani kurana wonti, ja tanana madlentji worana wonti.
49Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,
49Jeruja mita mudanani nganala nganai; angala wora dunkala nganai, ja tanali puntipuntibala nganai kana madlentji kana talkundru,
50A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
50Ja tanana turu pirini worala nganai; naka tana ngirikidala nganai ja mana katakatangala nganai.
51Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
51Jesus tanangu jatana wonti: „Jura tananapini pratjana ngundrana warai?“ Tana nunkangu jatana wonti: „Kau, Kaparajai!“
52On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
52Nau tanangu jatana wonti: „Jendrania jaura jinkinietja pratjana, tana mili pantjinala pariwilpaia mililaia, punga ngamalkanietja jeribaka nganai, tanali tanani poto pirnandru marra ja womala dunkalkai.“
53I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.
53Ja jendranguta Jesujeli tananapini jeribaka jaura mudana wonti, Nau nakandru puntina wonti.
54A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?
54Ja Nau ngura kamanelini wokarana wonti, ja Nulu tanangu ngujangujara jinkina wonti jaura pungani tananani, ja tana pirna ngaruparana wonti ja jatana wonti: „Wodajerindru Nulia ninapini kiri ja ngurula manina?
55Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
55Naupini wata pita ngankanietjaia ngatamura nganai? Ja ngandri nunkani Maria? Ja ngatata nunkani Jakobus ja Joses ja Simon ja Judas?
56A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
56Ja wata kaku nunkani pratjana ngaianangu jela nganai? Wodajerindru Nulia jenia pratjana manina?“
57I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.
57Ja tana nunkangu kuterina wonti. Ja Jesus tanangu jatana wonti: „Propheta wata waka nganai, windri ngura kamanelini ja pungani nunkanani.“
58I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.
58Ja Nulu wata pirnala marapu naka ngankana wonti, ngangau tanali wata morlalu ngundrana wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.