Matouš 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
1Ja Nau botani wirina wonti ja pararana wonti, ja ngurani nunkanani wokarana wonti.
2A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
2Ja mai, tanali tjunduru kulno nunkangu wokaralkana wonti, nau turarani pirini paranani. Ja Jesujeli morlalu ngun‐drana tanani matja najina, Nulu tjundurani jatana wonti: „Murlali nganamai, ngatamurajai, madlentji jinkani matja worana warai!“
3A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
3Ja mai, jaura jinkinietja palpali warawarapana wonti: „Nulupini Goda ngirkibai.“
4A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?
4Jesujeli ngundrana tanani matja ngujamana, Nau jatana wonti: „Minandru jura jenia madlentji ngundrai ngarali juranali?
5Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?
5Mina morla ngaua nganai jatala kara: «Madlentji jinkani matja worana;» jatala kara: «Terkakamai ja wirariau?»
6Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.
6Ja jura ngujamananto, Kanaia Ngatamurajeli ngurula ngamalkai, mitani madlentji worala,“ — Nau tjundurani jatana wonti: „Terkakamai, turarani piri jinkani patau, ja pungaia jinkanaia tikamai.“
7Tedy vstal a odšel do domu svého.
7Ja nau terkakana wonti ja pungaia nunkanaia tikana wonti.
8A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
8Kana wolarali jenia matja najina, tana ngaruparana wonti ja Goda jurakokana wonti, ngangau Nulia jenia ngurula kanani jinkina warai. (Ngantjani‐jaura Matthäus ditjini.)
9A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
9Ja Jesus nakandru wapana wonti, ja Nulu kana kulno najina wonti mardatandrakampanietjaia pungani ngamanani, tala nunkani Matthäus; ja Nau nunkangu jatana wonti: „Ngakangu karipateriau!“ Ja nau terkakana wonti ja nunkangu karipaterina wonti.
10I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
10Ja jendranguta Nau pungani bukani ngamana wonti; ja mai, mardatandrakampanietja ja madlentji ngankanietja marapu wokarana wonti ja Jesungu ja milini nunkanani jela bukaia ngamana ngarina wonti.
11A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?
11Ja jenia Pharisaiali matja najina, tana milini nunkanani jatana wonti: „Minandru ngujangujara jinkinietjali juranali mardatandrakampanietjani ja madlentji ngankanietjani jelali tajiai?“
12Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
12Jesujeli jenia matja ngarana, Nau tanangu jatana wonti: „Ngurungurujeli wata kunki ngundrai, a‐ai, windri muntjali.
13Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
13Wapanau ja kiririanau, mina jenia wondrai: «Ngato kalumiltjamiltjarina ngantjai ja wata poto ngumu;» ngangau ngani wata wokarana warai kana talku karkala, a‐ai, windri kana madlentji.“
14Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
14Jendranguta Johannini mili nunkangu wokarana wonti ja jatana wonti: „Minandru ngaiani ja Pharisaia pota marapu milja ngamai, ja mili jinkani wata milja ngamai?“
15I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.
15Ja Jesus tanangu jatana wonti: „Worderu noangantjanipirnaia kamaneli ngaurongauro ngamananto, noangantjanipirna tanangu jela ngananani? Ditji wokarala nganai, tanali noangantjanipirna tanangundru manila nganai; ngadani tanaia milja ngamala nganai.
16Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.
16Wata kulnujeli katini womalani kati tjela ngumu karpai; ngangau kati tjela nakaldra katindru purateriai, ja wilpa morla pirna pantjiai.
17Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
17Ja tanali wata waina marra jungani womalani kurarai; junga purateriati, ja waina ngakaiati, ja junga tintateriati; a‐ai, tanali waina marra junga marrani kurarai ja pudlana jelalu kulkai.“ (Ngantjani‐jaura G. D. XXIV. Trinitatis.)
18A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
18Nulu jenia tanangu kaukaubanani, mai, kapara kulno wokarana wonti ja nunkangu pantjaterkana ngarina wonti ja jatana wonti: „Ngatamura mankara ngakani karari matja palina, kaparau, jidni mara nankangu kurateriamai, ja nani tepirila nganai.“
19A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
19Ja Jesus terkakana wonti ja nunkangu karipaterina wonti, ja mili nunkani bakana.
20(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.
20Ja mai, widla kulno, nani kilpawoldra marapratjana ja mandru kumaranto nganana wonti, nunkangu tokuni wokarana wonti ja kati jelpi nunkani karana wonti.
21Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
21Ngangau nani jataterina wonti: „Ngato windri kati nunkani karanani, ngani tepirinani.“
22Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
22Jesujeli najina karitjina wonti ja nana najina wonti ja jatana wonti: „Murlali nganamai, ngatamurajai! morlalu ngundranali jinkanali jidna tepi ngankana warai.“ Ja widla tepirina wonti nunkangupini ditjini.
23Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,
23Ja Jesus kaparaia pungani matja wokarana, Nulu wimakoko wilpinietja najina wonti, ja kanali miritja ngankanani, ja Nau tanangu jatana wonti:
24Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
24„Piri pinianimai; ngangau mankara wata nari, a‐ai, windri mukaturarai.“ Ja tana kinkana wonti nunkangu.
25A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.
25Ja Nulu kana wolara matja narrana, Nau wirina wonti ja nana mankara mara patana wonti, ja mankara jiritjina wonti.
26A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
26Ja naupini pinti marurina wonti nunkangupini mitani paruparu.
27A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
27Ja Jesus nakandru morla palkana wonti, ja nunkangu butju mandru karipaterina wonti, pudla maritjina wonti, ja jatana wonti: „Davidani ngatamurajai, ngalingu kalumiltjamiltjariau!“
28A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
28Nau pungani wirinani, butju wulu nunkangu wokarana wonti, ja Jesus pudlangu jatana wonti: „Judla morlalu ngundrai, ngani ngurunguru nganai, jenia ngankala“? Pudla nunkangu jatana wonti: „Kau, Kaparajai!“
29Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.
29Ngadani Nulu pudlana milki karakarana wonti ja jatana wonti: „Worderu judla morlalu ngundrana warai, jeruja jud‐langu pantjiatimai.“
30I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.
30Ja pudla milki piririna wonti. Ja Jesujeli pudlana daudauana wonti ja jatana wonti: „Ngamalkaterialumai, wata kanali jenia ngujamananto.“
31Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
31Pudla dunkana wonti ja nunkangundru kaukaubana wonti nunkangupini mitani paruparu.
32A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
32Pudla puntinani, mai, tanali nunkangu kana ngapu kutjinto wokaralkana wonti.
33A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.
33Ja Nulu kutji matja dunkalkana warai, kana ngapula jatana wonti. Ja kana wolara ngaruparana wonti ja jatana wonti: „Wata pota kulno jenia Israelani pantjinala.“
34Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
34Pharisaia jatana wonti: „Nulia kutji dunkalkai kutjia kaparali.“
35I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
35Ja Jesus wirarina wonti ngura pirnani ja wakani pratjanani, ja ngujangujara jinkina wonti jaura pungani tananani, ja ngantjani jaura mililandru kaukaubana wonti, ja tepi ngankana wonti muntja pratjana ja waltowalto pratjana kana wolarandru.
36A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
36Nulu kana wolara najina, Nau tanangu kalumiltjamiltjarina wonti, ngangau tana wilpawilpa ja piltjaru nganana wonti, tjipi jeribaka, tana ngamalkanietja pani.
37Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
37Jendranguta Nau milini nunkanani jatana wonti: „Kampananto marapu parai, ja ngankanietja windri ngalje.“
38Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
38Jendrania Kampania Kaparani ngatjianimai, Nulia ngankanietja jinpananto nunkani kampanaia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.