Matouš 26
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
1Ja jendranguta Jesujeli jenia jaura pratjana matja mudana, Nau milini nunkanani jatana wonti:
2Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
2Jura milkila, ditji mandruni Passa wokarai, ja tanali Kanaia Ngatamura ngulkujeli jinkila nganai, nina kunarkuni katibananto.
3Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
3Jendranguta Priesta pirna ja jaura jinkinietja ja kana wolaraia pinaru jurborina wonti Priesta pirnaia pirini, tala nunkani Kaiphas.
4A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
4Ja tanali kurukuru warawarapana wonti Jesus kirieli patala ja nari ngankala.
5Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
5Tana jatana wonti: „Wata ditji pirnani, ngangau kana wolara juajuangaiati.“
6Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
6Jesus Bethania ngurani Simon kana gambalaia pungani matja wokarana,
7Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
7Widla kulno nunkangu wokarana wonti, nandru Alabaster koko gildi ngumu pirnanto ngamalkana wonti, ja nunkangu mangatandrani nangana wonti, Nau kurlini ngamanani.
8A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
8Milieli nunkanali jenia najina, tana junkarina wonti ja jatana wonti: „Minani jenia tintana?
9Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
9Ngangau nandruja jenia gildi kalala marapuja jinkinanto, ja wangiwangini bakujeli jinkinanto.“
10A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
10Jesujeli jenia ngujamana, Nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura nanaia widla jupai? nandruja ngankana ngumu ngakangu ngankana warai.
11Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
11Ngangau milingeru jura kana wangiwangi jurangunto ngamalkai, ngana jura wata milingeru ngamalkai.
12Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
12Nandruja ninapini gildi ngakangu palkuni nangana, nandruja jenia ngankana warai ngana wiribala todinaia ngakanaia.
13Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
13Morlalu ngani jurangu jatai: Woderi tanali paruparu ninapini ngantjani jaura kaukaubala nganai mita maruni, naka tanali bakana jatala nganai, mina nandruja ngankana warai, nanaia ngundrananto.“
14Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
14Jendranguta marapratjana ja mandrundru kulno, tala nunkani Judas Ischariot, Priesta pirnaia wapana wonti.
15Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
15Ja jatana wonti: „Mina kalala jura jertapateriai ngakangu jinkila, ngato nina jurangu wontawontala nganai?“ Tanali nunkangu mardatandra 30 jinkina wonti,
16A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
16Nunkangundruka ditjindru nulu milingeru wontjana wonti nina wontawontala.
17Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
17Pulkurutjeribanibuka pani ditji ngoperalani mili wora Jesungu wokarana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Wodaninkinaia jidni jertapateriai, ngaiani Passa kuparu jinkani ngankingananto tajila?“
18On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Èas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
18Nau jatana wonti: „Nguraia wapanau nunkanguka, ja nunkangu jatanau: Ngujangujara jinkinietja jatai: Ditji ngakani karakara nganai, pungani jinkanani ngato milintali Passa kuparu tajila nganai.“
19I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
19Ja milieli jeruja ngankana wonti worderu Jesujeli tanangu jirijiribana warai, ja Passa kuparu ngankingana wonti.
20A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
20Ja matja kalkaurarina, Nau kurlini ngamana ngarina wonti mili marapratjana ja mandrunto.
21A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
21Ja tanali tajina, Nau jatana wonti: „Morlalu ngani jurangu jatai: Jurangundru kulnujeli ngana wontawontala nganai.“
22I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
22Ja tana ngaurongauro pirna pantjina wonti, ja wonina wonti pilki ja pilki nunkangu jatala: „Ngani nauja nganai Kaparajai?“
23On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
23Nulu kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngalinulu mara kurai pirrani, nulu ngana wontawontala nganai.
24Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
24Kanaia Ngatamura wapai, worderu nunkangundru dakanala parai; jakajai nunkangupini kanani, nulia Kanaia Ngatamura wontawontala nganai. Nunkangupini kanani ngumu ngananala, nauja wata dankanala.“
25Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
25Judas, wontawontanietjali nunkanali kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngani nauja nganai Rabbi?“ Nau nunkangu jatana wonti: „Jidni matja jatai.“
26A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
26Tanali tajinani, Jesujeli buka patana wonti ja ngurungutana wonti ja ninapini wokaribana wonti ja milini nunkanani jinkina wonti ja jatana wonti: „Patanimai ja tajianimai; naupini ngani palku nganai!“
27A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
27Ja Nulu koko patana wonti ja jurakokana wonti ja tanangu jinkina wonti ja jatana wonti: „Warupotujeli nunkangundru tapanimai!
28Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
28Ngangau naupina ngani kumari nganai Testamenta marraia, ninapini ngani marapuja nangateriai madlentji kalingala.
29Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
29Ngani jurangu jatai: Kararindru ngato wata morla nunkangupini waina nindri tandrandru tapala nganai nunkangupini ditjielu, ngato nina marra jurangunto tapala nganai Ngaperaia ngakanaia mililani.“
30A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
30Ja tana jurakokani wima matja jatana, tana maninindri mardawonpaia wapana wonti.
31Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
31Ngadani Jesus tanangu jatana wonti: „Jura pratjaterina nunkangupini tinkani ngakangu kintjakintjarila nganai, ngangau dakanala parai: Ngato ngamalkanietja nandrala nganai, ja tjipi ngami piltjaru nganala nganai.
32Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
32Ngadani ngani matja jiritjina warai, ngani jurangu ngopera Galilaiaia wapala nganai.“
33Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
33Petrulu kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Pratjana jinkangu kintjakintjarinani, ngani wata pota kulno jinkangu kintjakintjarila nganai.“
34Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
34Jesus nunkangu jatana wonti: „Morlalu ngani jinkangu jatai: Nunkangupini tinkani windrila paia ngaperi jatananto, jundru ngana pota parkulu jedieli worarala nganai.“
35Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
35Petrus nunkangu jatana wonti: „Ngani bakana jinkangunto palinanto, ngato jidnana wata jedieli worarala nganai.“ Jeruja bakana mili pratjana jatana wonti.
36Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
36Ngadani Jesus tanangunto piri kulnuni wokarana wonti, tala nunkani Gethsemane, ja milini jatana wonti: „Ninkida ngamana ngarianau, wolja ngani wapanani jerra ngatjila.“
37A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
37Ja Nulu Petrus ja Zebedäuni ngatamura wulana patana wonti, ja wonina wonti ngaurongauro ja japali nganala.
38Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
38Ngadani Nau tanangu jatana wonti: „Ngani mungara ngaurongauro pirna nganai narielu; ninkida ngamanimai ja ngakangunto tepi ngamanimai!“
39A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
39Ja Nau ngalje morla wapana wonti ja mudlali woraterina wonti ja ngatjina wonti ja jatana wonti: „Ngakani Ngaperiai; jenia kantji pantjinani, naupini koko ngakangu wiringananto, wata jeruja worderu ngani jertapateriai, a‐ai, worderu jundru.“
40I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
40Ja Nau mili worangu tikana wonti, ja tanana muka mankamankana wonti ja Petrungu jatana wonti: „Mina, jura ngandandariai ngalje ngakangunto tepi ngamala?
41Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
41Tepi ngamanau ja ngatjianau, jura wontjanilani wiriati; mungara manju nganai ja palku waltowalto.“
42Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
42Nakaldra pota mandrula Nau wapana wonti ja ngatjina wonti ja jatana wonti: „Ngakani Ngaperiai; naupini koko ngandandarinani ngakangu wiringala, ngato ninaia tapananto; jeruja jertapaterina jinkani pantjiatimai.“
43I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
43Ja Nau tikana, Nulu tanana nakaldra muka mankamankana wonti; ngangau tana milki parina wonti.
44A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
44Ja Nulu tanana worarana wonti ja nakaldra wapana wonti ja pota parkulula ngatjina wonti nakaldra jenia jaura jatana.
45Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
45Ngadani Nau milini nunkanani tikana wonti ja tanangu jatana wonti: „Mukaturaranau ja ngara ngamanau! Mai, naupini ditji karakara nganai, ja tanali Kanaia Ngatamura madlentji marani ngulkujeli jinkila nganai.
46Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
46Terkakanau ngaiana wapananto! mai, nauwa wokaraila, nuluwa ngana wontawontai.“
47A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
47Ja Nau jenia jatanani, mai, Judas, marapratjana ja mandrundru kulno, wokarana wonti, ja nunkangunto kana wolara pirna kalti tirieli ja pitali Priesta pirnandru ja kana wolaraia pinarandru.
48Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
48Wontawontanietjali nunkanali tanangu malka jinkina wonti ja jatana wonti: „Worananina ngato manatapala nganai, Nauja nganai; ninaia patanimai!“
49A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
49Ja nurujeli nau Jesungu wokarana wonti ja jatana wonti: „Murlali nganamai, Rabbi!“ ja nina manatapana wonti.
50I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
50Jesus nunkangu jatana wonti: „Kamaneliai, minani jidni wokarai?“ Ngadani tana karakararina wonti ja Jesungu mara kurana pararana wonti ja nina patana wonti.
51A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
51Ja mai, kulno tanangundru Jesungu jela, nguna warpipana wonti, ja mardakirra nunkani dukarana wonti, ja Priesta pirnaia mili kulno nandrana wonti, ja nina talpa wokaribana wonti.
52Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
52Jesus nunkangu jatana wonti: „Mardakirra jinkani nakaldra nunkani pirini widmana tikau; ngangau warletanali mardakirra patai, mardakirrali palila nganai.
53Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
53Jundru ngundrai, ngani karari ngandandariai Ngaperani ngakanani ngatjila, ja Nulia ngakangu angela morla marapu jinpananto legiona marapratjana ja mandruni?
54Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?
54Worderu jaura wora morlalu pantjinanto, jeruja jenia pantjinanto?“
55V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
55Nunkangupini ditjini Jesus wolarani jatana wonti: „Jura ngakangu dunkana warai watawatali maninietjani jeribaka mardakirrali ja pitali ngana patala; ditji marapuni ngani jurangunto ngamana warai Godaia pungani ngujangujara jinkina, ja jura ngana wata patana warai.
56Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
56Jenia pratjana pantjiai, Prophetaia jaura morlalu pantjinanto.“ Ngadani mili pratjana nunkangundru puntina wonti ja japa mindrina wonti.
57A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
57Ja tanali Jesus patana wonti ja nina Kaiphasangu Priesta pirnaia wapalkana wonti, wodajeri jaura jinkinietja ja pinaru wora jurborina wonti.
58Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
58Petrus nunkangu woritandru karipaterina wonti Priesta pirnaia pungajelu; ja nau wirina wonti, ja milini jela ngamana ngarina wonti najila, mina pantjila nganai.
59Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
59Priesta pirnali ja pinaru worali ja kapara pratjanali jedi jaura wontina wonti Jesungu, nina nari ngankala.
60I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,
60Ja tanali panila mankamankana wonti. Ja jedikantji marapu wokarana wonti, ja tanali panila mankamankana wonti. Ngadani jedikantji mandru wokarana wonti,
61A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
61Ja jatana wonti: „Naupini jatana warai: Ngani ngurunguru nganai, Godaia punga wokaribala ja ditjini parkulani nina nakaldra wotila.“
62A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
62Ja Priesta pirna terkakana wonti ja jatana wonti nunkangu: „Jundru panila kalabai mina pudlalia morlalu kurai jinkangu?“
63Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
63Jesus ngapu nganana wonti. Ja Priesta pirnali kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Ngato jinkangu jaura morlalu jakalkai Goda tepini, jidni ngaianingu jatananto, jidni Christus Godaia Ngatamura nganai.“
64Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
64Jesus nunkangu jatana wonti: „Jidni matja jatai. Morlalu ngani jurangu jatai: Kararindru jura najila nganai Kanaia Ngatamura ngurulaia ngunarani ngamanani, ja pariwilpalali talara palkujeli wokaranani.“
65Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
65Ngadani Priesta pirnali kati nunkani purana wonti ja jatana wonti: „Nulia Goda ngirkibana warai; minani ngaiani jaura morlalu morla ngamalkananto? Mai, karari jura ninaia Goda ngirkibanani ngarana warai.
66Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
66Mina jura ngundrai?“ Tanali kalabana wonti ja jatana wonti: „Nauja palinanto nari.“
67Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
67Ngadani tanali ngaltja nunkangu mudlani worana wonti, ja nina marali nandrana wonti; ja palpali nina mara mokujeli nandrana wonti,
68Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
68Ja jatana wonti: „Ngaianingu morlalu jatamai Christujai, warlenulu jidna nandrana warai?“
69Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
69Petrus palarani ngamana wonti piri tertini, ja nunkangu widla mili wokarana wonti ja jatana wonti: „Jidni bakana Jesungunto Galilaiala nganana warai!“
70On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
70Nau jedina wonti pratjanani ja jatana wonti: „Ngani ko, mina jidni jatai.“
71A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
71Nau dunkana manani, nina kulno ngurujeli najina wonti ja tanangu naka jatana wonti: „Bakana naupini Jesungu Nazaretalani jela nganana warai.“
72A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
72Ja nau nakaldra jedina wonti ja jaura morlalu jatana wonti: „Ngato nina kana wata ngujamai.“
73A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
73Ngalje ngadani tana naka terkana wokarana wonti ja Petrungu jatana wonti: „Morlalu, bakana jidni tanangundru kulno nganai, ngangau talieli jinkanali jidni wondrai.“
74Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
74Jendranguta nulu wonina wonti madlentji jataterila, ja jaura morlalu jatana wonti: „Ngato ninapini kana wata ngujamai.“ Ja nurujeli paia ngaperi jatana wonti.
75I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
75Ja Petrulu Jesuni jaura ngundrana wonti, nau nunkangu jatala wiri: „Windrila paia ngaperi jatananto, jundru ngana pota parkulu jedieli worarala nganai.“ Ja nau dunkana wonti ja burkali pirna jindrana wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.