Matouš 26
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
1KADEKADEO Iejuj lao kaimwijokela padak pukat karoj, ap kotin majani on japwilim a tounpadak kan:
2Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
2Komail aja, pon ria pon paja pan wiaui o Nain aramaj pan panala, en kalopula.
3Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
3Jamero lapalap akan o jaumaj akan en tounjap o ap pokon pena nan im en jamero lapalap, me maraneki Kaipaj.
4A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
4O kapukapun pena duen ar pan widinadi Iejuj en kamatala.
5Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
5A irail inda: Iermen ni ran en kamadip, pwe aramaj edo moromoronada.
6Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
6Iejuj lao kotikot Petanim nan im en Jimon tuketuk,
7Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
7Li amen ap poto don i, wa kijin potel alapajta audaud en mem kei kajampwalia ap kieledier on pon kadokenmai, ni a kotin konot.
8A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
8A tounpadak kan lao kilaner, ap juede kidar indada: Menda kei wet olar mal?
9Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
9Pwe a pan netila, kareda pwai laud ap nek on jamama kan.
10A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
10Iejuj lao mani met, ap kotin majani on irail: Da me komail kainjenjuedeki li o? Pwe me inau, me a wiai on ia er.
11Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
11Pwe me jamama kan kin mi re omail anjau karoj, a nai jota anjau karoj.
12Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
12Pwe ni a wudok kidi pil wet pon war ai, a kaonopadar ai jaredi.
13Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
13Melel I indai on komail, waja karoj, me ronamau wet pan kalok ia, panada jappa pon, me a wiaer et, pil pan kaloki, pwen katamanpa.
14Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
14Amen ekriamen, me adaneki Iudaj Ijkariot, ap koieila ren jamero lapalap akan,
15Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
15Indada: Da me komail pan ki don ia, i pan pana don komail i? Irail ari inauki on i jip en moni jileijok.
16A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
16A jan ni anjau o a jojon duen a pan manai on en panala i.
17Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
17Ni ran kaieu en prot jomut tounpadak kan poto don Iejuj j patoan on: Ia waja re kotin kupura, jen kaonopadan ir kamadip en paja?
18On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Èas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
18A kotin majani: Kola nan kanim ren ol amen indai on i: Jaunpadak o majani: Ai anjau korendor, I pan wiada kamadip en paja re om, o ai tounpadak kan pan ian ia.
19I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
19Tounpadak kan ap wiadar duen majan en Iejuj, kaonopadar paja.
20A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
20A lao jautik penaer, a kaipokedi ni tepel, a ekriamen akan ian i.
21A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
21Ni arail konokonot, a kotin majani: Melel I indai on komail, amen komail pan pan ia la.
22I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
22Irail ap injenjued o amen amen potoan on i indada: Main nai i?
23On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
23A kotin japen majani: Me ian ia kaduedi nan dal o, i me pan pan ia la.
24Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
24Pwe Nain aramaj pan kokola duen a intinidier. A juedi on aramaj o, me Nain aramaj panala re a, me mau on aramaj o, ma a jota ipwidier.
25Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
25A ludaj, me panala i ap japen potoan on indada: Rapi, nai i? A kotin majani on i: Koe me indada.
26A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
26Ni arail wiadar konot. Iejuj kotin limadar prot laolaoki, o pilitiki pajan, kotiki on toupadak kan majani: Ale tunole, war ai metet.
27A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
27A pil kotikida dal o laolaoki kotiki on irail majani: Komail karoj nim jan;
28Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
28Pwe nt? ai metet, udan inau kap, me pan kapwilipwilidi on me toto, men lapwada dip.
29Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
29A I indai on komail, me I jolar pan nim jan wan wain jan anjau wet lao lei ni ran o, me I pan pil nim nan wein Jam ai ianaki komail!
30A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
30Irail lao melkakaki melkaka en kapin, rap kotila pon dol Oliwe.
31Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
31Iejuj ap kotin majani on irail: Komail karoj pan makar kin ia ponpon wet, pwe a intinidier: I pan kame jilepa o, a pwin jip o pan more pajan.
32Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
32A murin ai maureda, I pan ti on mo ’mail kola Kalilaa.
33Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
33A Petruj japen potoan on i: Ma karoj pan makar kin ir a nai jota pan makar.
34Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
34Iejuj kotin majani on i: Melel I indai on uk, ponpon wet mon malek a kakorot, koe pan kamam kin ia pan jilepak.
35Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
35Petruj potoan on i: Ma i ian ir matala, i jota pan man kamam kin ir; iduen en tounpadak kan karoj ar indinda.
36Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
36Iejuj ap kotilan waja o me adaneki Ketjemane, a irail ian i, ap kotin majani on tounpadak kan: Komail mondi met, lao I pan kola kapakap monen.
37A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
37O a kotin ukadar Petruj o nain Jepedauj ol riamen, ap kotin tapiadar kupur olar o patau kaualap.
38Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
38Iejuj ap kotin majani on irail: Nen i ap injenjuedelar kaualap on mela. Komail pan mimieta met, ian ia majamajan.
39A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
39O a kotila ekij waja, ap kotin pupekidi jilan i laolaoki majani: Jam ai, ma a kak, kom kotiki jan ia dal wet; ari jo, kaidin nai, komui ta en wiawia.
40I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
40I ari kotin pure don tounpadak kan, diar ir adar mamair, ap kotin majani on Petruj: Komail jo kak ian ia majamajan auer ta ieu?
41Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
41Majamajan o kapakap, pwe komail de ko on nan jonejon. Nen me peik, a uduk me luet.
42Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
42A pil kotila kariapak laolaoki majani: Jam ai, omui kupur eta, me dal wet jota kak kowei jan ia, ari I pan tunole.
43I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
43A lao kotin puredo diar ir adar pil mamair, pwe maj arail me toutou.
44A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
44A a kotin muei jan irail, pil kotilar laolaoki kajilepak ni majan Ota.
45Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
45Ap kotin pure don tounpadak kan majani on irail: Komail ari mamair o kamol. Kilan, auer leler, me Nain aramaj pan panalan pa en me dipan akan.
46Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
46Paurida, kitail en kola, kilan, a jamador, me pan pan ia la.
47A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
47Ni a kotin mamajandar, kilan, Iudaj, amen ir ekriamen oko, pwarador, pokon lapalap ian i, me wa kodlaj o jokon jan ren jamero lapalap akan o jaumaj akan en toun jap o.
48Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
48Men panala i ki on ir kilel eu indada: Me I pan metik, iei I komail pan koledi.
49A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
49I ap madan don Iejui indada: Pon mau Rapi ap metik i.
50I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
50A Iejuj kotin majani on i: Kompoke pai, menda koe pwarador? Irail ap por on Iejuj, jaikidi i.
51A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
51A kilan, amen irail, me ian Iejuj, kapawei pa a, ujadar na kodlaj, pale jan jalon en ladu en jamero lapalap o.?
52Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
52lejuj ap kotin majani on i: Kapure ion om kodlaj nan deu a! Pwe karoj, me ale kodlaj, pan kamekila kodlaj.
53Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
53De koe lamelame, me I jota kak poeki ren Jam ai en kadara don ia tounlan toto jan lekion eijokriau jama;
54Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?
54A iaduen kijin likau kak pwaida? A udan a pan wiaui due met.
55V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
55Ni auer ota lejuj kotin majani on pokon o: Da, nai lolap amen, me komail ko don aeki kodlaj o jokon akan? Ni ran akan karoj I mier re omail, kauwewe nan im en kaudok, a komail jota kol ia dier.
56Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
56A mepukat karoj wiauier, pwe kijin likau en jaukop akan en pwaida. Tounpadak kan karoj m ap muei jan i tandaui.
57A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
57A me jaikidier lejuj, ap kauan i ren jamero lapalap kaipaj, waja jaunkawewe o jaumaj akan pokon pena ia.
58Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
58A Petruj idauendo i doowei jan lel tanpaj en jamero lapalap o pedelon on mondi ren papa kan, pwen kilan imwin mepukat.
59Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
59A jamero lapalap akan, o jaumaj akan, o pwin en kapun o roporop kadede likam on I Iejuj, pwen kamatala;
60I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,
60Ari jota me irail diar. Jounkadede likam me toto, me pwarado, ari jo, jota me irail diar. Ikmuri jaunkadede riamen pwarado,
61A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
61Indada: Lap en me inda: I kak on kawela im en kaudok en Kot ap id kauada ni pon jili pon.
62A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
62Jamero lapalap ap kajinenda majani on i: Kom jota japenki meakot, me mepwukat kin kadede on komui?
63Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
63A lejuj kotin nenenlata. Jamero lapalap ap majani on i: I kakau kin komui la ren Kot ieiaj, komui en indan kit, ma komui Krijtuj Japwilim en Kot.
64Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
64lejuj ap kotin majani on i: Komui me inda. A I pil men kaire kin komail, jan ni anjau wet, komail pan kilan Nain aramaj a pan kaipokedi ni pali maun en manaman o kokido dapok en lan akan.
65Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
65Jamero lapalap ap ter pajan, a likau kan indada: A lalaue. Menda pil akai jaunkadede? Kilan, komail apton ronadar a lalaue,
66Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
66Da me komail lamelame? Irail japen potoan on: A mau on kamela.
67Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
67Irail ap kondipi on jilan i o pakir i, o akai pikir i ni jilan i,
68Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
68Indada: Krijtuj, kokop on kit, ij me pikir uk?
69Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
69Petruj momod liki panakepir; lidu men ap ko don i indada: Koe me pil ian lejuj en Kalilaa.
70On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
70A i me kamamaki mo ’rail karoj indada: I poneponeki me koe inda.
71A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
71A ni a pedoi wei jan nan wanim, amen lidu ap kilan i indan irail, me mi waja o: Lap men et me pil ian lejuj en Najaret.
72A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
72A pil kamamki ap kaula: I jaja aramaj en.
73A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
73Mur ekij irail me u impa pil kaido indan Petruj: Melel koe amen irail, pwe nil om kadiarok kin uk ada.
74Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
74I ap lalaue o kaula indada: I jaja aramaj en. Malek ap kakorot.
75I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
75Petruj ap tamanda majan en Iejuj, me kotin majani on i Mon malek a kakorot, koe pan kamam kin ia pan jilepak. A ap koieila janejan laud.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.