Matouš 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
1A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
1MURIN pon wonu pon Iejuj ap kotin ukadar Petruj, o Iakopuj, o ri a Ioanej kalua ir dalan pon nana ileila eu kalapuk.
2A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
2I ari kotin linanla mo ’rail jilan i linalin dueta katipin, o japwilim a likau o puetpuet eta marain eu.
3A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
3A kilan, Mojej o Eliaj pwaradon ir, kajokajoi on i.
4A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
4Petruj ap japen potoan on Iejuj: Main, meid mau ataill kotikot met. Ma re kotin mauki, je pan kauada kijin im jili kij: Tanpaj ar, o eu japwilim en Mojej, o eu japwilim en Eliaj.
5Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
5Ni a kajokajoidar, kilan, pali en dapok pali ap kadupal irail edi; o kilan, nil eu peidido jan nan dapok o, me majani: let nai ol kompok, me I kin polaule kida! Komail ron i!
6To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
6Tounpadak kan lao ronadar met, rap pupedier pon maj arail, majapwekadar kaualap.
7A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.
7Iejuj ap kotido, jair ir, majani: Uda, der majak!
8A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
8Irail lao jaradar, jota amen, me re kilaner, pwe Iejuj eta.
9Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
9Ari, ni arail kotikot kodido jan ni nana o, Iejuj ap kotin majani on irail majani: Komail depa indai on meamen duen kajanjal o, Nain aramaj lao mauredar jan ren me melar akan.
10I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
10Japwilim a tounpadak kan kalelapok re a indada: Da me sounkawewe kan kin indinda, dene Eliaj pan kotido maj?
11A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.
11A kotin japen majani on irail: Nan melel, Eliaj pan Pwarado maj kapunala karoj.
12Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
12A nai indai on komail, Eliaj me pwaradoer, a re jaja i, pwe irail wiai on i meakan, me re men wiada. Iduen Nain aramaj pan kamekam re ’rail.
13Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.
13Tounpadak kan ap ajadar, me a kotin majani on irail duen Ioanij Jaunpaptaij o.
14A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
14Irail lao lel don pokon o, aramaj amen poto don I kelepuki mo a jakaradar:
15A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
15Main kupura nai ol o, pwe a pweipwei o madak kaualap, pwe pan pak toto a kin pupedi nan iai o nan pil,
16I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
16Nai ari wa don i ren japwilim ar tounpadak kan, a irail jota kak kakelada i.
17Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.
17Iejuj ap kotin japen majani: Di wet me id jopojon o katiwo. la arain ai pan mi re omail? Ia arain ai pan kokoa komail? Wa don ia!
18I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.
18Iejuj ap kotin kidaua i, tewil ari kodi jan lole; putak o ap kelailadar ni auer ota.
19Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
19A tounpadak kan ap kelep poto don Iejuj potoan on: Da me kit jo kak kaujeki wei jan i?
20Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
20A ap kotin majani on irail: Aki omail jopojon. Pwe melel I indai on komail, ma omail pojon pan laude on wan katirin, komail pan kak indan nana wet: Koda jan waja en, kola monen! I ap pan kola, jota me jota pan kak pa omail.
21Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
21Jon wet jota kin koki jan meakot, kapakap o kaijejol eta.
22A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
22A ni ar kotikot jili nan wein Kalilaa, Iejuj kotin majani on irail: Nain aramaj pan panalan nan pa en aramaj.
23A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
23Irail pan kamela i, a ni ran kajilu a pan maureda. Irail ari mamauk kaualap.
24A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?
24Irail lao kotilon on nan Kapernaum, jaunopwei kai ap ko don Petruj indan i: Omail Jaunpadak jota kin ian nopwei?
25A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
25A majanier: Ei. A lao pedelon on nan im o, Iejuj ap kotin madan majani: Jimon, da me koe lamelame, nanmarki en jappa kin ale takjij de nopwei jan ren ij? Jan ren nairail jeri de jan men liki kan.
26Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?
26Petruj potoan on i: Jan ren men liki kan. Iejuj kotin majani on i: Ari, jeri kan me jaladok.
27Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
27Ari jo, pwe kitail der kamakar irail ada, kola ni oror kajedi kaj, a mam men maj, me pan lodi, apiada, kajara pajan au a, koe pan diar lepen moni lep; i me koe pan ale o kida ai o noum.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.