Matouš 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
1И после шест дана узе Исус Петра и Јакова и Јована брата његовог, и изведе их на гору високу саме.
2A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.
2И преобрази се пред њима, и засја се лице Његово као сунце а хаљине Његове постадоше беле као светлост.
3A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
3И гле, указаше им се Мојсије и Илија, који с Њим говораху.
4A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
4А Петар одговарајући рече Исусу: Господе! Добро нам је овде бити; ако хоћеш да начинимо овде три сенице: Теби једну, а Мојсију једну, а једну Илији.
5Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
5Док он још говораше, гле, облак сјајан заклони их; и гле, глас из облака говорећи: Ово је Син мој љубазни, који је по мојој вољи; Њега послушајте.
6To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
6И чувши ученици падоше ничице, и уплашише се врло.
7A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.
7И приступивши Исус дохвати их се, и рече: Устаните, и не бојте се.
8A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
8А они подигнувши очи своје никога не видеше до Исуса самог.
9Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
9И силазећи с горе заповеди им Исус говорећи: Ником не казујте шта сте видели док Син човечији из мртвих не устане.
10I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?
10И запиташе Га ученици Његови говорећи: Зашто дакле књижевници кажу да Илија најпре треба да дође?
11A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.
11А Исус одговарајући рече им: Илија ће доћи најпре и уредити све.
12Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
12Али вам кажем да је Илија већ дошао, и не познаше га; него учинише с њиме шта хтеше: тако и Син човечији треба да пострада од њих.
13Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.
13Тада разумеше ученици да им говори за Јована крститеља.
14A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,
14И кад дођоше к народу, приступи к Њему човек клањајући Му се,
15A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Èasto zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
15и говорећи: Господе! Помилуј сина мог; јер о мени бесни и мучи се врло; јер много пута пада у ватру, и много пута у воду.
16I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
16И доведох га ученицима Твојим, и не могоше га исцелити.
17Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.
17А Исус одговарајући рече: О роде неверни и покварени! Докле ћу бити с вама? Докле ћу вас трпети? Доведите ми га амо.
18I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.
18И запрети му Исус; и ђаво изиђе из њега, и оздрави момче од оног часа.
19Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
19Тада приступише ученици к Исусу и насамо рекоше Му: Зашто га ми не могасмо изгнати?
20Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.
20А Исус рече им: За неверство ваше. Јер вам кажем заиста: ако имате вере колико зрно горушичино, рећи ћете гори овој: Пређи одавде тамо, и прећи ће, и ништа неће вам бити немогуће.
21Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
21А овај се род изгони само молитвом и постом.
22A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.
22А кад су ходили по Галилеји, рече им Исус: Предаће се Син човечији у руке људске;
23A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
23и убиће Га, и трећи дан устаће. И невесели беху врло.
24A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?
24А кад дођоше у Капернаум, приступише к Петру они што купе дидрахме, и рекоше: Зар ваш учитељ неће дати дидрахме?
25A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?
25Петар рече: Хоће. И кад уђе у кућу, претече га Исус говорећи: Шта мислиш Симоне? Цареви земаљски од кога узимају порезе и хараче, или од својих синова или од туђих?
26Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?
26Рече Њему Петар: Од туђих. Рече му Исус: Дакле не плаћају синови.
27Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
27Али да их не саблазнимо, иди на море, и баци удицу, и коју прво ухватиш рибу, узми је; и кад јој отвориш уста наћи ћеш статир; узми га те им подај за ме и за се.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.