Matouš 26
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
1Pea kuo fakaʻosi ʻe Sisu ʻae ngaahi akonaki ni kotoa pē, pea pehē ʻe ia ki heʻene kau ākonga,
2Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
2“ʻOku mou ʻilo ka hili ʻae ʻaho ʻe ua ʻe hoko ʻa e kātoanga ʻoe Lakaatu, pea ʻe lavakiʻi ʻae Foha ʻoe tangata ke tutuki ki he ʻakau.”
3Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
3Pea toki fakataha ai ʻae kau taulaʻeiki lahi, mo e kau tangata tohi, mo e kau mātuʻa ʻoe kakai, ki he fale ʻoe taulaʻeiki lahi naʻe ui ko Kaiafasi,
4A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
4ʻonau fakakaukau pe fēfē ʻenau puke ia, kae tāmateʻi ia ?
5Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
5Ka naʻa nau pehē, “Kae ʻikai ʻi he kātoanga, telia naʻa ai ha maveuveu ʻi he kakai.”
6Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
6¶ Pea naʻe ʻi Pētani ʻa Sisu, ʻi he fale ʻo Saimone ko e kilia,
7Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
7Mo ʻene haʻu kiate ia ha fefine, naʻe ʻomi ʻae puha ʻalapasita ʻoe lolo mahuʻinga lahi ʻaupito, ʻo ne lilingi ia ki hono fofonga, ʻi heʻene nofo ʻo taumafa.
8A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
8Ka ʻi he mamata ki ai ʻene kau ākonga, naʻa nau lea ʻita, ʻo pehē, “Ko e hā kuo maumauʻi ai eni?
9Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
9He naʻe mei fakatau ʻae lolo ni ʻaki ʻae koloa lahi, pea foaki ia ki he masiva.”
10A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
10Pea kuo ʻiloʻi ʻe Sisu, pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Ko e hā ʻoku mou fakamamahi ai ki he fefine? He kuo fai ʻe ia ʻae ngāue lelei kiate au.
11Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
11He ʻoku ʻiate kimoutolu maʻuaipē ʻae masiva; ka ʻoku ʻikai te mou maʻu maʻuaipē au.
12Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
12Koeʻuhi ʻi heʻene lilingi ʻae lolo ni ki hoku sino, kuo ne fai ia ko e teu ki hoku putu.
13Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
13Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, Ko e potu kotoa pē ʻo māmani ʻe malangaʻaki ai ʻae ongoongolelei ni, ʻe fakahā ai foki ʻaia kuo fai ʻe he fefine ni, ko hono fakamanatuʻi.”
14Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
14¶ Pea toki ʻalu ki he kau taulaʻeiki lahi ha taha ʻoe toko hongofulu ma toko ua, naʻe ui ko Siutasi ʻIsikaliote,
15Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.
15ʻo ne pehē, “Ko e hā te mou ʻomi kiate au, kau lavakiʻi ia kiate kimoutolu?” Pea nau alea mo ia ki he konga siliva ʻe tolungofulu.
16A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
16Pea talu mei ai mo ʻene lamasi ia ke tuʻumālie ʻa hono lavakiʻi.
17Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
17¶ Pea naʻe haʻu kia Sisu ʻae kau ākonga ʻi he ʻuluaki ʻaho ʻoe mā taʻemeʻafakatupu, ʻonau pehē kiate ia, “ʻOku ke loto ke mau teuteu ʻi fē ke ke kai ai ʻi he Lakaatu.”
18On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Èas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
18Pea pehē ʻe ia, “Mou ō ki he tangata ko ia ʻi he kolo, ʻo tala kiate ia, ‘ʻOku pehē mai ʻae ʻEiki, “Kuo ofi hoku ʻaho, pea te mau kai ʻae Lakaatu ʻi ho fale mo ʻeku kau ākonga.”’”
19I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
19Pea naʻe fai ʻe he kau ākonga ʻo hangē ko e fekau ʻa Sisu kiate kinautolu; pea nau teu ʻa e kātoanga ʻoe Lakaatu.
20A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
20Pea kuo hoko ʻae efiafi, pea nofo ia mo e toko hongofulu ma toko ua.
21A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
21Pea ʻi heʻenau kai, naʻe pehē ʻe ia, “Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, ʻe lavakiʻi au ʻe homou tokotaha.”
22I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
22Pea naʻa nau mamahi lahi, ʻonau taki taha kamata fehuʻi kiate ia, ʻo pehē , “ʻEiki, ko au ia?”
23On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
23Pea lea ia ʻo pehē, “Ko ia ʻokuma ʻai mo au homa nima ki he ipu kai, ko ia ia te ne lavakiʻi au.
24Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
24ʻOku ʻalu ʻae Foha ʻoe tangata ʻo hangē ko ia kuo tohi kiate ia: kae malaʻia ʻae tangata ko ia ʻaia ʻoku lavakiʻi ai ʻae Foha ʻoe tangata! Naʻe lelei ki he tangata ko ia ʻoka ne ʻikai fanauʻi ia.”
25Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
25Pea toki lea ʻa Siutasi, ʻaia ne lavakiʻi ia, ʻo pehēange, “ʻEiki, ko au ia?” Pea talaange ʻe ia kiate ia, “Ko ia pe.”
26A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
26¶ Pea ʻi heʻenau kai, naʻe toʻo ʻe Sisu ʻae mā, ʻo ne fakafetaʻi, mo tofitofi, pea ʻatu ki he kau ākonga, ʻo ne pehē, “Toʻo, ʻo kai; ko eni hoku sino.”
27A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
27Pea ne toʻo ʻae ipu inu, ʻo fakafetaʻi, pea ʻoatu kiate kinautolu, mo ne pehē, “Mou inu ai kotoa pē:
28Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
28He ko hoku toto eni ʻoe fuakava foʻou, ʻaia ʻoku lilingi ke fakamolemole ai ʻae angahala ʻae tokolahi.
29Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
29Ka ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, Ngata heni, ʻe ʻikai te u toe inu ʻi he fua ni ʻoe vaine, kaeʻoua ke hokosia ʻae ʻaho ko ia te u inu foʻou ia mo kimoutolu ʻi he puleʻanga ʻo ʻeku Tamai.”
30A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
30Pea kuo hili ʻenau hiva, pea nau ʻalu atu ki he moʻunga ʻoe ʻOlive.
31Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
31Pea toki pehē ai ʻe Sisu kiate kinautolu, “ʻE tūkia ʻakimoutolu kotoa pē ʻi he poōni ʻiate au: he kuo tohi, ‘Te u taaʻi ʻae tauhi, pea ʻe movetevete ai ʻae fanga sipi.’
32Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
32Kae hili ʻeku toetuʻu, te u muʻomuʻa ʻiate kimoutolu ki Kaleli.”
33Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
33Pea lea ʻa Pita, ʻo pehēange kiate ia, “Kapau ʻe tūkia kotoa pē ʻiate koe, ʻe ʻikai te u tūkia ʻo lauikuonga.
34Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
34Pea talaange ʻe Sisu kiate ia, “ʻOku ou tala moʻoni atu kiate koe, ʻE teʻeki ai ʻuʻua ʻae moa ʻi he poōni, ka ʻe liunga tolu hoʻo fakafisi ʻiate au.”
35Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
35Pea talaange ʻe Pita kiate ia, “Kapau te u mate ai mo koe, kae ʻikai te u fakafisiʻi koe.” Pea lea pehē pe foki ʻae kau ākonga kotoa pē.
36Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
36¶ Pea toki haʻu ai ʻa Sisu mo kinautolu ki he potu ʻoku ui ko Ketisemani, ʻo ne pehē ki he kau ākonga, “Mou nofo ʻi heni, kau ʻalu ki hena ʻo lotu.”
37A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
37Pea ne ʻave ʻa Pita mo e foha ʻe toko ua ʻo Sepeti, pea kamata mamahiʻia ia mo māfasia lahi.
38Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
38Pea toki pehē ʻe ia kiate kinautolu, “ʻOku mamahi lahi ʻaupito, ʻo hangē ka mate, hoku laumālie: mou nofo pe ʻi heni, ke tau leʻo mo au.”
39A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
39Pea ʻalu siʻi atu ia, ʻo tō fakafoʻohifo, ʻo pehē ʻene lotu, “ʻA ʻeku Tamai, kapau ʻe faʻa fai, pea ʻave ʻae ipu ni ʻiate au: kaeʻoua naʻa faʻiteliha pe au, ka ko koe pe.”
40I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
40Pea haʻu ia ki he kau ākonga, ʻo ne ʻilo ʻakinautolu ʻoku mohe, pea ne pehē kia Pita, “He ʻoku pehē, kuo ʻikai te mou faʻa leʻo mo au ʻi he feituʻu pō ʻe taha?
41Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
41Leʻo mo lotu, telia naʻa lavaʻi ʻakimoutolu ʻe he ʻahiʻahi: ko e moʻoni ʻoku fie fai ʻe he laumālie, ka ʻoku vaivai ʻae kakano.”
42Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
42Pea toe ʻalu atu ia ko hono liunga ua, ʻo lotu, ʻo pehē, “ʻA ʻeku Tamai, kapau ʻe ʻikai lelei ke ʻave ʻae ipu ni ʻiate au, ka ʻi heʻeku inumia ia, ke fai pe hoʻo faʻiteliha.”
43I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
43Pea haʻu ia ʻo ne ʻilo ʻoku nau toe mohe: he naʻe māfasia honau mata.
44A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
44Pea tuku ai pe ʻe ia ʻakinautolu, kae toe ʻalu atu, ʻo lotu ko hono liunga tolu, ʻo ne toe fai pē ʻae lea ko ia.
45Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
45Pea toki haʻu ia ki heʻene kau ākonga, ʻo ne pehē kiate kinautolu, “Maʻu pe hoʻomou mohe ni, pea mālōlō: vakai, kuo ofi ʻae feituʻu pō ʻe lavakiʻi ai ʻae Foha ʻoe tangata ki he nima ʻoe kau angahala.
46Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
46Tuʻu hake, ke tau ʻalu: vakai, ʻoku ʻi heni ia ʻoku ne lavakiʻi au.”
47A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
47¶ Pea lolotonga ʻene lea, ʻiloange, ko Siutasi, ko e taha ʻoe toko hongofulu ma toko ua, naʻe haʻu ia mo e kakai tokolahi, mo e ngaahi heletā, mo e ʻakau, mei he kau taulaʻeiki lahi mo e kau mātuʻa ʻoe kakai.
48Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
48Pea ko ia naʻa ne lavakiʻi ia, naʻa ne tuku kiate kinautolu ʻae fakaʻilonga, ʻo ne pehē, “Ka ʻilonga ʻaia te u ʻuma ki ai, ko ia ia: puke ia ke maʻu.”
49A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
49Pea haʻu leva ia kia Sisu, ʻo ne pehē, “Lāpai, siʻotoʻofa:” pea ʻuma kiate ia.
50I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
50Pea pehē ʻe Sisu kiate ia, “Kāinga, ko e hā kuo ke haʻu ai?” Pea toki haʻu ʻakinautolu, ʻo ala honau nima kia Sisu, ʻo puke ia.
51A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
51Pea vakai, ko e taha ʻonautolu naʻe ʻia Sisu, naʻe ʻai hono nima ki heʻene heletā ʻo toho, ʻo ne taaʻi ʻaki ʻae tamaioʻeiki ʻae taulaʻeiki lahi, pea motuhi hono telinga.
52Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
52Pea toki pehē ʻe Sisu kiate ia, “Toe ʻai hoʻo heletā ki hono ʻaiʻanga: he ko kinautolu kotoa pē ʻoku toʻo heletā te nau ʻauha ʻi he heletā.
53Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
53ʻOku ke mahalo ʻe ʻikai te u faʻa lotu ni ki heʻeku Tamai, pea te ne tuku leva ni kiate au ʻae kau ʻāngelo ke lahi ʻi he lisione ʻe hongofulu ma ua?
54Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?
54Kae fakamoʻoni fēfē ʻae ngaahi tohi, ʻaia ʻoku fakahā ai ʻe pehē ni pe?”
55V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
55ʻI he feituʻu pō ko ia naʻe lea ai ʻa Sisu ki he kakai lahi, “ʻOku mou haʻu mo e ngaahi heletā mo e ʻakau ke puke au, ʻo hangē ko ha kaihaʻa? Naʻaku nofo mo kimoutolu ʻo ako ʻi he falelotu lahi, ʻi he ʻaho kotoa pē, pea naʻe ʻikai te mou puke au.
56Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
56Ka kuo fai ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē, ke fakamoʻoni ʻae ngaahi tohi ʻae kau palōfita.” Pea naʻe toki liʻaki ia ʻe he kau ākonga kotoa pē, ka nau feholaki.
57A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
57¶ Pea ko kinautolu naʻe puke ʻa Sisu naʻa nau tataki ia kia Kaiafasi ko e taulaʻeiki lahi, pea kātoa ai ʻae kau tangata tohi mo e kau mātuʻa.
58Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
58Ka naʻe muimui mamaʻo atu kiate ia ʻa Pita, ki he fale ʻoe taulaʻeiki lahi, pea hū ki ai, ʻonau nonofo mo e kau tamaioʻeiki, ke mamata ki hono ikuʻanga.
59Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
59Pea kumi ʻe he kau taulaʻeiki lahi, mo e mātuʻa, mo e kau fakamaau kotoa pē, ʻae fakamoʻoni loi kia Sisu, kae tāmateʻi ia;
60I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,
60Ka naʻe ʻikai ʻilo ha taha : naʻe haʻu ʻae fakamoʻoni loi tokolahi, ka naʻe ʻikai te nau maʻu ha taha . Pea toki ʻomi fakamui ʻae ongo fakamoʻoni loi ʻe toko ua,
61A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
61ʻo na pehē, “naʻe pehē ʻe ia, ‘ʻOku ou faʻa fai ke veteki ʻae falelotu lahi ʻoe ʻOtua, mo toe langa ia ʻi he ʻaho ʻe tolu.’”
62A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
62Pea tuʻu hake ʻae taulaʻeiki lahi, ʻo ne pehē kiate ia, “ʻOku ʻikai hao lea ki ai? Ko e hā ia ʻoku nau fakaʻilo ni kiate koe?”
63Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
63Ka naʻe longo pē ʻa Sisu. Pea lea ʻae taulaʻeiki lahi, ʻo pehēange kiate ia, “ʻOku ou fekau mālohi kiate koe ʻi he ʻOtua moʻui, ke ke fakahā mai kiate kimautolu, pe ko e Kalaisi ʻa koe, ko e ʻAlo ʻoe ʻOtua.”
64Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
64Pea talaange ʻe Sisu kiate ia, “Ko ia pe: ka ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, Te mou mamata ʻa mui ki he Foha ʻoe tangata ʻoku nofo ki he nima toʻomataʻu ʻoe māfimafi, pea mo ʻene haʻu ʻi he ngaahi ʻao ʻoe langi.”
65Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
65Pea toki haehae ʻe he taulaʻeiki lahi hono kofu, ʻo ne pehē, “Kuo lea fie ʻOtua ia; koeʻumaʻā kiate kitautolu ha toe fakamoʻoni? Vakai, kuo mou fanongo ni ki heʻene lea fie ʻOtua.
66Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
66Ko e hā homou loto?” Pea nau lea, ʻo pehēange, “ʻOku totonu ke ne mate.”
67Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
67Pea naʻa nau toki ʻaʻanu ki hono mata, ʻo tukiʻi ia; pea sipiʻi ia ʻe he niʻihi ʻaki honau ʻaofinima,
68Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
68ʻo pehēange, “ʻA koe, Kalaisi, mate mai kiate kimautolu, ko hai ia naʻa ne sipiʻi koe?”
69Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
69¶ Pea naʻe nofo ʻituʻa ʻa Pita ʻi he lotoʻā; pea haʻu ʻae fefine kaunanga kiate ia, ʻo ne pehē, “Ko koe foki naʻa ke ʻia Sisu ʻo Kaleli.”
70On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
70Ka naʻe fakafisi leva ia ʻi he ʻao ʻokinautolu kotoa pē, mo ne pehē, “ʻOku ʻikai te u ʻilo hoʻo lea.”
71A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
71Pea ʻalu atu ia ki he potu ʻe taha ʻoe fale, pea mamata kiate ia ʻa e kaunanga ʻe taha, ʻo ne pehē kiate kinautolu, naʻe ʻi ai, “Naʻe ʻia Sisu ʻo Nāsaleti ʻae tangata ni foki.”
72A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
72Pea toe fakafisi ia mo fuakava, “ʻOku ʻikai te u ʻiloa ʻae tangata.”
73A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
73Pea fuoloa siʻi pea haʻu kiate ia ʻakinautolu naʻe tutuʻu ai, ʻonau pehē kia Pita, “Ko e moʻoni ko e tokotaha koe ʻokinautolu; he ʻoku fakaʻilo koe ʻe hoʻo lea.”
74Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
74Pea toki kamata kape ia mo fuakava, ʻo pehē , “ʻOku ʻikai te u ʻiloa ʻae tangata.” Pea naʻe ʻuʻua leva ʻae moa.
75I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
75Pea manatu ai ʻe Pita ki he lea ʻa Sisu, ʻaia naʻe pehē kiate ia, “ʻE teʻeki ai ʻuʻua ʻae moa, kae tuʻo tolu haʻo fakafisiʻi au.” Pea ʻalu kituaʻā ia, ʻo tangi mamahi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.