Matouš 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
1Pea ʻi he fakaʻosi ʻe Sisu ʻene ngaahi lea ni, naʻe ʻalu ia mei Kaleli, pea haʻu ia ki he ngaahi potu ʻo Siutea, ʻo ofi ki Sioatani.
2I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
2Pea muimui ʻiate ia ʻae kakai tokolahi ʻaupito: pea ne fakamoʻui ʻakinautolu ʻi ai.
3I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
3¶ Naʻe haʻu foki ʻae kau Fālesi kiate ia, ʻo ʻahiʻahiʻi ia, ʻonau pehē kiate ia, “ʻOku ngofua ki he tangata ke tukuange hono uaifi ʻi he meʻa kotoa pē?”
4On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
4Pea lea ia, “ʻO pehēange kiate kinautolu, Naʻe ʻikai te mou lau, ko ia naʻa ne fakatupu ʻae kakai ʻi he kamataʻanga, ‘naʻa ne fakatupu ʻakinaua ko e tangata mo e fefine,’
5A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
5ʻO ne pehē, ‘Ko e meʻa eni ʻe tuku ai ʻe he tangata ʻene tamai mo ʻene faʻē, kae pikitai ki hono uaifi: pea ʻe hoko ʻakinaua ko e kakano pe taha?’
6A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
6Ko ia ʻoku ʻikai ai te na kei ua, ka ko e kakano pe taha. Pea ko eni, ko ia kuo fakataha ʻe he ʻOtua, ʻoua naʻa fakamāvae ʻe ha tangata.”
7Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
7Pea nau pehē kiate ia, “Ka kuo pehē, ko e hā naʻe fekau ai ʻe Mōsese ke ʻoatu ʻae tohi fakamāvae, pea ke tukuange ia?”
8Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
8Pea pehēange ʻe ia kiate kinautolu, “Ko e meʻa ʻi he fefeka ʻo homou loto, ko ia naʻe kātaki ai ʻe Mōsese ʻa hoʻomou tukuange homou uaifi: ka naʻe ʻikai pehē mei he kamataʻanga.
9Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
9Pea ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, Ko ia ʻe tukuange hono uaifi, ka ʻi heʻene tono tangata pe, pea fakamaʻu ia mo ha tokotaha kehe, ko e tono fefine ia: pea ko ia ʻe fakamaʻu mo ia kuo tukuange, ko e tono fefine ia.”
10Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
10¶ Pea pehē ʻene kau ākonga kiate ia, “Kapau ʻoku pehē pe ʻae tangata mo hono uaifi, tā ʻoku ʻikai lelei ke fakamaʻu.”
11On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
11Ka naʻe pehē ʻe ia kiate kinautolu, “ʻOku ʻikai faʻa maʻu ʻae tala ni ʻe he tangata kotoa pē, ka ko kinautolu kuo foaki ia ki ai.
12Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
12He ʻoku ai ʻae niʻihi ʻoku ʻiunoke, ʻi heʻenau fanauʻi mei he manāva ʻo ʻenau faʻē: pea ʻoku ai ʻae ʻiunoke niʻihi, kuo ngaohi ke ʻiunoke ʻe he tangata: pea ʻoku ai ʻae ʻiunoke niʻihi, kuo nau ngaohi ʻakinautolu ke ʻiunoke, koeʻuhi ko e puleʻanga ʻoe langi. Ko ia ʻoku ne faʻa maʻu ia, ke maʻu pe ʻe ia.”
13Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
13¶ Pea naʻe ʻomi ai kiate ia ʻae tamaiki iiki, koeʻuhi ke ne hilifaki hono nima kiate kinautolu, ʻo lotu: ka naʻe lolomi ʻakinautolu ʻe he kau ākonga.
14Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
14Pea naʻe pehē ʻe Sisu, “ʻOua ʻe taʻofi, kae tuku ke haʻu kiate au ʻae tamaiki iiki: he ʻoku ʻoe kakai pehē ʻae puleʻanga ʻoe langi.”
15A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
15Pea hilifaki ʻe ia hono nima kiate kinautolu, ka ka ʻalu mei ai.
16A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?
16Pea vakai, naʻe haʻu ʻae tokotaha kiate ia, ʻo ne pehē, “ʻE ʻEiki lelei, ko e hā ha meʻa lelei te u fai ke u maʻu ai ʻae moʻui taʻengata?”
17A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
17Pea pehēange ʻe ia kiate ia, “Ko e hā ʻoku ke ui ai au ko e lelei? Ko e tokotaha pe ʻoku lelei ʻaia ko e ʻOtua: ka ko ho loto ke ke hū ki he moʻui pea ke fai ki he ngaahi fekau.”
18Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
18Pea pehē ʻe ia kiate ia, “ʻA fē?” Pea pehē ʻe Sisu, “‘ʻOua naʻa ke fakapō,’ ‘ʻOua naʻa ke tono fefine,’ ‘ʻOua naʻa ke kaihaʻa,’ ‘ʻOua naʻa ke fakamoʻoni loi,’
19Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
19‘Fakaʻapaʻapa ki hoʻo tamai mo hoʻo faʻē:’ pea, ‘Ke ʻofa ki ho kaungāʻapi ʻo hangē pe ko koe.’”
20Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
20Pea pehēange ʻe he talavou kiate ia, “Kuo u fai kotoa pē eni talu ʻeku kei siʻi: ko e hā ʻoku ou kei hala ai?”
21Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
21Pea talaange ʻe Sisu kiate ia, “Kapau ko ho loto ke ke haohaoa, ʻalu ʻo fakatau ʻaia ʻoku ʻaʻau, mo foaki ki he masiva, pea te ke maʻu ai ʻae koloa ʻi he langi: pea ke haʻu, ʻo muimui ʻiate au.”
22Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
22Ka ʻi he fanongo ʻae talavou ki he lea ko ia, naʻa ne ʻalu mamahi: he naʻe lahi ʻene koloa.
23Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
23¶ Pea pehē ai ʻe Sisu ki heʻene kau ākonga, “Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, ʻE faingataʻa ʻaupito ʻae hū ʻae tangata koloaʻia ki he puleʻanga ʻoe langi.
24A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
24Pea ʻoku ou tala foki kiate kimoutolu, ʻoku faingofua ke hū ʻae kāmeli ʻi he avaʻi hui, ʻi he hū ʻae tangata koloaʻia ki he puleʻanga ʻoe ʻOtua.”
25A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
25Pea ʻi he fanongo ki ai ʻene kau ākonga, naʻa nau ofo lahi ʻaupito, ʻonau pehē, “Pea ko hai ʻe moʻui?”
26A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
26Pea vakai ʻe Sisu, ʻo ne pehē kiate kinautolu, “ʻOku ʻikai faʻa fai eni ʻe he tangata; ka ʻoku faʻa fai ʻe he ʻOtua ʻae meʻa kotoa pē.”
27Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
27¶ Pea toki lea ai ʻa Pita, ʻo pehēange kiate ia, “Vakai, kuo mau siʻaki ʻae meʻa kotoa pē, ʻo muimui ʻiate koe: ko e hā te mau maʻu ai?”
28A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
28Pea talaange ʻe Sisu kiate kinautolu, “Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, Ko kimoutolu kuo muimui ʻiate au, ʻoka nofo ʻae Foha ʻoe tangata ki he nofoʻa ʻo hono nāunau, ʻi he fakafoʻou, ʻe nofo ʻakimoutolu foki ki he nofoʻa ʻe hongofulu ma ua, ʻo fakamaau ai ki he faʻahinga ʻe hongofulu ma ua ʻo ʻIsileli.
29A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.
29Pea ko ia fulipē kuo ne liʻaki ʻae fale, pe ʻae kāinga, pe ko e tuofefine, pe ko e tamai, pe ko e faʻē, pe ko e uaifi, pe ʻae fānau, pe ʻae fonua, koeʻuhi ko hoku hingoa, te ne maʻu ʻo taki teau, pea te ne maʻu mo e moʻui taʻengata.
30Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
30Ka ko e tokolahi ʻoku muʻomuʻa te nau muimui; pea ko e muimui ʻe muʻomuʻa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.