Matouš 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
1E GESÙ, messosi a parlare, da capo ragionò loro in parabole, dicendo:
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2Il regno de' cieli è simile ad un re, il qual fece le nozze al suo figliuolo.
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
3E mandò i suoi servitori a chiamar gl'invitati alle nozze, ma essi non vollero venire.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
4Di nuovo mandò altri servitori, dicendo: Dite agl'invitati: Ecco, io ho apparecchiato il mio desinare, i miei giovenchi, e i miei animali ingrassati sono ammazzati, ed ogni cosa è apparecchiata; venite alle nozze.
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5Ma essi non curando sene , se ne andarono, chi alla sua possessione, chi alla sua mercatanzia.
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
6E gli altri, presi i suoi servitori, li oltraggiarono ed uccisero.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
7E quel re, udito ciò, si adirò, e mandò i suoi eserciti, e distrusse que' micidiali, ed arse la lor città.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
8Allora egli disse a' suoi servitori: Ben son le nozze apparecchiate, ma i convitati non n'erano degni.
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
9Andate adunque in su i capi delle strade, e chiamate alle nozze chiunque troverete.
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
10E quei servitori, usciti in su le strade, raunarono tutti coloro che trovarono, cattivi e buoni, e il luogo del le nozze fu ripieno di persone ch'erano a tavola.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
11Or il re, entrato per vedere quei che erano a tavola, vide quivi un uomo che non era vestito di vestimento da nozze.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
12E gli disse: Amico, come sei entrato qua, senza aver vestimento da nozze? E colui ebbe la bocca chiusa.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13Allora il re disse a' servitori: Legategli le mani e i piedi, e toglietelo, e gettatelo nelle tenebre di fuori. Ivi sarà il pianto, e lo stridor dei denti.
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
14Perciocchè molti son chiamati, ma pochi eletti.
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15ALLORA i Farisei andarono, e tenner consiglio come lo sorprenderebbero in fallo nelle sue parole.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
16E gli mandarono i lor discepoli, con gli Erodiani, a dirgli: Maestro, noi sappiamo che tu sei verace, e che insegni la via di Dio in verità, e che non ti curi d'alcuno; perciocchè tu non riguardi alla qualità delle persone degli uomini.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
17Dicci adunque: Che ti par egli? È egli lecito di dare il censo a Cesare, o no?
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18E Gesù, riconosciuta la lor malizia, disse: Perchè mi tentate, o ipocriti?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
19Mostratemi la moneta del censo. Ed essi gli porsero un denaro.
20I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
20Ed egli disse loro: Di chi è questa figura, e questa soprascritta?
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
21Essi gli dissero: Di Cesare. Allora egli disse loro: Rendete dunque a Cesare le cose che appartengono a Cesare, e a Dio le cose che appartengono a Dio.
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
22Ed essi, udito ciò , si maravigliarono, e, lasciatolo, se ne andarono.
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23IN quell'istesso giorno vennero a lui i Sadducei, i quali dicono che non vi è risurrezione, e lo domandarono, dicendo:
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
24Maestro, Mosè ha detto: Se alcuno muore senza figliuoli, sposi il suo fratello per ragione d'affinità la moglie di esso, e susciti progenie al suo fratello.
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25Or appo noi vi erano sette fratelli; e il primo, avendo sposata moglie, morì; e, non avendo progenie, lasciò la sua moglie al suo fratello.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
26Simigliantemente ancora il secondo, e il terzo, fino a tutti e sette.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
27Ora, dopo tutti, morì anche la donna.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
28Nella risurrezione adunque, di cui d'infra i sette sarà ella moglie? poichè tutti l'hanno avuta.
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
29Ma Gesù, rispondendo, disse loro: Voi errate, non intendendo le Scritture, nè la potenza di Dio.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30Perciocchè nella risurrezione non si prendono, nè si dànno mogli; anzi gli uomini son nel cielo come angeli di Dio.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
31E quant'è alla risurrezione de' morti, non avete voi letto ciò che vi fu detto da Dio, quando disse:
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
32Io son l'Iddio d'Abrahamo, e l'Iddio d'Isacco, e l'Iddio di Giacobbe? Iddio non è l'Iddio de' morti, ma de' viventi.
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
33E le turbe, udite queste cose, stupivano della sua dottrina.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34ED i Farisei, udito ch'egli avea chiusa la bocca a' Sadducei, si raunarono insieme.
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
35E un dottor della legge lo domandò, tentandolo, e dicendo:
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
36Maestro, quale è il maggior comandamento della legge?
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
37E Gesù gli disse: Ama il Signore Iddio tuo con tutto il tuo cuore, e con tutta l'anima tua, e con tutta la mente tua.
38To jest přední a veliké přikázání.
38Quest'è il primo, e il gran comandamento.
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
39E il secondo, simile ad esso, è: Ama il tuo prossimo come te stesso.
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
40Da questi due comandamenti dipendono tutta la legge, ed i profeti.
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41ED essendo i Farisei raunati, Gesù domandò loro, dicendo:
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
42Che vi par egli del Cristo? di chi è egli figliuolo? Essi gli dicono: Di Davide.
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
43Egli disse loro: Come adunque Davide lo chiama egli in ispirito Signore, dicendo:
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
44Il Signore ha detto al mio Signore: Siedi alla mia destra, finchè io abbia posti i tuoi nemici per iscannello de' tuoi piedi?
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45Se dunque Davide lo chiama Signore, come è egli suo figliuolo?
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
46E niuno poteva rispondergli nulla; niuno eziandio ardì più, da quel dì innanzi, fargli alcuna domanda.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.