Филибљанима 2
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Ако има дакле које поучење у Христу, или ако има која утеха љубави, ако има која заједница духа, ако има које срце жалостиво и милост,
1Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování,
2испуните моју радост, да једно мислите, једну љубав имате, једнодушни и једномислени:
2Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce,
3Ништа не чините успркос или за празну славу; него понизношћу чините један другог већег од себе.
3Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.
4Не гледајте сваки за своје, него и за других.
4Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných.
5Јер ово да се мисли међу вама шта је и у Христу Исусу,
5Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši,
6који, ако је и био у обличју Божијем, није се отимао да се упореди с Богом;
6Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu,
7него је понизио сам себе узевши обличје слуге, поставши као и други људи и на очи нађе се као човек.
7Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn.
8Понизио сам себе поставши послушан до саме смрти, а смрти крстове.
8A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.
9Зато и Бог Њега повиси, и дарова Му име које је веће од сваког имена.
9Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno,
10Да се у име Исусово поклони свако колено оних који су на небу и на земљи и под земљом;
10Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
11и сваки језик да призна да је Господ Исус Христос на славу Бога Оца.
11A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce.
12Тако, љубазни моји, као што ме свагда слушасте, не само кад сам код вас, него и сад много већма кад нисам код вас, градите спасење своје са страхом и дрхтањем.
12A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte.
13Јер је Бог што чини у вама да хоћете и учините као што Му је угодно.
13Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své.
14Све чините без вике и премишљања.
14Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování,
15Да будете прави и цели, деца Божја без мане усред рода неваљалог и поквареног, у коме светлите као видела на свету,
15Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě,
16придржавајући реч живота, на моју хвалу за дан Христов, да ми не буде узалуд трчање и труд.
16Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.
17Но ако и жртвован будем на жртву и службу вере ваше, радујем се, и радујем се с вама свима.
17A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi.
18Тако и ви радујте се и будите са мном радосни.
18A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou.
19А надам се у Господа Исуса да ћу скоро послати к вама Тимотија, да се и ја развеселим разабравши како сте ви.
19Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte.
20Јер ниједног немам једнаке мисли са собом који се управо брине за вас.
20Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval.
21Јер сви траже шта је њихово, а не шта је Христа Исуса.
21Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše.
22А његово поштење познајете, јер као дете оцу са мном је послужио у јеванђељу.
22Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium.
23Њега, дакле, надам се да ћу послати одмах како разберем шта је за мене.
23Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou.
24А надам се у Господу да ћу и сам скоро доћи к вама.
24Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu.
25Али нађох за потребно да пошаљем к вама брата Епафродита, свог помагача и другара у војевању, а вашег посланика и слугу моје потребе;
25Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám,
26јер жељаше од срца вас све да види, и жаљаше што сте чули да је боловао.
26Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen.
27Јер беше болестан до смрти; но Бог помилова га, не само њега него и мене, да ми не дође жалост на жалост.
27A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl.
28Зато га послах скорије, да се обрадујете кад га опет видите, и мени да олакша мало.
28Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku.
29Примите га, дакле, у Господу са сваком радости, и такве поштујте;
29Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti.
30јер за дело Христово дође до саме смрти, не маривши за свој живот да накнади у служби мојој што вас немам.
30Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.