Лука 2
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1У то време пак изиђе заповест од ћесара Августа да се препише сав свет.
1I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2Ово је био први препис за владања Киринова Сиријом.
2(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3И пођоше сви да се препишу, сваки у свој град.
3I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4Тада пође и Јосиф из Галилеје, из града Назарета у Јудеју у град Давидов који се зваше Витлејем, јер он беше из дома и племена Давидовог,
4Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
5да се препише с Маријом, испрошеном за њега женом, која беше трудна.
5Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6И кад онамо беху, дође време да она роди.
6I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
7И роди Сина свог првенца, и пови Га, и метну Га у јасле; јер им не беше места у гостионици.
7I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
8И беху пастири у оном крају који чуваху ноћну стажу код стада свог.
8A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9И гле, анђео Господњи стаде међу њима, и слава Господња обасја их; и уплашише се врло.
9A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10И рече им анђео: Не бојте се; јер гле, јављам вам велику радост која ће бити свему народу.
10Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11Јер вам се данас роди спас, који је Христос Господ, у граду Давидовом.
11Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12И ето вам знака: Наћи ћете дете повито где лежи у јаслама.
12A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13И уједанпут постаде с анђелом мноштво војника небеских, који хваљаху Бога говорећи:
13A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14Слава на висини Богу, и на земљи мир, међу људима добра воља.
14Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15И кад анђели отидоше од њих на небо, пастири говораху један другом: Хајдемо до Витлејема, да видимо то што се тамо догодило шта нам каза Господ.
15I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16И дођоше брзо, и нађоше Марију и Јосифа и дете где лежи у јаслама.
16I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
17А кад видеше, казаше све што им је казано за то дете.
17A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
18И сви који чуше дивише се томе што им казаше пастири.
18I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
19А Марија чуваше све речи ове и слагаше их у срцу свом.
19Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
20И вратише се пастири славећи и хвалећи Бога за све што чуше и видеше, као што им би казано.
20I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
21И кад се наврши осам дана да Га обрежу, наденуше Му име Исус, као што је анђео рекао док се још није био ни заметнуо у утроби.
21A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
22И кад дође време да иду на молитву по закону Мојсијевом, донеше Га у Јерусалим да Га метну пред Господа,
22A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
23(као што је написано у закону Господњем: Да се свако дете мушко које најпре отвори материцу посвети Господу;)
23(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
24и да принесу прилог, као што је речено у закону Господњем, две грлице, или два голубића.
24A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
25И гле, беше у Јерусалиму човек по имену Симеун, и тај човек беше праведан и побожан, који чекаше утехе Израиљеве, и Дух Свети беше у њему.
25A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
26И њему беше Свети Дух казао да неће видети смрт док не види Христа Господњег.
26A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
27И каза му Дух те дође у цркву; и кад донесоше родитељи дете Исуса да сврше за Њега закон по обичају,
27Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
28и он Га узе на руке своје, и хвали Бога и рече:
28Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
29Сад отпушташ с миром слугу свог, Господе, по речи својој;
29Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
30Јер видеше очи моје спасење Твоје,
30Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
31Које си уготовио пред лицем свих народа,
31Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
32Видело, да обасја незнабошце, и славу народа Твог Израиља.
32Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
33И Јосиф и мати Његова чуђаху се томе што се говораше за Њега.
33Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
34И благослови их Симеун, и рече Марији, матери Његовој: Гле, Овај лежи да многе обори и подигне у Израиљу, и да буде знак против кога ће се говорити
34I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35(а и теби самој пробошће нож душу), да се открију мисли многих срца.
35(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36И беше Ана пророчица, кћи Фануилова, од колена Асировог; она је остарела, а седам је година живела с мужем од девојаштва свог,
36Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
37и удова око осамдесет и четири године, која не одлажаше од цркве, и служаше Богу дан и ноћ постом и молитвама.
37A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38И она у тај час дође, и хваљаше Господа и говораше за Њега свима који чекаху спасења у Јерусалиму.
38A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
39И кад свршише све по закону Господњем, вратише се у Галилеју у град свој Назарет.
39Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
40А дете растијаше и јачаше у духу, и пуњаше се премудрости, и благодат Божија беше на Њему.
40Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
41И родитељи Његови иђаху сваке године у Јерусалим о празнику пасхе.
41I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
42И кад Му би дванаест година, дођоше они у Јерусалим по обичају празника;
42A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
43и кад дане проведоше и они се вратише, оста дете Исус у Јерусалиму; и не знаде Јосиф и мати Његова;
43A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
44него мислећи да је с друштвом, отидоше дан хода, и стадоше Га тражити по родбини и по знанцима.
44Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
45И не нашавши Га вратише се у Јерусалим да Га траже.
45A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
46И после три дана нађоше Га у цркви где седи међу учитељима, и слуша их, и пита их,
46I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
47и сви који Га слушаху дивљаху се Његовом разуму и одговорима.
47A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
48И видевши Га зачудише се, и мати Његова рече Му: Сине! Шта учини нама тако? Ево отац твој и ја са страхом тражисмо те.
48A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
49И рече им: Зашто сте ме тражили? Зар не знате да мени треба у оном бити што је Оца мог?
49I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
50И они не разумеше речи што им рече.
50Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
51И сиђе с њима и дође у Назарет; и беше им послушан. И мати Његова чуваше све речи ове у срцу свом.
51I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52И Исус напредоваше у премудрости и у расту и у милости код Бога и код људи.
52A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.