Kazatel 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
1Боље је име него добро уље, и дан смртни него дан у који се ко роди.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
2Боље је ићи у кућу где је жалост него где је гозба, јер је онде крај сваког човека, и ко је жив, слаже у срце своје.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
3Боља је жалост него смех, јер кад је лице невесело, срце постаје боље.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
4Срце је мудрих људи у кући где је жалост, а срце безумних у кући где је весеље.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
5Боље је слушати карање мудрога него да ко слуша песму безумних.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
6Јер као што прашти трње под лонцем, такав је смех безумников; и то је таштина.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
7Насиље обезумљује мудрога, и поклон изопачује срце.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
8Бољи је крај ствари него почетак јој; бољи је ко је стрпљивог духа неголи ко је поноситог духа.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
9Не буди нагао у духу свом на гнев, јер гнев почива у недрима безумних.
10Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
10Не говори: Шта је то, те су пређашњи дани били бољи од ових? Јер не би било мудро да за то питаш.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
11Добра је мудрост с имањем, и корисна је онима који виде сунце.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
12Јер је мудрост заклон, и новци су заклон; али је претежније знање мудрости тим што даје живот ономе ко је има.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
13Погледај дело Божије; јер ко може исправити шта Он искриви?
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
14У добро време уживај добро, а у зло време гледај, јер је Бог створио једно према другом за то да човек не зна шта ће бити.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
15Свашта видех за времена таштине своје: праведника који пропада у правди својој, и безбожника који дуго живи у својој злоћи.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
16Не буди сувише праведан ни сувише мудар; зашто би себе упропастио?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
17Не буди сувише безбожан ни луд; зашто би умро пре времена?
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
18Добро је да држиш једно, а друго да не пушташ из руке; јер ко се боји Бога избавиће се од свега.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
19Мудрост крепи човека више него десет кнезова који су у граду.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
20Доиста нема човека праведног на земљи који твори добро и не греши.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
21Не узимај на ум свашта што се говори, ако би и слугу свог чуо где те псује;
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
22јер срце твоје зна да си и ти више пута псовао друге.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
23Све то огледах мудрошћу и рекох: Бићу мудар; али мудрост беше далеко од мене.
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
24Шта је тако далеко и врло дубоко, ко ће наћи?
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
25Окретох се срцем својим да познам и извидим и изнађем мудрост и разум, и да познам безбожност лудости и лудост безумља.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
26И нађох да је горча од смрти жена којој је срце мрежа и пругло, којој су руке окови; ко је мио Богу, сачуваће се од ње, а грешника ће ухватити она.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
27Гле, то нађох, вели проповедник, једно према другом, тражећи да разумем.
28Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
28Још тражи душа моја, али не нађох. Човека једног у хиљаде нађох, али жене међу свима не нађох.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
29Само, гле, ово нађох: да је Бог створио човека доброг; а они траже свакојаке помисли.
30Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?
no verse 30 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.