Kazatel
Chapter 7
Kralice Bible (1613)
vs Old Persian Versio…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Kazatel 7

Kralice Bible (1613)
Old Persian Version (ترجمه قدیم)
1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
1نیک نامی از روغن معطر بهتر است و روزممات از روز ولادت.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
2رفتن به خانه ماتم از رفتن به خانه ضیافت بهتر است زیرا که این آخرت همه مردمان است و زندگان این را در دل خود می‌نهند.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
3حزن از خنده بهتر است زیرا که ازغمگینی صورت دل اصلاح می‌شود.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
4دل حکیمان در خانه ماتم است و دل احمقان در خانه شادمانی.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
5شنیدن عتاب حکیمان بهتر است از شنیدن سرود احمقان،
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
6زیرا خنده احمقان مثل صدای خارها در زیر دیگ است و این نیز بطالت است.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
7به درستی که ظلم، مرد حکیم را جاهل می‌گرداند و رشوه، دل را فاسد می‌سازد.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
8انتهای امر از ابتدایش بهتر است و دل حلیم از دل مغرور نیکوتر.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
9در دل خود به زودی خشمناک مشو زیرا خشم در سینه احمقان مستقرمی شود.
10Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
10مگو چرا روزهای قدیم از این زمان بهتربود زیرا که در این خصوص از روی حکمت سوال نمی کنی.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
11حکمت مثل میراث نیکو است بلکه به جهت بینندگان آفتاب نیکوتر.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
12زیرا که حکمت ملجایی است و نقره ملجایی؛ اما فضیلت معرفت این است که حکمت صاحبانش را زندگی می‌بخشد.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
13اعمال خدا را ملاحظه نما زیرا کیست که بتواند آنچه را که او کج ساخته است راست نماید؟
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
14در روز سعادتمندی شادمان باش و درروز شقاوت تامل نما زیرا خدا این را به ازاء آن قرار داد که انسان هیچ‌چیز را که بعد از او خواهدشد دریافت نتواند کرد.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
15این همه را در روزهای بطالت خود دیدم. مرد عادل هست که در عدالتش هلاک می‌شود و مرد شریر هست که در شرارتش عمر دراز دارد.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
16پس گفتم به افراط عادل مباش و خود را زیاده حکیم مپندار مبادا خویشتن را هلاک کنی.
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
17و به افراط شریر مباش و احمق مشو مبادا پیش ازاجلت بمیری.
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
18نیکو است که به این متمسک شوی و از آن نیز دست خود را برنداری زیرا هرکه از خدا بترسد، از این هر دو بیرون خواهد آمد.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
19حکمت مرد حکیم را توانایی می‌بخشدبیشتر از ده حاکم که در یک شهر باشند.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
20زیرامرد عادلی در دنیا نیست که نیکویی ورزد و هیچ خطا ننماید.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
21و نیز به همه سخنانی که گفته شود دل خودرا منه، مبادا بنده خود را که تو را لعنت می‌کندبشنوی.
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
22زیرا دلت می‌داند که تو نیز بسیار بارهادیگران را لعنت نموده‌ای.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
23این همه را با حکمت آزمودم و گفتم به حکمت خواهم پرداخت اما آن از من دور بود.
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
24آنچه هست دور و بسیار عمیق است. پس کیست که آن را دریافت نماید؟
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
25پس برگشته دل خود را بر معرفت و بحث و طلب حکمت وعقل مشغول ساختم تا بدانم که شرارت حماقت است و حماقت دیوانگی است.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
26و دریافتم که زنی که دلش دامها و تله‌ها است و دستهایش کمندها می‌باشد، چیز تلختر از موت است. هر‌که مقبول خدا است، از وی رستگار خواهد شد اماخطاکار گرفتار وی خواهد گردید.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
27جامعه می‌گوید که اینک چون این را با آن مقابله کردم تا نتیجه را دریابم این را دریافتم،
28Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
28که جان من تا به حال آن را جستجو می‌کند ونیافتم. یک مرد از هزار یافتم اما از جمیع آنها زنی نیافتم.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
29همانا این را فقط دریافتم که خدا آدمی را راست آفرید، اما ایشان مخترعات بسیار طلبیدند.
30Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?
no verse 30 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.