Kazatel 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
1Hminhoihaih loe atho kana hmuihoih tui pongah hoih kue; duekhaih ni loe tapenhaih ni pongah hoih kue.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
2Buhraenghaih im ah caeh pongah loe kadueh kami im ah caeh to hoih kue; duekhaih loe kaminawk boih hanah boenghaih loklam ah oh pongah, kahing kaminawk mah palung thungah pakuem han angaih.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
3Pahnuih pongah palungset to hoih kue; palungsae mikhmai mah poeknawmhaih to khuk.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
4Palungha ih palung loe palungsethaih tongh kami im ah oh, toe kamthu ih palung loe kanawm acaenghaih im ah oh.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
5Kamthunawk ih laa to tahngaih pongah loe, palungha kami zoehhaih lok tahngaih to hoih kue.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
6Kamthunawk pahnuihaih lok loe long laom tlim ih hmai tapraek soekhringkung baktiah oh; hae doeh azom pui ni.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
7Kami pacaekthlaekhaih mah palungha kami to amthusak moe, bokhaih tangqum mah palung amrosak.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
8Hmuen boenghaih loe amtonghaih pongah hoih kue, amtueng suthaih loe amoek pongah hoih kue.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
9Karangah palungphui hmah, kamthunawk ih palung thungah loe palungphuihaih to oh.
10Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
10Tipongah canghnii ih aninawk loe vaihi thuem ih aninawk pongah hoih kue loe, tiah dueng hmah; to baktih lokduenghaih loe palungha lok na ai ni.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
11Palunghahaih loe qawk baktiah hoih moe, ni hnu kaminawk hanah amekhaih oh.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
12Phoisa loe pakaahaih ah oh baktih toengah, palunghahaih doeh pakaahaih ah oh; toe palunghahaih mah tacawtsak ih amekhaih loe hae ni; palunghahaih tawn kaminawk hanah hinghaih to paek.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
13Sithaw mah sak ih hmuen to poek ah; anih mah angkawnsak tangcae ih hmuen to mi mah maw patoeng thai tih?
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
14Atue hoih li naah anghoe ah; toe atue set naah khopoek ah; kami mah hmabang angzo han koi hmuen to panoek thai han ai ah, Sithaw mah taham sae kahoih maeto pacoeng maeto phaksak.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
15Azom pui ah ka hing nathung hmuennawk boih to ka hnuk boeh; katoeng kami loe a toenghaih pongah duek moe, kasae kami loe sethaih hoiah saning kasawk ah hing lat.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
16Toeng hmoek hmah loe, palungha hmoek hmah; tipongah nangmah hoi nangmah to nam ro han loe?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
17Sae hmoek hmah loe, kamthu baktiah doeh om hmah; tipongah atue pha ai naah na duek han loe?
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
18Pathlong ving ai ah, patawn caeng han kaom hmuen maeto loe hae ni; ue, Sithaw zii kami loe hmuennawk boih thung hoiah loih tih.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
19Palungha kami maeto loe palunghahaih hoiah, vangpui thungah kaom thacak kami hato pongah thacak kue.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
20Zaehaih sah vai ai, kahoih hmuen khue kasah, katoeng kami hae long nuiah mi doeh om ai.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
21Minawk mah thuih ih lok boih to tahngai hmah; to tiah na sak nahaeloe na tamna mah ang padaeng ih lok to na thaih moeng tih.
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
22Nang doeh minawk kasae na thuih toeng, tiah na palung mah panoek.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
23Hae hmuennawk hae palunghahaih hoiah ka tanoek boih boeh; palunghahaih hoiah ka koep han boeh, tiah ka thuih, toe palunghahaih to ka phak vawt.
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
24Kangthla parai hmuen, kathuk parai hmuen to mi mah maw hnu thai tih?
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
25Palunghahaih hoiah ohhaih takung to pakrong moe, panoek thaih pacoengah, kasae kaminawk amthuhaih hoi kamthunawk amthuhaih panoek thai hanah, ka poekhaih palungthin to ka paqoi.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
26Dongh hoi palok baktiah poekhaih katawn, qui hoiah kakom thaih nongpata loe duekhaih pongah khaa kue, tiah ka panoek; Sithaw zii kami loe anih khae hoiah loih tih, toe kazae kami loe anih khaeah aman tih.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
27Khenah, patukkung mah ka hnuk ih hmuen loe hae tiah oh; ka pakrong moe, ka hnu ai ih hmuen hnuk thai hanah, maeto pacoeng maeto ka pakoep naah,
28Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
28nongpa sangto thungah kami katoeng maeto ka hnuk, toe nongpatanawk boih thungah katoeng kami maeto doeh ka hnu ai.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
29Khenah, ka hnuk ih hmuen maeto loe, Sithaw mah kami to katoengah sak, toe kaminawk loe pop parai hmuen to sak hanah pakrong o lat.
30Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?
no verse 30 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.