Jób 30
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
1Toe vaihi loe kai pongah saning kanawk kaminawk mah ang pahnui o thuih, nihcae ampanawk loe ka panuet moe, tuutoep uinawk hoi nawnto suek han mataeng doeh ka koeh ai.
2Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
2Ue, nihcae ban thacakhaih loe kai han tidoeh avanghaih om ai, nihcae thacakhaih loe anghmat boih boeh.
3Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
3Nihcae loe zok amthlam o pongah, minawk hoi angkom o ai; kami om ai angqai krang praezaek ah ni amhet o.
4Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
4Kapring thungah phrohnawk to a aah o moe, caak hanah imphok kung tangzun to takaeh o.
5Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
5Nihcae loe kaminawk ohhaih ahmuen hoiah haek o moe, (kamqu hangh thuih baktih hangh o thuih;)
6Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
6tahawt thung ih cathaeng khaw thungah oh o moe, longkhaw thung hoi lungsong khaw thungah a oh o.
7V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
7Kapring thungah hrang baktiah hangh o moe, soekhring thungah nawnto amkhueng o.
8Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
8Nihcae loe kamthu caa ah oh o, ue, khosak kasae kaminawk ih caa ah oh o moe, prae thung hoi haek ih kaminawk ah oh o.
9Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
9Vaihi loe nihcae mah laa ang sak o thuih; ue, nihcae mah kasae thuih ih kami ah ka oh boeh.
10V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
10Nihcae mah ang panuet o moe, kangthla ah ang oh o taak; ka mikhmai tamtui hoi pathoih hanah tongaah o ai.
11Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
11Sithaw mah kalii hoiah ang kah moe, ang pacaekthlaek pongah, ka hmaa ah angsumhaih tawn o ai boeh.
12Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
12Ka bantang bangah thendoengnawk angthawk o moe, ka khok hae ang cawh o; kai amrohaih loklam to a sak o.
13Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
13Ka loklam to phraek o moe, kai amtimh hanah azom o; nihcae bomhkung mi doeh om ai.
14Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
14Nihcae loe kalen pui akhaw thungah kakun tui baktiah, kai amrosak hanah tha hoi kai khaeah ang cawnh o.
15Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
15Zitthok hmuennawk to ka nuiah phak moe, takhi song baktiah ka hinghaih hnukah patom o; ka tawnh ih hmuenmae loe tamai baktiah anghmat boeh.
16A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
16Vaihi ka palungthin koih boeh moe, patangkhanghaih aninawk mah ang naeh boeh.
17Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
17Aqum mah ka huh hae thunh moe, thaqui kana ka pauep thai ai boeh.
18Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
18Ka nathaih nung parai pongah, kaimah ih khubuen mah zaeng ih baktih toengah, ang zaeng caeng.
19Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
19Anih mah tangnong thungah ang nuih, kai loe maiphu hoi tavai baktiah ni ka oh sut boeh.
20Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
20Ka Angraeng Nang khaeah ka qah, toe nang pathim ai; kang doet tahang, toe tiah doeh nang sah ai.
21Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
21Ka nuiah tahmenhaih na tawn ai; thacakhaih na ban hoiah nang pacaekthlaek.
22Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
22Kai hae nang toengh tahang moe, takhi to nang thuengsak pongah, ka takpum hae nam rosak ving boeh.
23Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
23Kahing kaminawk boih hanah na sak pae ih im hoi duekhaih thungah, nang caeh haih tih, tiah ka panoek.
24Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
24Sithaw mah amrohaih phaksak hanah ban phok naah, nihcae mah tahmenhaih hni o langla cadoeh, atho om ai boeh.
25Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
25Raihaih tongh kami to ka qah haih ai maw? Amtang kami palung ka sae haih ai maw?
26Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
26Kahoih hmuen ka zing naah, kasae hmuen to angzoh; aanghaih ka zing naah, vinghaih to angzoh.
27Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
27Kai ih pathin loe bet moe, anghakhaih om ai; patangkhanghaih aninawk loe kai tongh hanah angzoh o.
28Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
28Niduem naah palungsethaih hoiah ka oh; kaminawk amkhuenghaih ahmuen ah kang doet moe, ka hang.
29Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
29Kai loe pahui puinawk ih nawkamya ah ka oh moe, bukbuhnawk ih ampui ah ka oh.
30Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
30Ka nganhin loe amnum moe, ka huhnawk doeh kabae thuih pa ai boeh.
31A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
31Kai ih katoeng loe palungsethaih ah angcoeng boeh, kai ih tamoi doeh qahhaih lok ah ni angcoeng ving boeh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.