Јован 2
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1И трећи дан би свадба у Кани галилејској, и онде беше мати Исусова.
1Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
2А позван беше и Исус и ученици Његови на свадбу.
2A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
3И кад неста вина, рече мати Исусова Њему: Немају вина.
3Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
4Исус јој рече: Шта је мени до тебе жено? Још није дошао мој час.
4Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
5Рече мати Његова слугама: Шта год вам рече учините.
5Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
6А онде беше шест водених судова од камена, постављених по обичају јеврејског чишћења, који узимаху по два или по три ведра.
6I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
7Рече им Исус: Напуните судове воде. И напунише их до врха.
7Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
8И рече им: Захватите сад и носите куму. И однесоше.
8I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
9А кад окуси кум од вина које је постало од воде, и не знаше откуда је (а слуге знаху које су захватиле воду), зовну кум женика,
9A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,
10и рече му: Сваки човек најпре добро вино износи, а кад се опију онда рђавије; а ти си чувао добро вино досле.
10A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
11Ово учини Исус почетак чудесима у Кани галилејској, и показа славу своју; и ученици Његови вероваше Га.
11To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
12Потом сиђе у Капернаум, Он и мати Његова, и браћа Његова, и ученици Његови, и онде стајаше не много дана.
12Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
13И близу беше пасха јеврејска, и изиђе Исус у Јерусалим.
13Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
14И нађе у цркви где седе они што продаваху волове и овце и голубове, и који новце мењаху.
14A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
15И начинивши бич од узица, изгна све из цркве, и овце и волове; и мењачима просу новце и столове испремета;
15A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
16и рече онима што продаваху голубове: Носите то одавде, и не чините од дома Оца мог дом трговачки.
16A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
17А ученици се Његови опоменуше да у писму стоји: Ревност за кућу Твоју изједе ме.
17I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
18А Јевреји одговарајући рекоше Му: Какав нам знак показујеш, да то можеш чинити?
18Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
19Исус одговори и рече им: Развалите ову цркву, и за три дана ћу је подигнути.
19Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
20А Јевреји рекоше: Четрдесет и шест година грађена је ова црква, а ти за три дана да је подигнеш?
20I řekli Židé: Ètyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
21А Он говораше за цркву тела свог.
21Ale on pravil o chrámu těla svého.
22А кад уста из мртвих, опоменуше се ученици Његови да ово говораше, и вероваше писму и речи коју рече Исус.
22A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
23А кад беше у Јерусалиму на празник пасхе, многи вероваше у име Његово, видећи чудеса Његова која чињаше.
23A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
24Али Исус не повераваше им себе; јер их све знаше,
24Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
25и не требаше Му да ко сведочи за човека; јер сам знаше шта беше у човеку.
25Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.