Јован 9
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1И пролазећи виде човека слепог од рођења.
1Pomíjeje Ježíš, uzřel člověka slepého od narození.
2И запиташе Га ученици Његови говорећи: Рави! Ко сагреши, или овај или родитељи његови, те се роди слеп?
2I otázali se učedlníci jeho, řkouce: Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li, čili rodičové jeho, že se slepý narodil?
3Исус одговори: Ни он сагреши ни родитељи његови, него да се јаве дела Божија на њему.
3Odpověděl Ježíš: Ani tento nezhřešil, ani rodičové jeho, ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm.
4Мени ваља радити дела Оног који ме посла док је дан: доћи ће ноћ кад нико не може радити.
4Jáť musím dělati dílo toho, kterýž mne poslal, dokudž den jest. Přicházíť noc, kdyžto žádný nebude moci dělati.
5Док сам на свету видело сам свету.
5Dokudž jsem na světě, Světlo jsem světa.
6Рекавши ово пљуну на земљу и начини као од пљувачке, и помаза калом очи слепоме,
6To pověděv, plinul na zemi, a učinil bláto z sliny, i pomazal tím blátem oči slepého.
7и рече: Иди умиј се у бањи силоамској (које значи послан). Отиде, дакле, и уми се, и дође гледајући.
7A řekl jemu: Jdi, umej se v rybníku Siloe, jenž se vykládá: Poslaný. A on šel a umyl se, i přišel, vida.
8А суседи и који га беху видели пре да беше слеп говораху: Није ли ово онај што сеђаше и прошаше?
8Sousedé pak a ti, kteříž jej prve vídali slepého, řekli: Však tento jest, kterýž sedával a žebral?
9Једни говораху: Он је; а други: Налик је на њ. А он говораше: Ја сам.
9Jiní pravili, že ten jest, a jiní, že jest podoben k němu. Ale on pravil: Já jsem.
10Тада му говораху: Како ти се отворише очи?
10Tedy řekli jemu: Kterak jsou otevříny oči tvé?
11Он одговори и рече: Човек који се зове Исус начини као, и помаза очи моје, и рече ми: Иди у бању силоамску и умиј се. А кад отидох и умих се, прогледах.
11On odpověděl a řekl: Èlověk ten, kterýž slove Ježíš, bláto učinil a pomazal očí mých, a řekl mi: Jdi k rybníku Siloe, a umej se. I odšed a umyv se, prohlédl jsem.
12Тада му рекоше: Где је он? Рече: Не знам.
12I řekli jemu: Kde jest ten člověk? Řekl: Nevím.
13Тада га поведоше к фарисејима, оног што беше некад слеп.
13Tedy přivedli toho, kterýž někdy byl slepý, k farizeům.
14А беше субота кад начини Исус као и отвори му очи.
14Byla pak sobota, když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho.
15Тада га опет питаху и фарисеји како прогледа. А он им рече: Као метну ми на очи, и умих се и видим.
15I tázali se ho opět i farizeové, kterak by prozřel. On pak řekl jim: Bláto položil mi na oči, a umyl jsem se, i vidím.
16Тада говораху неки од фарисеја: Није овај човек од Бога јер не светкује суботе. Други говораху: Како може човек грешан таква чудеса чинити? И поста распра међу њима.
16Tedy někteří z farizeů řekli: Tento člověk není z Boha, nebo neostříhá soboty. Jiní pravili: Kterak může člověk hříšný takové divy činiti? I byla různice mezi nimi.
17Рекоше, дакле, опет слепцу: Шта кажеш ти за њега што ти отвори очи твоје? А он рече: Пророк је.
17Tedy řekli opět slepému: Co ty o něm pravíš, že otevřel oči tvé? A on řekl: Že prorok jest.
18Тада Јевреји не вероваше за њега да беше слеп и прогледа, док не дозваше родитеље оног што је прогледао,
18I nevěřili Židé o něm, by slepý byl a prozřel, až povolali rodičů toho, kterýž byl prozřel.
19и запиташе их говорећи: Је ли ово ваш син за кога ви говорите да се роди слеп? Како, дакле, сад види?
19A otázali se jich, řkouce: Jest-li ten syn váš, o kterémž vy pravíte, že by se slepý narodil? Kterakž pak nyní vidí?
20А родитељи његови одговорише им и рекоше: Знамо да је ово син наш и да се роди слеп,
20Odpověděli jim rodičové jeho a řekli: Vímeť, že tento jest syn náš a že se slepý narodil.
21а како сад види не знамо: или ко му отвори очи ми не знамо; он је велики, питајте њега, нека сам каже за себе.
21Ale kterak nyní vidí, nevíme; aneb kdo jest otevřel oči jeho, myť nevíme. Však má léta, ptejte se ho, on sám za sebe mluviti bude.
22Ово рекоше родитељи његови, јер се бојаху Јевреја; јер се Јевреји беху договорили да буде искључен из зборнице ко Га призна за Христа.
22Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.
23Зато рекоше родитељи његови: Он је велики, питајте њега.
23Protož řekli rodičové jeho: Máť léta, ptejte se jeho.
24Тада, по други пут дозваше човека који је био слеп и рекоше му: Дај Богу славу; ми знамо да је човек овај грешан.
24I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.
25А он одговори и рече: Је ли грешан не знам; само знам да ја бејах слеп, а сад видим.
25I odpověděl on a řekl: Jest-li hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý, již nyní vidím.
26Тада му опет рекоше: Шта ти учини, како отвори очи твоје?
26I řekli jemu opět: Coť učinil? Kterak otevřel oči tvé?
27Одговори им: Ја вам већ казах, и не слушасте; шта ћете опет слушати? Већ ако и ви хоћете ученици његови да будете?
27Odpověděl jim: Již jsem vám pověděl, a neslyšeli jste? Což opět chcete slyšeti? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti?
28А они га укорише, и рекоше му: Ти си ученик његов, а ми смо ученици Мојсијеви.
28I zlořečili jemu a řekli: Budiž ty sám učedlníkem jeho, ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci.
29Ми знамо да с Мојсијем говори Бог; а овог не знамо откуда је.
29My víme, že Mojžíšovi mluvil Bůh, tento pak nevíme, odkud jest.
30А човек одговори и рече им: То и јесте за чудо што ви не знате откуд је, а Он отвори очи моје.
30Odpověděl ten člověk a řekl jim: Toť jest jistě divná věc, že vy nevíte, odkud jest, a otevřel oči mé.
31А знамо да Бог не слуша грешника; него ако ко поштује Бога и вољу Његову твори, оног слуша.
31Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.
32Откако је света није чувено да ко отвори очи рођеном слепцу.
32Od věku není slýcháno, aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného.
33Кад Он не би био од Бога не би могао ништа чинити.
33Byť tento nebyl od Boha, nemohlť by nic učiniti.
34Одговорише и рекоше му: Ти си се родио сав у гресима, па зар ти нас да учиш? И истераше га напоље.
34Odpověděli a řekli jemu: Ty jsi všecken se v hříších narodil, a ty náš učíš? I vyhnali jej ven.
35Исус чу да га истераше напоље; и нашавши га рече му: Верујеш ли ти Сина Божијег?
35Uslyšel pak Ježíš, že jsou jej vyhnali ven. A když jej nalezl, řekl jemu: Věříš-liž ty v Syna Božího?
36Он одговори и рече: Ко је, Господе, да Га верујем?
36Odpověděl on a řekl: I kdož jest, Pane, abych věřil v něho?
37А Исус му рече: И видео си га, и који говори с тобом он је.
37I řekl jemu Ježíš: I viděl jsi ho, a kterýž mluví s tebou, onť jest.
38А он рече: Верујем Господе! И поклони Му се.
38A on řekl: Věřím, Pane, a klaněl se jemu.
39И рече Исус: Ја дођох на суд на овај свет, да виде који не виде, и који виде да постану слепи.
39I řekl jemu Ježíš: Na soud přišel jsem já na tento svět, aby ti, kteříž nevidí, viděli, a ti, jenž vidí, aby slepí byli.
40И чуше ово неки од фарисеја који беху с Њим, и рекоше Му: Еда ли смо ми слепи?
40I slyšeli to někteří z farizeů, kteříž s ním byli, a řekli jemu: Zdali i my slepí jsme?
41Рече им Исус: Када бисте били слепи не бисте имали греха, а сад говорите да видите, тако ваш грех остаје.
41Řekl jim Ježíš: Byste slepí byli, hříchu byste neměli; ale nyní pravíte: Vidíme, protož hřích váš zůstává.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.