Јован 14
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Да се не плаши срце ваше, верујте Бога, и мене верујте.
1Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
2Многи су станови у кући Оца мог. А да није тако, казао бих вам; идем да вам приправим место.
2V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
3И кад отидем и приправим вам место, опет ћу доћи, и узећу вас к себи да и ви будете где сам ја.
3Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
4И куда ја идем знате, и пут знате.
4A kam já jdu, víte, i cestu víte.
5Рече Му Тома: Господе! Не знамо куда идеш; и како можемо пут знати?
5Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
6Исус му рече: Ја сам пут и истина и живот; нико неће доћи к Оцу до кроза ме.
6Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
7Кад бисте мене знали онда бисте знали и Оца мог; и одселе познајете Га, и видесте Га.
7Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
8Рече Му Филип: Господе! Покажи нам Оца и биће нам доста.
8Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
9Исус му рече: Толико сам време с вама и ниси ме познао, Филипе? Који виде мене, виде Оца; па како ти говориш: Покажи нам Оца?
9Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?
10Зар не верујеш да сам ја у Оцу и Отац у мени? Речи које вам ја говорим не говорим од себе; него Отац који стоји у мени Он твори дела.
10A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
11Верујте мени да сам ја у Оцу и Отац у мени; ако ли мени не верујете, верујте ми по тим делима.
11Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi.
12Заиста, заиста вам кажем: који верује мене, дела која ја творим и он ће творити, и већа ће од ових творити; јер ја идем к Оцу свом;
12Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému.
13и шта год заиштете у Оца у име моје, оно ћу вам учинити, да се прослави Отац у Сину.
13A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
14И ако шта заиштете у име моје, ја ћу учинити.
14Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
15Ако имате љубав к мени, заповести моје држите.
15Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.
16И ја ћу умолити Оца, и даће вам другог утешитеља да буде с вама вавек:
16A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
17Духа истине, ког свет не може примити, јер Га не види нити Га познаје; а ви Га познајете, јер у вама стоји, и у вама ће бити.
17Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude.
18Нећу вас оставити сиротне; доћи ћу к вама.
18Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
19Још мало и свет мене више неће видети; а ви ћете ме видети; јер ја живим, и ви ћете живети.
19Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, a i vy živi budete.
20У онај ћете ви дан дознати да сам ја у Оцу свом, и ви у мени, и ја у вама.
20V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
21Ко има заповести моје и држи их, он је онај што има љубав к мени; а који има љубав к мени имаће к њему љубав Отац мој; и ја ћу имати љубав к њему, и јавићу му се сам.
21Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.
22И рече Му Јуда, не Искариотски: Господе! Шта је то да ћеш се нама јавити а не свету?
22Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
23Исус одговори и рече му: Ко има љубав к мени, држаће реч моју; и Отац мој имаће љубав к њему; и к њему ћемо доћи, и у њега ћемо се станити.
23Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
24Који нема љубави к мени не држи моје речи; а реч што чујете није моја него Оца који ме посла.
24Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
25Ово вам казах док сам с вама.
25Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
26А утешитељ, Дух Свети, ког ће Отац послати у име моје, Он ће вас научити свему и напоменуће вам све што вам рекох.
26Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
27Мир вам остављам, мир свој дајем вам; не дајем вам га као што свет даје, да се не плаши срце ваше и да се не боји.
27Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
28Чусте да вам ја казах: идем и доћи ћу к вама. Кад бисте имали љубав к мени, онда бисте се обрадовали што рекох: идем к Оцу; јер је Отац мој већи од мене.
28Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest.
29И сад вам казах, пре док се није збило, да верујете кад се збуде.
29A nyní pověděl jsem vám, prve nežli by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
30Већ нећу много говорити с вама; јер иде кнез овог света, и у мени нема ништа.
30Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
31Него да види свет да имам љубав к Оцу, и као што ми заповеди Отац онако творим. Устаните, хајдемо одавде.
31Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázání dal Otec, tak činím. Vstaňte, pojďme odtud.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.