Проповедник 3
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Свему има време, и сваком послу под небом има време.
1Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.
2Има време кад се рађа, и време кад се умире; време кад се сади, и време кад се чупа посађено;
2Jest čas rození i čas umírání, čas sázení a čas vykopání, což vsazeno bývá;
3Време кад се убија, и време кад се исцељује; време кад се разваљује, и време кад се гради.
3Èas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavení;
4Време плачу и време смеху; време ридању и време игрању;
4Èas pláče a čas smíchu, čas smutku a čas proskakování;
5Време кад се размеће камење, и време кад се скупља камење; време кад се грли, и време кад се оставља грљење;
5Èas rozmítání kamení a čas shromažďování kamení, čas objímání a čas vzdálení se od objímání;
6Време кад се тече, и време кад се губи; време кад се чува, и време кад се баца;
6Èas hledání a čas ztracení, čas chování a čas zavržení;
7Време кад се дере, и време кад се сашива; време кад се ћути и време кад се говори.
7Èas roztrhování a čas sšívání, čas mlčení a čas mluvení;
8Време кад се љуби, и време кад се мрзи; време рату и време миру.
8Èas milování a čas nenávidění, čas boje a čas pokoje.
9Каква је корист ономе који ради од оног око чега се труди?
9Co tedy má ten, kdo práci vede, z toho, o čemž pracuje?
10Видео сам послове које је Бог дао синовима људским да се муче око њих.
10Viděl jsem zaměstknání, kteréž dal Bůh synům lidským, aby se jím trápili.
11Све је учинио да је лепо у своје време, и савет метнуо им је у срце, али да не може човек докучити дела која Бог твори, ни почетка ни краја.
11Sám všecko činí ušlechtile časem svým, nýbrž i žádost světa dal v srdce jejich, aby nestihal člověk díla toho, kteréž dělá Bůh, ani počátku ani konce.
12Дознах да нема ништа боље за њих него да се веселе и чине добро за живота свог.
12Odtud seznávám, že nic lepšího nemají, než aby se veselili, a činili dobře v životě svém,
13И кад сваки човек једе и пије и ужива добра од сваког труда свог, то је дар Божји.
13Ač i to, když všeliký člověk jí a pije, a užívá dobrých věcí ze všelijaké práce své, jest dar Boží.
14Дознах да шта год твори Бог оно траје довека, не може му се ништа додати нити се од тога може шта одузети; и Бог твори да би Га се бојали.
14Znám, že cožkoli činí Bůh, to trvá na věky; nemůže se k tomu nic přidati, ani od toho co odjíti. A činí to Bůh, aby se báli oblíčeje jeho.
15Шта је било то је сада, и шта ће бити то је већ било; јер Бог повраћа шта је прошло.
15To, což bylo, i nyní jest, a což bude, již bylo; nebo Bůh obnovuje to, což pominulo.
16Још видех под сунцем где је место суда безбожност и место правде безбожност.
16Přesto viděl jsem ještě pod sluncem na místě soudu bezbožnost, a na místě spravedlnosti nespravedlnost.
17И рекох у срцу свом: Бог ће судити праведнику и безбожнику; јер има време свему и сваком послу.
17I řekl jsem v srdci svém: Budeť Bůh spravedlivého i bezbožného souditi; nebo tam bude čas každému předsevzetí i každému skutku.
18Рекох у срцу свом за синове људске да им је Бог показао да виде да су као стока.
18Řekl jsem v srdci svém o způsobu synů lidských, že jim ukázal Bůh, aby viděli, že jsou podobni hovadům.
19Јер шта бива синовима људским то бива и стоци, једнако им бива; како гине она тако гину и они, и сви имају исти дух; и човек ништа није бољи од стоке, јер је све таштина.
19Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá i on, a dýchání jednostejné všickni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem; nebo všecko jest marnost.
20Све иде на једно место; све је од праха и све се враћа у прах.
20Obé to jde k místu jednomu; obé jest z prachu, obé také zase navracuje se do prachu.
21Ко зна да дух синова људских иде горе, а дух стоке да иде доле под земљу?
21Kdo to zná, že duch synů lidských vstupuje zhůru, a duch hovadí že sstupuje pod zemi?
22Зато видех да ништа нема боље човеку него да се весели оним што ради, јер му је то део; јер ко ће га довести да види шта ће бити после њега?
22Protož spatřil jsem, že nic není lepšího, než veseliti se člověku v skutcích svých, poněvadž to jest podíl jeho. Nebo kdo jej k tomu přivede, aby poznati mohl to, což jest budoucího po něm?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.