Lukáš 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
1Num daqueles dias, enquanto ele ensinava o povo no templo e anunciava o evangelho, os sacerdotes e os escribas chegaram a ele com os anciãos.
2I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
2Eles lhe perguntaram: “Dize-nos: com que autoridade fazes estas coisas? Ou quem é que te deu esta autoridade?”
3I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
3Ele lhes respondeu: “Eu também lhes farei uma pergunta. Digam-me:
4Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
4o batismo de João era do céu ou dos homens?”
5Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
5Eles ponderaram entre si, dizendo: “Se dissermos: 'Do céu', ele dirá: 'Por que não creram nele?'
6Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
6Mas, se dissermos: 'Dos homens', todo o povo nos apedrejará, pois estão persuadidos de que João era um profeta.”
7I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
7Então responderam que não sabiam de onde era.
8I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
8Jesus lhes disse: “Tampouco eu lhes digo com que autoridade faço estas coisas.”
9I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
9Ele começou a contar ao povo esta parábola: “Um homem plantou uma vinha, arrendou-a a alguns lavradores, e foi para outro país por muito tempo.
10A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
10No tempo certo, ele enviou um servo aos lavradores para receber a sua parte do fruto da vinha. Mas os lavradores o espancaram e o mandaram embora de mãos vazias.
11A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
11Ele enviou ainda outro servo, e eles também o espancaram, o trataram vergonhosamente, e o mandaram embora de mãos vazias.
12I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
12Ele enviou ainda um terceiro, e eles também o feriram e o expulsaram.
13Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
13O senhor da vinha disse: 'O que farei? Enviarei meu filho amado. Pode ser que, ao vê-lo, eles o respeitem.'
14Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
14“Mas, quando os lavradores o viram, ponderaram entre si, dizendo: 'Este é o herdeiro. Venham, vamos matá-lo, para que a herança seja nossa.'
15A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
15Então o lançaram fora da vinha e o mataram. O que, portanto, o senhor da vinha fará a eles?
16Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
16Ele virá e destruirá esses lavradores, e dará a vinha a outros.” Quando ouviram isso, disseram: “Que isso nunca aconteça!”
17A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
17Mas ele olhou para eles e disse: “Então, o que é isto que está escrito: 'A pedra que os construtores rejeitaram tornou-se a pedra angular'?
18Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
18Todo aquele que cair sobre essa pedra será despedaçado, mas ela reduzirá a pó aquele sobre quem cair.”
19I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
19Os principais sacerdotes e os escribas procuraram deitar as mãos nele naquela mesma hora, mas temeram o povo — pois sabiam que ele havia contado esta parábola contra eles.
20Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
20Eles o observavam e enviaram espiões, que fingiam ser justos, para tentar apanhá-lo em algo que dissesse, a fim de entregá-lo ao poder e à autoridade do governador.
21I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
21Eles lhe perguntaram: “Mestre, sabemos que falas e ensinas o que é certo, e não mostras parcialidade para com ninguém, mas ensinas verdadeiramente o caminho de Deus.
22Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
22É lícito para nós pagarmos impostos a César, ou não?”
23Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
23Mas ele, percebendo a astúcia deles, disse-lhes: “Por que me põem à prova?
24Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
24Mostrem-me um denário. De quem é a imagem e a inscrição que estão nele?” Eles responderam: “De César.”
25On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
25Ele lhes disse: “Então deem a César o que é de César, e a Deus o que é de Deus.”
26I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
26Eles não conseguiram apanhá-lo em suas palavras diante do povo. Maravilhados com a sua resposta, ficaram em silêncio.
27Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
27Alguns dos saduceus, aqueles que negam que haja ressurreição, aproximaram-se dele.
28Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
28Eles lhe perguntaram: “Mestre, Moisés nos escreveu que, se o irmão de um homem morrer tendo esposa, e não tiver filhos, seu irmão deve casar-se com a esposa e suscitar descendência para seu irmão.
29I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
29Havia, portanto, sete irmãos. O primeiro casou-se e morreu sem filhos.
30I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
30O segundo casou-se com ela, e morreu sem filhos.
31A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
31O terceiro casou-se com ela, e da mesma forma todos os sete não deixaram filhos, e morreram.
32Nejposléze po všech umřela i žena.
32Depois, a mulher também morreu.
33Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
33Portanto, na ressurreição, de qual deles ela será esposa? Pois os sete a tiveram como esposa.”
34A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
34Jesus lhes disse: “Os filhos desta era casam-se e são dados em casamento.
35Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
35Mas aqueles que são considerados dignos de alcançar aquela era e a ressurreição dentre os mortos não se casam nem são dados em casamento.
36Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36Pois eles não podem mais morrer, porque são como os anjos e são filhos de Deus, sendo filhos da ressurreição.
37A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
37Mas que os mortos ressuscitam, até Moisés mostrou no episódio da sarça, quando chamou ao Senhor 'O Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.'
38Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
38Ora, ele não é Deus de mortos, mas de vivos, pois para ele todos vivem.”
39Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
39Alguns dos escribas responderam: “Mestre, o senhor falou bem.”
40I neodvážili se jeho na nic více tázati.
40Eles não ousaram fazer-lhe mais nenhuma pergunta.
41On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
41Ele lhes disse: “Por que dizem que o Cristo é filho de Davi?
42A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
42O próprio Davi diz no livro de Salmos: 'O Senhor disse ao meu Senhor: “Assenta-te à minha direita,
43Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
43até que eu ponha os teus inimigos por estrado dos teus pés.”'
44Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
44“Portanto, Davi o chama de Senhor; então, como ele é seu filho?”
45I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
45Ouvindo-o todo o povo, ele disse aos seus discípulos:
46Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
46“Cuidado com os escribas, que gostam de andar com vestes longas, e amam as saudações nas praças, os melhores assentos nas sinagogas e os lugares de honra nos banquetes;
47Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47que devoram as casas das viúvas e fazem longas orações só por aparência. Estes receberão maior condenação.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.