Lukáš 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
1Aconteceu que, no segundo sábado após o primeiro, ele estava passando pelas searas. Seus discípulos colhiam as espigas e as comiam, debulhando-as com as mãos.
2Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
2Mas alguns dos fariseus lhes disseram: “Por que vocês fazem o que não é lícito fazer no dia de sábado?”
3I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
3Jesus, respondendo-lhes, disse: “Vocês não leram o que Davi fez quando teve fome, ele e os que estavam com ele,
4Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
4como ele entrou na casa de Deus, tomou e comeu os pães da proposição, e também deu aos que estavam com ele, os quais não é lícito comer, a não ser somente aos sacerdotes?”
5I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
5Ele lhes disse: “O Filho do Homem é senhor do sábado.”
6Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
6Aconteceu também em outro sábado que ele entrou na sinagoga e ensinava. Havia ali um homem cuja mão direita era ressequida.
7I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
7Os escribas e os fariseus o observavam, para ver se ele curaria no sábado, a fim de encontrarem uma acusação contra ele.
8Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
8Mas ele conhecia os pensamentos deles; e disse ao homem que tinha a mão ressequida: “Levante-se e fique em pé no meio.” Ele se levantou e ficou em pé.
9Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
9Então Jesus lhes disse: “Vou lhes perguntar uma coisa: É lícito no sábado fazer o bem ou fazer o mal? Salvar uma vida ou matar?”
10A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
10Ele olhou ao redor para todos eles, e disse ao homem: “Estenda a sua mão.” Ele o fez, e a sua mão foi restaurada, tão sã quanto a outra.
11Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
11Mas eles se encheram de furor, e discutiam entre si sobre o que poderiam fazer a Jesus.
12I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
12Naqueles dias, ele retirou-se para o monte a fim de orar, e passou a noite toda em oração a Deus.
13A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
13Quando amanheceu, chamou seus discípulos, e escolheu doze dentre eles, aos quais também chamou apóstolos:
14(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
14Simão, a quem também chamou Pedro; André, seu irmão; Tiago; João; Filipe; Bartolomeu;
15Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
15Mateus; Tomé; Tiago, filho de Alfeu; Simão, que era chamado o Zelote;
16Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
16Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que também se tornou o traidor.
17I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
17Ele desceu com eles e parou num lugar plano, com uma multidão de seus discípulos e um grande número de pessoas de toda a Judeia e Jerusalém, e do litoral de Tiro e Sidom, que vieram para ouvi-lo e serem curados de suas doenças,
18I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
18bem como os que eram atormentados por espíritos imundos; e eles eram curados.
19A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
19Toda a multidão procurava tocá-lo, pois dele saía poder e curava a todos.
20A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
20Ele levantou os olhos para os seus discípulos e disse: “Bem-aventurados são vocês, os pobres, pois o Reino de Deus é de vocês.
21Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
21Bem-aventurados são vocês que agora têm fome, pois serão fartos. Bem-aventurados são vocês que agora choram, pois vocês rirão.
22Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
22Bem-aventurados são vocês quando os homens os odiarem, e quando os excluírem e os insultarem, e rejeitarem o nome de vocês como mau, por causa do Filho do Homem.
23Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
23Alegrem-se naquele dia e saltem de alegria, pois eis que a recompensa de vocês é grande no céu, porque os pais deles fizeram a mesma coisa aos profetas.
24Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
24“Mas ai de vocês que são ricos! Pois vocês já receberam a sua consolação.
25Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
25Ai de vocês, que agora estão fartos, pois terão fome. Ai de vocês que agora riem, pois irão lamentar e chorar.
26Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
26Ai, quando homens falarem bem de vocês, pois os pais deles fizeram a mesma coisa aos falsos profetas.
27Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
27“Mas eu digo a vocês que estão ouvindo: amem os seus inimigos, façam o bem aos que os odeiam,
28Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
28abençoem os que os amaldiçoam, e orem por aqueles que os maltratam.
29A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
29Àquele que bater em um lado do seu rosto, ofereça também o outro; e àquele que tirar a sua capa, não o impeça de levar também a túnica.
30Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
30Dê a todo o que lhe pedir, e àquele que levar os seus bens, não os peça de volta.
31A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
31“Façam às pessoas exatamente o que vocês gostariam que elas fizessem a vocês.
32Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
32“Se vocês amam aos que os amam, que mérito há nisso? Pois até os pecadores amam aos que os amam.
33A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
33Se fizerem o bem aos que lhes fazem o bem, que mérito há nisso? Pois até os pecadores fazem o mesmo.
34A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
34Se emprestarem àqueles de quem esperam receber, que mérito há nisso? Até os pecadores emprestam aos pecadores, para receberem de volta a mesma quantia.
35Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
35Mas amem os seus inimigos, e façam o bem, e emprestem, sem esperar nada em troca; e a recompensa de vocês será grande, e vocês serão filhos do Altíssimo; pois ele é bondoso para com os ingratos e maus.
36Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
36“Portanto, sejam misericordiosos, assim como o Pai de vocês também é misericordioso.
37Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
37Não julguem, e vocês não serão julgados. Não condenem, e vocês não serão condenados. Perdoem, e vocês serão perdoados.
38Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
38“Deem, e lhes será dado: boa medida, recalcada, sacudida e transbordante, será dada a vocês. Pois com a mesma medida com que medirem, também serão medidos.”
39Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
39Ele lhes contou uma parábola. “Pode um cego guiar outro cego? Não cairão ambos num buraco?
40Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
40O discípulo não está acima do seu mestre, mas todo aquele que for totalmente treinado será como o seu mestre.
41Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
41Por que você repara no cisco que está no olho do seu irmão, mas não considera a trave que está no seu próprio olho?
42Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
42Ou como você pode dizer ao seu irmão: ‘Irmão, deixe-me tirar o cisco que está no seu olho’, quando você mesmo não vê a trave que está no seu próprio olho? Hipócrita! Tire primeiro a trave do seu próprio olho, e então você verá claramente para tirar o cisco que está no olho do seu irmão.
43Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
43“Pois não há árvore boa que produza fruto ruim, nem tampouco árvore ruim que produza fruto bom.
44Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
44Pois cada árvore é conhecida pelo seu próprio fruto. Porque as pessoas não colhem figos de espinheiros, nem colhem uvas de um pé de sarça.
45Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
45O homem bom, do bom tesouro do seu coração, tira o que é bom, e o homem mau, do mau tesouro do seu coração, tira o que é mau, pois da abundância do coração fala a sua boca.
46Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
46“Por que vocês me chamam: ‘Senhor, Senhor’, e não fazem o que eu digo?
47Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
47Todo aquele que vem a mim, ouve as minhas palavras e as pratica, eu lhes mostrarei a quem é semelhante.
48Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
48Ele é semelhante a um homem que, construindo uma casa, cavou, foi fundo e lançou o alicerce sobre a rocha. Quando veio uma enchente, a correnteza bateu contra aquela casa, e não pôde abalá-la, porque estava fundada sobre a rocha.
49Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
49Mas aquele que ouve e não pratica, é semelhante a um homem que construiu uma casa sobre a terra, sem alicerce, contra a qual a correnteza bateu, e logo ela caiu; e foi grande a ruína daquela casa.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.