Lukáš 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
1One Sabbath Jesus was passing through the grainfields, and His disciples began to pick the heads of grain, rub them in their hands, and eat them.
2Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
2But some of the Pharisees asked, “Why are you doing what is unlawful on the Sabbath?”
3I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
3Jesus replied, “Have you not read what David did when he and his companions were hungry?
4Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
4He entered the house of God, took the consecrated bread and gave it to his companions, and ate what is lawful only for the priests to eat.”
5I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
5Then Jesus declared, “The Son of Man is Lord of the Sabbath.”
6Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
6On another Sabbath Jesus entered the synagogue and was teaching, and a man was there whose right hand was withered.
7I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
7Looking for a reason to accuse Jesus, the scribes and Pharisees were watching Him closely to see if He would heal on the Sabbath.
8Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
8But Jesus knew their thoughts and said to the man with the withered hand, “Get up and stand among us.” So he got up and stood there.
9Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
9Then Jesus said to them, “I ask you, which is lawful on the Sabbath: to do good or to do evil, to save life or to destroy it?”
10A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
10And after looking around at all of them, He said to the man, “Stretch out your hand.” He did so, and it was restored.
11Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
11But the scribes and Pharisees were filled with rage and began to discuss with one another what they might do to Jesus.
12I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
12In those days Jesus went out to the mountain to pray, and He spent the night in prayer to God.
13A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
13When daylight came, He called His disciples to Him and chose twelve of them, whom He also designated as apostles:
14(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
14Simon, whom He named Peter, and his brother Andrew; James and John; Philip and Bartholomew;
15Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
15Matthew and Thomas; James son of Alphaeus and Simon called the Zealot;
16Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
16Judas son of James, and Judas Iscariot, who became a traitor.
17I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
17Then Jesus came down with them and stood on a level place. A large crowd of His disciples was there, along with a great number of people from all over Judea, Jerusalem, and the sea coast of Tyre and Sidon.
18I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
18They had come to hear Him and to be healed of their diseases, and those troubled by unclean spirits were healed.
19A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
19The entire crowd was trying to touch Him, because power was coming from Him and healing them all.
20A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
20Looking up at His disciples, Jesus said: “Blessed are you who are poor, for yours is the kingdom of God.
21Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
21Blessed are you who hunger now, for you will be filled. Blessed are you who weep now, for you will laugh.
22Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
22Blessed are you when people hate you, and when they exclude you and insult you and reject your name as evil because of the Son of Man.
23Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
23Rejoice in that day and leap for joy, because great is your reward in heaven. For their fathers treated the prophets in the same way.
24Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
24But woe to you who are rich, for you have already received your comfort.
25Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
25Woe to you who are well fed now, for you will hunger. Woe to you who laugh now, for you will mourn and weep.
26Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
26Woe to you when all men speak well of you, for their fathers treated the false prophets in the same way.
27Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
27But to those of you who will listen, I say: Love your enemies, do good to those who hate you,
28Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
28bless those who curse you, pray for those who mistreat you.
29A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
29If someone strikes you on one cheek, turn to him the other also. And if someone takes your cloak, do not withhold your tunic as well.
30Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
30Give to everyone who asks you, and if anyone takes what is yours, do not demand it back.
31A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
31Do to others as you would have them do to you.
32Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
32If you love those who love you, what credit is that to you? Even sinners love those who love them.
33A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
33If you do good to those who do good to you, what credit is that to you? Even sinners do the same.
34A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
34And if you lend to those from whom you expect repayment, what credit is that to you? Even sinners lend to sinners, expecting to be repaid in full.
35Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
35But love your enemies, do good to them, and lend to them, expecting nothing in return. Then your reward will be great, and you will be sons of the Most High; for He is kind to the ungrateful and wicked.
36Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
36Be merciful, just as your Father is merciful.
37Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
37Do not judge, and you will not be judged. Do not condemn, and you will not be condemned. Forgive, and you will be forgiven.
38Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
38Give, and it will be given to you. A good measure, pressed down, shaken together, and running over will be poured into your lap. For with the measure you use, it will be measured back to you.”
39Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
39Jesus also told them a parable: “Can a blind man lead a blind man? Will they not both fall into a pit?
40Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
40A disciple is not above his teacher, but everyone who is fully trained will be like his teacher.
41Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
41Why do you look at the speck in your brother’s eye, but fail to notice the beam in your own eye?
42Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
42How can you say, ‘Brother, let me take the speck out of your eye,’ while you yourself fail to see the beam in your own eye? You hypocrite! First take the beam out of your own eye, and then you will see clearly to remove the speck from your brother’s eye.
43Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
43No good tree bears bad fruit, nor does a bad tree bear good fruit.
44Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
44For each tree is known by its own fruit. Indeed, figs are not gathered from thornbushes, nor grapes from brambles.
45Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
45The good man brings good things out of the good treasure of his heart, and the evil man brings evil things out of the evil treasure of his heart. For out of the overflow of the heart, the mouth speaks.
46Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
46Why do you call Me ‘Lord, Lord,’ but not do what I say?
47Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
47I will show you what he is like who comes to Me and hears My words and acts on them:
48Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
48He is like a man building a house, who dug down deep and laid his foundation on the rock. When the flood came, the torrent crashed against that house but could not shake it, because it was well built.
49Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
49But the one who hears My words and does not act on them is like a man who built his house on ground without a foundation. The torrent crashed against that house, and immediately it fell—and great was its destruction!”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.