Lukáš 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
1Then Jesus called the Twelve together and gave them power and authority over all demons, and power to cure diseases.
2I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
2And He sent them out to proclaim the kingdom of God and to heal the sick.
3A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
3“Take nothing for the journey,” He told them, “no staff, no bag, no bread, no money, no second tunic.
4A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
4Whatever house you enter, stay there until you leave that area.
5A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim.
5If anyone does not welcome you, shake the dust off your feet when you leave that town, as a testimony against them.”
6I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
6So they set out and went from village to village, preaching the gospel and healing people everywhere.
7Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
7When Herod the tetrarch heard about all that was happening, he was perplexed. For some were saying that John had risen from the dead,
8A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
8others that Elijah had appeared, and still others that a prophet of old had arisen.
9I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
9“I beheaded John,” Herod said, “but who is this man I hear such things about?” And he kept trying to see Jesus.
10Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
10Then the apostles returned and reported to Jesus all that they had done. Taking them away privately, He withdrew to a town called Bethsaida.
11To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
11But the crowds found out and followed Him. He welcomed them and spoke to them about the kingdom of God, and He healed those who needed healing.
12Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
12As the day neared its end, the Twelve came to Jesus and said, “Dismiss the crowd so they can go to the surrounding villages and countryside for lodging and provisions. For we are in a desolate place here.”
13I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
13But Jesus told them, “You give them something to eat.” “We have only five loaves of bread and two fish,” they answered, “unless we go and buy food for all these people.”
14Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
14(There were about five thousand men.) He told His disciples, “Have them sit down in groups of about fifty each.”
15I učinili tak, a posadili se všickni.
15They did so, and everyone was seated.
16A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
16Taking the five loaves and the two fish and looking up to heaven, Jesus spoke a blessing and broke them. Then He gave them to the disciples to set before the people.
17I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
17They all ate and were satisfied, and the disciples picked up twelve basketfuls of broken pieces that were left over.
18I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
18One day as Jesus was praying in private and the disciples were with Him, He questioned them: “Who do the crowds say I am?”
19A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
19They replied, “Some say John the Baptist; others say Elijah; and still others, that a prophet of old has arisen.”
20I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
20“But what about you?” Jesus asked. “Who do you say I am?” Peter answered, “The Christ of God.”
21A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili,
21Jesus strictly warned them not to tell this to anyone.
22Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
22“The Son of Man must suffer many things,” He said. “He must be rejected by the elders, chief priests, and scribes, and He must be killed and on the third day be raised to life.”
23I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
23Then Jesus said to all of them, “If anyone wants to come after Me, he must deny himself and take up his cross daily and follow Me.
24Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji.
24For whoever wants to save his life will lose it, but whoever loses his life for My sake will save it.
25Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal?
25What does it profit a man to gain the whole world, yet lose or forfeit his very self?
26Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů.
26If anyone is ashamed of Me and My words, the Son of Man will be ashamed of him when He comes in His glory and in the glory of the Father and of the holy angels.
27Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží.
27But I tell you truthfully, some who are standing here will not taste death before they see the kingdom of God.”
28I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
28About eight days after Jesus had said these things, He took with Him Peter, John, and James, and went up on a mountain to pray.
29A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
29And as He was praying, the appearance of His face changed, and His clothes became radiantly white.
30A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
30Suddenly two men, Moses and Elijah, began talking with Jesus.
31Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
31They appeared in glory and spoke about His departure, which He was about to accomplish at Jerusalem.
32Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním.
32Meanwhile Peter and his companions were overcome by sleep, but when they awoke, they saw Jesus’ glory and the two men standing with Him.
33I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
33As Moses and Elijah were leaving, Peter said to Jesus, “Master, it is good for us to be here. Let us put up three shelters —one for You, one for Moses, and one for Elijah.” (He did not know what he was saying.)
34A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku.
34While Peter was speaking, a cloud appeared and enveloped them, and they were afraid as they entered the cloud.
35I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte.
35And a voice came from the cloud, saying, “This is My Son, whom I have chosen. Listen to Him!”
36A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli.
36After the voice had spoken, only Jesus was present with them. The disciples kept this to themselves, and in those days they did not tell anyone what they had seen.
37Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
37The next day, when they came down from the mountain, Jesus was met by a large crowd.
38A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám.
38Suddenly a man in the crowd cried out, “Teacher, I beg You to look at my son, for he is my only child.
39A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
39A spirit keeps seizing him, and he screams abruptly. It throws him into convulsions so that he foams at the mouth. It keeps mauling him and rarely departs from him.
40I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
40I begged Your disciples to drive it out, but they were unable.”
41I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého.
41“O unbelieving and perverse generation!” Jesus replied. “How long must I remain with you and put up with you? Bring your son here.”
42A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho.
42Even while the boy was approaching, the demon slammed him to the ground in a convulsion. But Jesus rebuked the unclean spirit, healed the boy, and gave him back to his father.
43I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
43And they were all astonished at the greatness of God. While everyone was marveling at all that Jesus was doing, He said to His disciples,
44Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
44“Let these words sink into your ears: The Son of Man is about to be delivered into the hands of men.”
45Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.
45But they did not understand this statement. It was veiled from them so that they could not comprehend it, and they were afraid to ask Him about it.
46I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší.
46Then an argument started among the disciples as to which of them would be the greatest.
47Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe,
47But Jesus, knowing the thoughts of their hearts, had a little child stand beside Him.
48A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
48And He said to them, “Whoever welcomes this little child in My name welcomes Me, and whoever welcomes Me welcomes the One who sent Me. For whoever is the least among all of you, he is the greatest.”
49I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi.
49“Master,” said John, “we saw someone driving out demons in Your name, and we tried to stop him, because he does not accompany us.”
50I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
50“Do not stop him,” Jesus replied, “for whoever is not against you is for you.”
51I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma,
51As the day of His ascension approached, Jesus resolutely set out for Jerusalem.
52Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu.
52He sent messengers on ahead, who went into a village of the Samaritans to make arrangements for Him.
53I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
53But the people there refused to welcome Him, because He was heading for Jerusalem.
54A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil?
54When the disciples James and John saw this, they asked, “Lord, do You want us to call down fire from heaven to consume them?”
55A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
55But Jesus turned and rebuked them.
56Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka.
56And He and His disciples went on to another village.
57Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
57As they were walking along the road, someone said to Jesus, “I will follow You wherever You go.”
58I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
58Jesus replied, “Foxes have dens and birds of the air have nests, but the Son of Man has no place to lay His head.”
59I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého.
59Then He said to another man, “Follow Me.” The man replied, “Lord, first let me go and bury my father.”
60I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
60But Jesus told him, “Let the dead bury their own dead. You, however, go and proclaim the kingdom of God.”
61I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém.
61Still another said, “I will follow You, Lord; but first let me bid farewell to my family.”
62Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
62Then Jesus declared, “No one who puts his hand to the plow and then looks back is fit for the kingdom of God.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.