Lukáš 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
1One day as Jesus was teaching the people in the temple courts and proclaiming the gospel, the chief priests and scribes, together with the elders, came up to Him.
2I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
2“Tell us,” they said, “by what authority are You doing these things, and who gave You this authority?”
3I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
3“I will also ask you a question,” Jesus replied. “Tell Me:
4Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
4John’s baptism—was it from heaven, or from men?”
5Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
5They deliberated among themselves and said, “If we say, ‘From heaven,’ He will ask, ‘Why did you not believe him?’
6Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
6But if we say, ‘From men,’ all the people will stone us, for they are convinced that John was a prophet.”
7I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
7So they answered that they did not know where it was from.
8I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
8And Jesus replied, “Neither will I tell you by what authority I am doing these things.”
9I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
9Then He proceeded to tell the people this parable: “A man planted a vineyard, rented it out to some tenants, and went away for a long time.
10A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
10At harvest time, he sent a servant to the tenants to collect his share of the fruit of the vineyard. But the tenants beat the servant and sent him away empty-handed.
11A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
11So he sent another servant, but they beat him and treated him shamefully, sending him away empty-handed.
12I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
12Then he sent a third, but they wounded him and threw him out.
13Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
13‘What shall I do?’ asked the owner of the vineyard. ‘I will send my beloved son. Perhaps they will respect him.’
14Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
14But when the tenants saw the son, they discussed it among themselves and said, ‘This is the heir. Let us kill him, and the inheritance will be ours.’
15A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
15So they threw him out of the vineyard and killed him. What then will the owner of the vineyard do to them?
16Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
16He will come and kill those tenants, and will give the vineyard to others.” And when the people heard this, they said, “May such a thing never happen!”
17A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
17But Jesus looked directly at them and said, “Then what is the meaning of that which is written: ‘The stone the builders rejected has become the cornerstone’?
18Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
18Everyone who falls on this stone will be broken to pieces, but he on whom it falls will be crushed.”
19I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
19When the scribes and chief priests realized that Jesus had spoken this parable against them, they sought to arrest Him that very hour. But they were afraid of the people.
20Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
20So they watched Him closely and sent spies who pretended to be sincere. They were hoping to catch Him in His words in order to hand Him over to the rule and authority of the governor.
21I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
21“Teacher,” they inquired, “we know that You speak and teach correctly. You show no partiality, but teach the way of God in accordance with the truth.
22Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
22Is it lawful for us to pay taxes to Caesar or not?”
23Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
23But Jesus saw through their duplicity and said to them,
24Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
24“Show Me a denarius. Whose image and inscription are on it?” “Caesar’s,” they answered.
25On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
25So Jesus told them, “Give to Caesar what is Caesar’s, and to God what is God’s.”
26I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
26And they were unable to trap Him in His words before the people; and amazed at His answer, they fell silent.
27Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
27Then some of the Sadducees, who say there is no resurrection, came to question Him.
28Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
28“Teacher,” they said, “Moses wrote for us that if a man’s brother dies and leaves a wife but no children, the man is to marry his brother’s widow and raise up offspring for him.
29I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
29Now there were seven brothers. The first one married a wife, but died childless.
30I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
30Then the second
31A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
31and the third married the widow, and in the same way all seven died, leaving no children.
32Nejposléze po všech umřela i žena.
32And last of all, the woman died.
33Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
33So then, in the resurrection, whose wife will she be? For all seven were married to her.”
34A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
34Jesus answered, “The sons of this age marry and are given in marriage.
35Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
35But those who are considered worthy to share in the age to come and in the resurrection from the dead will neither marry nor be given in marriage.
36Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36In fact, they can no longer die, because they are like the angels. And since they are sons of the resurrection, they are sons of God.
37A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
37Even Moses demonstrates that the dead are raised, in the passage about the burning bush. For he calls the Lord ‘the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob.’
38Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
38He is not the God of the dead, but of the living, for to Him all are alive.”
39Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
39Some of the scribes answered, “Teacher, You have spoken well!”
40I neodvážili se jeho na nic více tázati.
40And they did not dare to question Him any further.
41On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
41Then Jesus declared, “How can it be said that the Christ is the Son of David?
42A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
42For David himself says in the book of Psalms: ‘The Lord said to my Lord, “Sit at My right hand
43Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
43until I make Your enemies a footstool for Your feet.”’
44Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
44Thus David calls Him ‘Lord.’ So how can He be David’s son?”
45I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
45In the hearing of all the people, Jesus said to His disciples,
46Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
46“Beware of the scribes. They like to walk around in long robes, and they love the greetings in the marketplaces, the chief seats in the synagogues, and the places of honor at banquets.
47Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47They defraud widows of their houses, and for a show make lengthy prayers. These men will receive greater condemnation.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.