Lukáš 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
1ED avvenne un di que' giorni, che, mentre egli insegnava il popolo nel tempio, ed evangelizzava, i principali sacerdoti, e gli Scribi, con gli anziani, sopraggiunsero.
2I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
2E gli dissero: Dicci di quale autorità tu fai coteste cose; o, chi è colui che ti ha data cotesta autorità.
3I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
3Ed egli, rispondendo, disse loro: Anch'io vi domanderò una cosa; e voi ditemela:
4Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
4Il battesimo di Giovanni era egli dal cielo, o dagli uomini?
5Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
5Ed essi ragionavan fra loro, dicendo: Se diciamo che era dal cielo, egli ci dirà: Perchè dunque non gli credeste?
6Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
6Se altresì diciamo che era dagli uomini, tutto il popolo ci lapiderà; perciocchè egli è persuaso che Giovanni era profeta.
7I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
7Risposero adunque che non sapevano onde egli fosse .
8I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
8E Gesù disse loro: Io ancora non vi dirò di quale autorità io fo queste cose.
9I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
9POI prese a dire al popolo questa parabola. Un uomo piantò una vigna, e l'allogò a certi lavoratori, e se ne andò in viaggio, e dimorò fuori lungo tempo.
10A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
10E nella stagione mandò un servitore a que' lavoratori, acciocchè gli desser del frutto della vigna; ma i lavoratori, battutolo, lo rimandarono vuoto.
11A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
11Ed egli di nuovo vi mandò un altro servitore; ma essi, battuto ancora lui, e vituperatolo, lo rimandarono vuoto.
12I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
12Ed egli ne mandò ancora un terzo; ma essi, ferito ancora costui, lo cacciarono.
13Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
13E il signor della vigna disse: Che farò? io vi manderò il mio diletto figliuolo; forse, quando lo vedranno, gli porteranno rispetto.
14Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
14Ma i lavoratori, vedutolo, ragionaron fra loro, dicendo: Costui è l'erede; venite, uccidiamolo, acciocchè l'eredità divenga nostra.
15A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
15E, cacciatolo fuor della vigna, l'uccisero. Che farà loro adunque il signor della vigna?
16Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
16Egli verrà, e distruggerà que' lavoratori, e darà la vigna ad altri. Ma essi, udito ciò , dissero: Così non sia.
17A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
17Ed egli, riguardatili in faccia, disse: Che cosa adunque è questo ch'è scritto: La pietra che gli edificatori hanno riprovata è divenuta il capo del cantone?
18Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
18Chiunque caderà sopra quella pietra sarà fiaccato, ed ella triterà colui sopra cui ella caderà.
19I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
19ED i principali sacerdoti, e gli Scribi, cercavano in quella stessa ora di mettergli le mani addosso, perciocchè riconobbero ch'egli avea detta quella parabola contro a loro; ma temettero il popolo.
20Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
20E, spiandolo, gli mandarono degl'insidiatori, che simulassero d'esser giusti, per soprapprenderlo in parole; per darlo in man della signoria, ed alla podestà del governatore.
21I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
21E quelli gli fecero una domanda, dicendo: Maestro, noi sappiamo che tu parli ed insegni dirittamente, e che non hai riguardo alla qualità delle persone, ma insegni la via di Dio in verità;
22Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
22ecci egli lecito di pagare il tributo a Cesare, o no?
23Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
23Ed egli, avvedutosi della loro astuzia, disse loro: Perchè mi tentate?
24Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
24Mostratemi un denaro; di cui porta egli la figura, e la soprascritta? Ed essi, rispondendo, dissero: Di Cesare.
25On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
25Ed egli disse loro: Rendete adunque a Cesare le cose di Cesare, e a Dio le cose di Dio.
26I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
26E non lo poterono soprapprendere in parole davanti al popolo; e, maravigliatisi della sua risposta, si tacquero.
27Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
27OR alcuni de' Sadducei, i quali pretendono non esservi risurrezione, accostatisi, lo domandarono, dicendo:
28Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
28Maestro, Mosè ci ha scritto, che se il fratello d'alcuno muore avendo moglie, e muore senza figliuoli, il suo fratello prenda la moglie, e susciti progenie al suo fratello.
29I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
29Or vi furono sette fratelli; e il primo, presa moglie, morì senza figliuoli.
30I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
30E il secondo prese quella moglie, e morì anch'egli senza figliuoli.
31A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
31Poi il terzo la prese; e simigliantemente tutti e sette; e morirono senza aver lasciati figliuoli.
32Nejposléze po všech umřela i žena.
32Ora, dopo tutti, morì anche la donna.
33Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
33Nella risurrezione adunque, di chi di loro sarà ella moglie? poichè tutti e sette l'hanno avuta per moglie.
34A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
34E Gesù, rispondendo, disse loro: I figliuoli di questo secolo sposano, e son maritati;
35Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
35ma coloro che saranno reputati degni d'ottener quel secolo, e la risurrezion de' morti, non isposano, e non son maritati.
36Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36Perciocchè ancora non possono più morire; poichè siano pari agli angeli; e son figliuoli di Dio, essendo figliuoli della risurrezione.
37A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
37Or che i morti risuscitino, Mosè stesso lo dichiarò presso al pruno, quando egli nomina il Signore l'Iddio d'Abrahamo, e l'Iddio d'Isacco, e l'Iddio di Giacobbe.
38Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
38Or egli non è Dio de' morti, anzi de' viventi; poichè tutti vivono per lui.
39Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
39Ed alcuni degli Scribi gli fecer motto, e dissero: Maestro, bene hai detto.
40I neodvážili se jeho na nic více tázati.
40E non ardirono più fargli alcuna domanda.
41On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
41ED egli disse loro: Come dicono che il Cristo sia figliuolo di Davide?
42A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
42E pur Davide stesso, nel libro de' Salmi, dice: Il Signore ha detto al mio Signore: Siedi alla mia destra,
43Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
43finchè io abbia posti i tuoi nemici per iscannello de' tuoi piedi.
44Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
44Davide adunque lo chiama Signore. E come è egli suo figliuolo?
45I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
45ORA, mentre tutto il popolo stava ascoltando, egli disse a' suoi discepoli.
46Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
46Guardatevi dagli Scribi, i quali volentieri passeggiano in vesti lunghe, ed amano le salutazioni nelle piazze, e i primi seggi nelle raunanze, e i primi luoghi ne' conviti.
47Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47I quali divorano le case delle vedove, eziandio sotto specie di far lunghe orazioni; essi ne riceveranno maggior condannazione.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.