Lukáš 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
1Jendranguta ditji kulnuni, Nulu kana wolarani Godaia pungani ngujangujara jinkinani ja ngantjani jaura kaukaubanani, Priesta pirna ja jaura jinkinietja pinarani jela terkakana wonti ja nunkangu jatana wonti:
2I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
2„Ngaianingu jatamai, mina ngurulali jundru jenia ngankai, ja warle jinkangu ninapini ngurula jinkina warai?“
3I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
3Nulu kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Bakana ngato jurana jaura kulno jakalkala nganai, ja jura ngakangu jatananto:
4Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
4Johannini multibanila, pariwilpandru kara kanandru kara nganana wonti.“
5Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
5Tana warawarabijiribamalina wonti ja jatana wonti: „Ngaiani jatanani: «Pariwilpandru,» Nauja jatala nganai: Minandru jura nunkangu wata morlalu ngundrana wonti?
6Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
6Ngaiani jatanani: «Kanandru,» kana wolarali ngaianina mardali diaiati, ngangau tanalia morlalu ngundrai, Johannes Prophata nganana wonti.
7I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
7Ja tanali kalabana wonti: Ngaiani ko wodajerindru.“
8I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
8Ja Jesus tanangu jatana wonti: „Bakana ngani jurangu wata jatai, mina ngurulali ngato jenia ngankai.“
9I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
9Nulu wonina wonti kana wolarani ninapini jeribaka jaura jatala: „Kana kulnujeli wain maru kurana wonti ja nina marunajinajibanietja worangu worarana wonti ja palkana wonti ditji marapu.
10A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
10Ditji talkuni nulu marunajinajibanietja worangu mili kulno jinpana wonti, tanali nunkangu wain maruja tandra jinkinanto; ja marunajinajibanietja worali nina nandrana wonti, ja nina kala jinpana wonti.
11A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
11Ja nakaldra nulu mili kulno jinpana wonti; bakana ninapini tanali nandrana wonti, ja nina ngirkibana wonti, ja nina kala jinpana wonti.
12I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
12Ja nulu mili kulno morla jinpana wonti; tanali bakana nunkangu tapa jinkina wonti, ja nina palarani worarana wonti.
13Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
13Wain maruja kapara jatana wonti: «Mina ngato ngankananto? Ngato ngatamura ngantjalu ngakani jinpala nganai; tanali nina najinani, tana nintali warawararila nganai kara.»
14Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
14Wain maru najinajibanietja worali nina najina wonti, tana ngankamalina wonti ja jatana wonti: «Naupini maratunkaia; ngaiani nina nari nandrananto maratunka ngaianani nganananto.»
15A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
15Ja tanali nina wain marundru palarani worarana wonti, ja nina nari ngankana wonti. Mina wain maruja kaparali tanangu ngankala nganai?
16Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
16Nau wokarala nganai, ja tananapini marunajinajibanietja worana nandrala nganai.“ Tanali jenia ngarana, tana tatakana wonti: „A‐ai.“
17A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
17Nulu tanana nguru talpana najina wonti ja jatana wonti: „Mina jenia nganai, matja dakanala parai: Naupini marda, nina wotinietjali worana wonti, nau marda buru pantjina wonti?
18Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
18Worana nunkangupini mardani puriai, nina nulu nankanankala nganai; worangu nau marda purila nganai, ninapini nulu turara ngankala nganai.“
19I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
19Ja Priesta pirnali ja jaura jinkinietjali wontina wonti nunkangupini ditjini mara nunkangu kurala, windri tana kana wolarandru japali nganana wonti; ngangau tanali ngujamana wonti, Nau tanangu ninapini jeribaka jaura jatana warai.
20Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
20Ja tanali nina matja najinajibana, tanali kurukuru najinajibanietja jinpana wonti, tanali jeljujeljujeli talku wondraterina wonti, tanali nina jaurali patananto, ja nina kana kaparani ja najinajibanietjaia ngurulani ngulkujeli jinkinanto.
21I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
21Ja tanali nina jekibana wonti ja jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, ngaiani milkila, jundru talku kaukaubai, ja ngujangujara jinkiai, ja manubaku nganai, ja morlalu Godaia paltundru ngujangujara jinkiai;
22Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
22Ngaianingu talku nganai, ngaiani mitaia kaparani kalala jinkinani kara, pani kara?“
23Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
23Nulu tanani jeljujelju ngujamana wonti, ja Nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura ngana wontjai?
24Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
24Ngakangu kalalaia mardatandra kulno wondralkamai. Waninunkani mudla ja jaura dirkalani nulia ngamalkai?“ Tanali kalabana wonti ja jatana wonti: „Mitaia kaparaia.“
25On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
25Nau tanangu jatana wonti: „Jinkianau kaparaia poto kaparani ja Godaia poto Godani!“
26I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
26Ja tanali ngandandarina wonti nina jaura kulnujeli patala kana wolarandru; ja nunkani kalabani jaurandru tana ngaruparana wonti ja ngapurina wonti.
27Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
27Sadducaia palpa nunkangu karakararina wonti, tana jatai: „Narila wata morla jiritjila nganai,“ ja nina jakalkana wonti ja jatana wonti:
28Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
28„Ngujangujara jinkinietjajai, Mosili ngaianingu dakana wonti, kana kulnuja nejieli, nulu noa ngamalkana warai, kupa pani palinani, ngatatajeli nunkanali nana widla patananto ja nejini nunkanani ngatamura jiritjibananto.
29I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
29Neji mara mara wora ja mandru nganana wonti; ja ngoperalali noa patana wonti ja kupa pani palina wonti;
30I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
30Ja mandrulali nana widla noa patana wonti, nau bakana kupa pani palina wonti.
31A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
31Ja parkulali nana patana monti, nunkangu jeribaka bakana tanali mara wora ja mandrujeli, ja tanali wata kupa worarana wonti ja palina wonti.
32Nejposléze po všech umřela i žena.
32Pratjanani ngadani bakana widla palina wonti.
33Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
33Terkakani ditjini, waninunkani noa tanangundru nani nganala nganai? ngangau mara wora ja mandrujeli nana noa ngamalkana wonti.“
34A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
34Ja Jesujeli kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Nunkanipini mitaia kupali noa patai ja noa pantjiai;
35Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
35Tana talku nganai jenipara milila ja narindru jiritjina manila, tanali wata noa patai ja noa pantjiai.
36Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
36Tana ngandandarila nganai palila, ngangau tana angelani jeribaka nganai ja Godaia kupa, ngangau tana narindru jiritjini kupa nganai.
37A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
37Narila jiritjila nganai, jenia bakana Mosili dilka nindrini wondrana wonti, worderu nulu Kaparani dikai: «Goda Abrahamani ja Goda Isaakani ja Goda Jakobani.»
38Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
38Goda wata naria Goda nganai, a‐ai, tepia; ngangau nunkangu tana pratjana tepi.“
39Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
39Jaura jinkinietja palpali kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, jundru ngumu kaukaubana warai.“
40I neodvážili se jeho na nic více tázati.
40Tanali wata morla wontjana wonti nina minakulno jakalkala.
41On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
41Nau tanangu jatana wonti: „Worderu tana jatai, Christus Davidani ngatamura nganai?
42A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
42Ja David munta wina jaurani jatai: «Kapara jatanala Kaparani ngakanani: Ngakangu ngunarani ngamana ngariau,
43Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
43Ngato talpala jinkani jinkangu tidnani kuranantulu, tidnaparani piri jeribaka.»
44Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
44Davidali nina Kapara dikanani, worderu Nau ngatamura nunkani nganai?“
45I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
45Kana wolarali jenia ngaranani, Nau milini nunkanani jatana wonti:
46Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
46„Ngamalkaterianau jaura jinkinietjandru, tanali ngantjai kati wirdieli wirarila, ja jaura murlali jinkimalini pirini, ja ngamani piri ngopera jaura pungani, ja ngamani piri ngopera buka pirnani;
47Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
47Tanali mangawaruja punga tajiai ja ngatjina wirdieli wondralkateriai. Tanalipini kalala morla pirna manila nganai.“
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.