Lukáš 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
1Godaia ditji nguramaranani tana nariwonpani wokarana wonti, ja kuli ngumu, nina tanali matja ngankingana, padakana wonti, ja palpa tanangunto.
2I nalezly kámen odvalený od hrobu.
2Tanali marda nari kutundru matja tiringana mankamankana wonti.
3A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
3Ja tana matja wirina, tanali Jesu Kaparaia palku wata mankamankana wonti.
4I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
4Ja jendranguta tana jendrangundruja mangapunkujeli nganana wonti, ja mai, materi mandru tanangu wokarana wonti mintjini katieli.
5Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
5Tana japali pantjinani ja mudla tanani mitani buruna ngarinani, pudla tanangu jatana wonti: „Minandru jura Tepita narini wontiai?
6Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
6Nau wata ninkida nganai, a‐ai, Nau jiritjina warai. Ngundranau worderu Nulu jurangu kaukaubana paraia, Nau Galilaiani matja nganana,
7Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
7Ja jatana paraia: Tanali Kanaia Ngatamura kana madlentjia marani jinkinanto ja kunarkuni katibananto, ja ditjini parkulani Nau jiritjinanto.“
8I rozpomenuly se na slova jeho.
8Ja tanali jaura nunkani ngundrana wonti.
9A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
9Ja tana narikutundru karitjina tikana wonti ja jenia pratjana marapratjana ja kulnuni ja tanangu pratjanani kaukaubana wonti.
10Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
10Maria Magdalala ja Johanna ja Maria Jokobuni, ja tana widla palpa, tanangunto nganana wonti, tana jenia Apostelani jatana wonti.
11Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
11Ja tanani kaukaubani jaura tanangu jaura baku jeribaka nganana wonti, ja tanali tanangu wata morlalu ngundrana wonti.
12Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
12Petrus terkakana wonti ja nari kutuja mindrina wonti; ja nulu matja buruna ngulukana, nulu windri kati paranani najina wonti; ja nau pungani tikana wonti ja pirna ngaruparana wonti jendrangundruja, mina pantjina warai. (Ngantjani‐jaura Jesu tepi terkakani ditji mandrulani.)
13A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
13Ja mai, mandru tanangundru nunkangupini ditjini ngura kulno wakaia wapana wonti, tala nunkani Emaus, nau Jerusalemingundru 60 Statia worita nganana wonti.
14A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
14Ja pudla ngankamalina wonti jenia pratjanandru, mina pantjina warai.
15I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
15Ja jendranguta pudla ngankamalinani ja jakalkijiribamalinani, bakana Jesus munta karakara wokarana wonti, ja pudlangunto wapana wonti.
16Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
16Pudlani milki njurlunjurlurina wonti nina wata ngujamala.
17I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
17Nau pudlangu jatana wonti: „Mina jaura judla ngankamaliai paltuni, ja minandru judla ngaurongauro nganai?“
18A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
18Kulnujeli, tala nunkani Kleophas, kalabana wonti ja nunkangu jatana wonti: „Jidni kulnulu tidnapalara Jerusalemingu nganai, nulupini wata ngarana warai, mina naka tanangupini ditjini matja pantjina?“
19Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
19Ja Nau pudlangu jatana wonti: „Mina?“ Pudla nunkangu jatana wonti: „Jenia Jesus Nazarenalandru, Naupini Propheta talku nganana wonti, ngankanali ja jaurali ngurunguru Godani ja kana wolarani.
20A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
20Ja worderu Priesta pirnali ja kana kaparali ngaianinali nina naria ngulkujeli jinkila wiri, ja nina kunarkuni katibala wiri.
21My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
21Ngaiani kalkanala, Nulu Israel kulkananto. Ja karari ditji parkulu nganai, jenia pratjana pantjila wiri.
22Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
22Ja bakana widla palpali ngaianingundru ngaianina ngaruparibana warai, tana nguramarani nariwonpani wokarana warai.
23A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
23Ja tanali palku nunkani wata mankamankana warai ja tikana warai ja jatana warai, tanali angela mudla matja najina, tana jatai, Nau tepi nganai.
24I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
24Ja palpa ngaianingundru narikutuni wokarana warai, ja jeruja mankamankana warai, worderu widla likaukaubana warai; windri nina tanali wata najina warai.“
25Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
25Ja Nau pudlangu jatana wonti: „Judla kana patipati ja ngara ngurunguru jenia pratjana morlalu ngundrala, mina Prophetali kaukaubana wonti.
26Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
26Wata jenia Christulu ketjaketjananto ja pirnalani nunkanani wirinanto?“
27A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
27Ja Nulu wonina wonti pudlangu Mosingundru ja Propheta pratjanandru jenia mildiri ngankala, mina tanali jaurani tananani pratjanani jatana wonti.
28A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
28Ja tana nunkangupini nguraia karakara wokarana wonti wodajeri pudla wapananto; ja Nulu malka wondrana wonti, Nau wiringananto.
29Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
29Ja pudlali nina parparali ngankana wonti ja jatana wonti: „Ngalingu ngamamai, ngangau matja kalkaurariai ja ditji panila.“ Ja Nau wirina wonti pudlangu jela ngamala.
30I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
30Ja jendranguta Nau pudlangunto matja ngamana ngarina, Nulu buka patana wonti ja nina ngurungutana wonti ja wokaribana wonti ja pudlangu jinkina wonti.
31I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
31Pudla milki piririna wonti, ja pudlali nina ngujamana wonti; ja Nau pudlangundru kutingana wonti.
32I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
32Ja pudla ngankamalina wonti: „Wata ngaldra ngara jerkina warai, worderu Nulu paltuni ngaldrangu kaukaubana warai, ja worderu Nulu ngaldrangu jaura worana mildiri ngankana warai?“
33A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
33Ja pudla nunkangupini ditjini jiritjina wonti ja Jerusalemia tikana karitjina wonti; ja pudlali marapratjana ja kulno ja tanana tanangunto matja jurborina, mankamankana wonti.
34Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
34Ja tana jatana wonti: „Kapara morlalu jiritjina warai ja Simoningu wondraterina warai!“
35I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
35Ja pudlali kaukaubana wonti mina paltuni matja pantjina, ja worderu pudlali nina ngujamana warai buka wokaribanani. (Ngantjani‐jaura Jesu tepi terkakani ditji parkulani.)
36A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
36Tana jenia kaukaubijiribamalinani Jesus munta tanangu terti terkana wonti ja tanangu jatana wonti: „Murla jurangunto nganaiatimai!“
37Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
37Tana ngarrana wonti ja japali pirna pantjina wonti, ja tanali ngundrana wonti, tanali jaola najiai.
38I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
38Ja Nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura japali pirna nganai; ja minandru ngarali juranali mangangankana jiritjiai?
39Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
39Ngana mara ja ngana tidna najianau, ngani munta Nauja nganai; ngana karakaranau ja najianau, ngangau jaolali wata palku ja moku ngamalkai, worderu jura najiai ngato ngamalkanani.“
40A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
40Ja Nau jenia matja jatana, Nau mara ja tidna tanangu wondraterina wonti.
41Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
41Ngangau tanali mankinandru wata morlalu ngundrana wonti ja ngaruparana wonti, Nau tanangu jatana wonti: „Jura ninkida palpa ngamalkai tajinanto?“
42A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
42Tanali nunkangu paru buru kulno, matja wajina, ja pitjambu jinkina wonti.
43A vzav to, pojedl před nimi,
43Ja Nulu nina patana wonti ja tanangu milkini tajina wonti.
44A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
44Nau tanangu jatana wonti: „Tanapini jaura ngakani nganai, tananaia ngato jurangu kaukaubanala ngani jurangunto nganana, ngangau pratjana morlalu pantjinanto mina Mosini jirijiribani jaurani ja Prophetani ja wima jaurani ngakangundru dakanala parai.“
45Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
45Ngadani Nulu tjuru tanani piri ngankana wonti jaura worana ngujamananto.
46A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
46Ja Nau tanangu jatana wonti: „Jeruja dakanala parai, ja jeruja Christus ketjaketjananto, ja ditjini parkulani jiritjinanto.
47A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
47Ngangau tanali talani nunkanani madlentjandru karitjina ja madlentji kalingana kanani warupotuni kaukaubananto ja Jerusalemingu woninanto.
48Vy jste pak svědkové toho.
48Jura jenia pratjanandru morlalu kuranietja nganai.
49A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
49Ja mai, ngato jurangu Ngaperaia ngakanaia talpada‐kanila jinpala nganai; Jerusalem ngurani ngamanau, jura ngurula mirindru widmaterilalu.“
50I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
50Ngadani Nulu tanana Bethaniaia dunkalkana wonti, ja Nau mara ngutaterina wonti, ja Nulu tanana ngurungutana wonti.
51I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
51Ja jendranguta Nulu tanana matja ngurungutana, Nau tanangundru danina wonti ja pariwilpaia tarana wonti.
52A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
52Ja tanali nunkangu matja pantjaterkana ngatjina, tana Jerusalemia tikana kurana wonti mankinali.
53A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
53Ja tana milingeru Godaia pungani ngamana wonti, ja Goda jurakokana wonti ja ngatjina wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.